Litva - Železniční sektor, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Dle vládou schválených strategických směrů rozvoje Litevských železnic do roku 2030 chce Litva v uvedeném období investovat do inovací a moderních technologií a do obnovy vozového parku 7 mld. EUR. Většina lokomotiv i vagónů je zastaralá a vyžaduje modernizaci či výměnu, bude pokračovat elektrifikace tratí (nyní pouze 8 %) a modernizace signalizačního a zabezpečovacího zařízení. Budou pokračovat mohutné investice na projekt Rail Baltica zahrnující výstavbu vysokorychlostní železniční infrastruktury.

Železniční síť v Litvě dosahuje méně než poloviny průměru EU (27 km/1 000 km2) s celkovou délkou tratí 1869 km, z čehož je pouze 731 km elektrifikovaných; menší podíl elektrifikované sítě byl v roce 2024 pouze v Irsku a Kosovu. Odhaduje se, že cca 850 km kolejí potřebuje opravu a modernizaci.

Navzdory válce na Ukrajině a sankcím uvaleným na Bělorusko, které zásadně změnily litevský železniční trh, Litva s Lotyšskem nadále vedou z hlediska intenzity využití infrastruktury pro činnosti nákladní dopravy - v Litvě připadá na vlakový kilometr o 245 % více tun nákladu než v průměru v Evropě (v Lotyšsku o 335 více). Objem přepravy cestujících po železnici v Litvě v roce 2023 byl o 32 % vyšší v počtu osobokilometrů, zatímco Železniční doprava v Evropě za stejnou dobu zvýšila počet o 52 % osobokilometrů . Významně k tomu přispělo otevření nové mezinárodní trasy Vilnius-Riga.

Pokračují mohutné investice ze státního rozpočtu a především z fondů EU do projektu Rail Baltica (propojení pobaltských států s EU a sjednocení rozchodu kolejí), jehož celkové náklady se odhadují na 5,8 mld. eur a plánované dokončení je v r. 2026. Celková délka železniční trati Rail Baltica v pobaltských státech je 870 km, z čehož na Litvu připadá 392 km.

Konstrukční rychlost vlaků, které budou jezdit po nové železnici Rail Baltica, dosáhne 249 km/h, proto bude při výstavbě této tratě věnována zvláštní pozornost bezpečnosti. Celá trať bude chráněna plotem, součástí projektu má být řada mimoúrovňových přechodů a průchodů pro chodce a zvířata a viaduktů pro automobilovou dopravu. Z prostředků EU má být v rámci výstavby vysokorychlostní tratě Rail Baltica financována rovněž výstavba přípojky Kaunas - Vilnius.

V současné době se Litva intenzivně připravuje na vybudování části evropské železnice z Kaunasu k lotyšským hranicím. V tomto úseku je již ukončen výkup pozemků a byla vyhlášena výběrová řízení na výstavbu 29 km železniční infrastruktury v okrese Jonava – vybudování chodníků, inženýrských staveb a souvisejících komunikací. Průběžně probíhá zadávání veřejných zakázek na výstavbu železničního uzlu Panevežys, územní plánování regionálních stanic a posuzování vlivu na životní prostředí. Plánuje se, že součástí tratě bude jeden z nejdelších železničních mostů v pobaltských státech (1,5 km).

Kromě tohoto projektu investují Litevské železnice do obnovy vozového parku, elektrifikace (do konce r. 2024 by měl podíl elektrifikované tratí na celé infrastruktuře dosáhnout cca 35 % ) a modernizace signalizačního a zabezpečovacího zařízení. Nejzajímavější příležitosti pro české firmy představují kromě projektu Rail Baltica elektrifikace tratě Vilnius - Klajpeda, vilniuský intermodální terminál a modernizace lokomotiv a vagónů.

Prioritou v osobní železniční dopravě jsou v Litvě do budoucna vysokorychlostní vlaky. S tím souvisí potřeba upgradovat či vybudovat odpovídající infrastrukturu pro umožnění přepravy v rychlostech přes 200 km/h. Jde o konkrétní příležitost v poměrně blízkém horizontu pro zahraniční firmy mající zkušenost s výstavbou vysokorychlostních železniční infrastruktury. Úspěšným příkladem česko-litevské spolupráce v této oblasti je probíhající rekonstrukce jednoho z nejdůležitějších železničních mostů v zemi českou firmou.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí