Chorvatsko - Železniční sektor, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Chorvatská železniční síť, která v současné době prochází renovací a modernizací, představuje 2 617 km železnic, z nichž pouze 10,5 % (274 km) je dvoukolejných a 37,5 % (980 km) je elektrifikovaných. Udržuje rovněž 549 nádraží a vlakových zastávek, 109 tunelů a 543 mostů. Chorvatská železniční asociace - HŽ Infrastruktura (HŽI, obdoba české Správy železnic) má v plánu realizaci 19 klíčových investičních projektů. Chorvatsko zatím investovalo do nových projektů v oblasti železniční infrastruktury a do rekonstrukce železničních tratí, stanic a infrastrukturních zařízení částku 23,5 mld. Kč. Má ambici se zapsat do čtyř evropských koridorů, což by zahrnovalo 450 km železničních tratí, 430 km silnic, 8 nových přístavu a 5 nových městských uzlů. Má dojít i ke zvýšení rychlosti vlaků, rychlost osobních vlaků na nových moderních tratích se zvýší na 160 km/h, nákladní vlaky budou moci jezdit rychlostí až 120 km/h

V únoru 2024 Evropská investiční banka (EIB) poskytla půjčku chorvatské vládě ve výši 400 mil. EUR na rekonstrukci 500 km lokálních a regionálních železnic a na stavbu 30 železničních stanic (jedná se vůbec o největší půjčku banky do chorvatské infrastruktury, celkově již EIB poskytla půjčky na podobné účely přes 900 mil. EUR). Větší část nákladů by měly pokrývat prostředky z fondů Evropské unie. HŽI konkrétně využije 1,7 mld. EUR z Plánu odolnosti a obnovy, jehož celková výše je 6,3 mld. EUR, skládá se celkem ze 146 investic. Částka 1,7 mld. EUR by měla pokrýt rekonstrukci železnice M604 Oštarije – Knin – Split, včetně modernizace tří stanic, rozšíření železnice na trati Dugo Selo – Novska o jednu kolej, modernizaci spoje mezi Záhřebem a Sava Marof nebo odstranění nejproblematičtějších dopravních překážek.

Investiční plán do roku 2025 představuje v přepočtu 47 mld. Kč, z čehož téměř 75 % investic (35 mld. Kč) připadá na projekty spolufinancované z evropských strukturálních a investičních fondů. Ostatní projekty ve výši 11,4 mld. Kč (asi 1/4 plánovaných investic) budou financovány z jiných zdrojů (půjčky od Světové banky, Evropské investiční banky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj, standardní komerční bankovní úvěry).

Od roku 2025 do roku 2030 HŽI plánuje proinvestovat v rámci nových projektů dalších více než 66,5 mld. Kč. Nejdůležitějšími projekty jsou: Panevropský koridor X od hranic se Slovinskem k hranicím se Srbskem, koridor Vb od hranic s Maďarskem do námořního přístavu Rijeka na Istrii a koridor Vc od hranic s Maďarskem do Bosny a Hercegoviny, s pokračováním do chorvatského přístavu Ploče u Dubrovníku. V rámci koridoru X se má délka dvoukolejných tratí v úseku Dugo Selo – Novska navýšit o 82 km, celá trať od hranic se Slovinskem po hranici se Srbskem bude dvoukolejná. Na koridoru Vb se délka dvoukolejných tratí zvýší o 190 km, což zahrnuje úseky Križevci – Koprivnica – státní hranice, Dugo Selo – Križevci, Hrvatski Leskovac – Karlovac, Karlovac – Oštarije a Škrljevo – Rijeka – Jurdani. V úseku od hlavního města Záhřebu po hranici s Maďarskem pokračují práce na kompletní rekonstrukci stávající tratě a na posílení tratě vybudováním druhé tratě železnice. Projekt modernizace železnice ze Záhřebu do Rijeky má již schválené finanční prostředky na práce a rekonstrukci stávající a na výstavbu druhé trati v úseku Hrvatski Leskovac – Karlovac. Probíhá také příprava projektové dokumentace úseku Karlovac – Oštarije. Celkové investice v této části středomořského koridoru by měly činit téměř 74 mld. Kč.

Vláda si od investic do modernizace zastaralé železniční sítě slibuje zvýšení ekonomického růstu, zvýšení zaměstnanosti a konkurenceschopnosti ekonomiky a železniční dopravy. Cílem je také rychlejší a bezpečnější cestování a efektivnější přeprava zboží po železnici. Velký důraz je přitom kladen na kvalitu, bezpečnost, funkčnost, snížení doby cestování a ze strategického hlediska lepší propojení železnice s chorvatskými přístavy.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí