Island - Zemědělství a potravinářství, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Island je zemí s chladným klimatem, které zemědělství příliš nepřeje. Vegetační období je krátké, v létě se průměrné teploty pohybují mezi 10 a 15 °C, v zimě kolem 0 °C. Země o celkové rozloze lehce přes 100 000 km ² má pouze 1 % orné půdy, zemědělství zaměstnává asi 5 % obyvatel a tento podíl bude v dalších letech dále klesat. Vzhledem k nepříznivým klimatickým podmínkám je Island potravinově soběstačnou zemí pouze ve vybraných produktech (například maso, mléčné výrobky, vejce). V omezeném rozsahu produkuje místní zemědělství brambory, vybrané druhy zeleniny či krmných plodin. Náročnější plodiny se pěstují ve sklenících vytápěných geotermální energií, často i s využitím umělého osvětlení.

Vzhledem k výše uvedenému je na islandském trhu přetrvávající poptávka po kvalitních a cenově dostupných potravinách. Omezení vyplývá z délky dopravních cest na Island, a proto lze soutěžit zejména nabídkami v segmentu trvanlivých potravin, které mohou být přepravovány lodí (mimo jiné cukrovinky, cereální výrobky, produkty zdravé výživy, krmiva pro zvířata). Vzhledem k vysokému daňovému zatížení pálenek a vína je oblíbenou alternativou konzumace cenově přijatelnějšího piva. Další možnosti odbytu se nabízejí na úseku obalových materiálů pro islandské potravinářské výrobky.

Zásadní pro místní ekonomiku jsou příjmy z rybolovu, který zaměstnává 5,3 % obyvatel země a na národním HDP se přímo podílí 11 %. Asi 1,2 % z celosvětově vylovených ryb a mořských plodů pochází z Islandu, což je vzhledem k velikosti země velmi nadproporční údaj. Průmyslový chov ryb je velice dynamicky se rozvíjejícím odvětvím, jehož význam pro místní hospodářství stoupá a jeho produkty jsou exportovány do desítek zemí světa. Potenciál pro další růst tohoto odvětví je přitom značný – globální spotřeba ryb a plodů moře je neustále na vzestupu, a to nejen díky většímu celospolečenskému akcentu na zdravý životní styl, ale především kvůli růstu světové populace. Aktuálně jsou největší exportní trhy v Evropě, nicméně na významu nabývají odbytiště v Asii. Odhady hovoří o tom, že by příjmy z exportu produktů akvakultury mohly během příštích 10 let dosáhnout 6 % islandského HDP.

Vedle sádek umisťovaných v mořských pobřežních vodách se rozšiřuje i pevninská akvakultura, která má být dlouhodobě udržitelnější a díky využívání technologicky velmi vyspělých zařízení na čištění a cirkulaci vody má i produkce dosahovat vyšší kvality než u mořských chovů. Islandská akvakultura klade velký důraz na udržitelnost a kvalitu produkce. Provoz nesmí zatěžovat okolní ekosystémy, ať již mořské, či pevninské. V odvětví proto najde uplatnění celá řada technologií a systémových řešení. Jedná se mimo jiné o různorodé monitorovací a měřicí systémy vodního prostředí (sledující fyzikální či chemické charakteristiky), ale i zabezpečení chovných stanic (kamerové systémy). Široké využití najdou dále krmné systémy, filtrační technologie, chovné nádrže či konstrukce chovných klecí, čerpadla, řídící jednotky, ozonizátory, aerace, dezinfekce či komplexní recirkulační systémy. Příležitosti existují také v oblasti dodávek souvisejících IT systémů.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí