Litva - Civilní letectví, vesmír, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Litevská vláda spatřuje v rozvoji letecké dopravy a s tím spojených podpůrných činností jeden z potenciálních směrů do budoucna. Z toho důvodu patří oprava a údržba letadel mezi prioritně podporované směry pro podporu přímých zahraničních investic v Litvě. Firmy se sídlem na letištích ve Vilniusu a Kaunasu nabízejí základní údržbu, přestavbu kabin, údržbu součástek i pozemní letištní služby pro střední i větší letadla (až po A320 či B737). Příležitosti v tomto sektoru je též zájem Litvy o opětovné zprovozuschopnění cca 100 českých výcvikových dvousedadlových celokovových kluzáků Blaník.

Většina současných investic směřuje na renovaci hlavních litevských mezinárodních letišť – v r. 2023 začala výstavba nového odletového terminálu letiště ve Vilniusu, hodnota zakázky je 50,2 mil. EUR. Tento projekt je nejvýznamnějším projektem společnosti Litevská letiště (Lietuvos oro uostai) na několik příštích let, termín dokončení byl stanoven na r. 2025. Po vybudování nového terminálu se celková plocha terminálů na letišti ve Vilniusu zvýší o třetinu a kapacita cestujících se zdvojnásobí z 1 200 cestujících za hodinu na 2 400. Odhaduje se, že po rekonstrukci bude letiště Vilnius schopno obsloužit až 8 mil. cestujících za rok. Výstavba nového odletového terminálu o ploše 14 400 m ² je pouze první etapou rekonstrukce celého letiště, mezi plánované projekty patří přistavení trati evropské železnice „Rail Baltica“ na letiště, reorganizace prostoru starého terminálu, rozšíření parkovací plochy, instalace nejnovějších technologií apod.

Letiště Kaunas se připravuje na rozšíření terminálu v hodnotě 30 mil. EUR, práce byly zahájeny v březnu r. 2024. Architektonická řešení směřují především ke zvýšení komfortu cestujících a zdvojnásobení počtu odbavených cestujících na cca 2 miliony za rok. Během rekonstrukce je plánováno vybudování dvou nových přístaveb a zvětšení hlavní budovy letiště ze stávajících 7 300 m ² na 10 800 m ² .

Mezinárodní letiště Šiauliai s největší vzletovou a přistávací dráhou – 3,5 km – v pobaltských státech, aktuálně plánuje souhrnné investice ve výši cca 25 mil. EUR, z toho do pozemní infrastruktury 9,7 mil. EUR mj. pro efektivnější servis největších letadel. Jedním z nejdůležitějších nákupů letiště Šiauliai má být 60tunový těžký tahač pro extrémně velká letadla kategorie D a E.

Litva je nesporným lídrem v oblasti vesmírných technologií v pobaltském regionu. V r. 2021 byl ve Vilniusu založen klastr vesmírných technologií, ve stejném roce se Litva stala přidruženým členem Evropské vesmírné agentury (ESA). Litevské firmy se již účastní společných projektů a misí s NASA, ESA, Airbus Defence & Space, Thales Alenia Space, British Telecom, Space X atd. Země má v dané oblasti silnou akademickou komunitu mj. v oblasti vývoje optických komunikačních systémů, laserového satelitního komunikačního systému aj. Vedoucí roli zde zaujímá Vědecké centrum pro mikrosystémy a nanotechnologie Fakulty matematiky a přírodních věd Technické univerzity v Kaunasu (KTU), které vyvinulo pro ESA technologii umožňující posouzení vhodnosti materiálů a stanovení množství uvolňovaných škodlivin podle citlivosti molekul. V současné době Litva rozvíjí průmysl vesmírných technologií, který je primárně určen pro „lidi na zemi“, ale v blízké budoucnosti se zaměří na více – vláda je připravena vyčlenit prostředky na místo pro spolupráci v oblasti vesmírných technologií – tzv. hub. Za tím účelem byla také založena inovační agentura ,,Space Hub“, která v r. 2023 společně s ESA vyčlenila 1 mil. EUR na 6 litevských vesmírných projektů. Litva si klade za cíl do roku 2027 desetinásobně zvýšit investice do vesmírného sektoru, a to až o 1 % HDP. Očekává se, že do 5 let se počet kosmických společností v Litvě zvýší více než 2,5krát a dosáhne přibližně 80 společností.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí