Nový Zéland - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025
Novozélandská produkce elektřiny je z 87 % pokryta z obnovitelných zdrojů, z toho více než polovinu tvoří hydroelektrárny, zbytek pak větrné a geotermální elektrárny. V rámci boje proti klimatické změně vláda podporuje investice do obnovitelných zdrojů, dekarbonizace veřejné dopravy a odpadového hospodářství. Lze očekávat zájem o výstavbu nových vodních děl a osazení turbínami, zájem je taktéž o vodíkové technologie.
Nový Zéland má velmi dobře rozvinutý energetický sektor, který se zejména v oblasti výroby elektřiny opírá o obnovitelné zdroje a napomáhá tím i k dosažení stanovených cílů v oblasti klimatických změn a snižování emisí. K zajištění cílů dekarbonizace vláda vytvořila The Government Innovation in Decarbonization Fund (GIDI). V květnu 2022 bylo schváleno navýšení fondu na 650 mil. NZD během příštích 4 roků. Vláda má zpracované strategie rozvoje energetického sektoru až do roku 2050, stejně jako strategii energetické účinnosti a udržitelného rozvoje odvětví.
Celková spotřeba energie činila v roce 2022 543 PJ (maximální byla v roce 2019 a 581 PJ). Z uvedeného objemu tvořily obnovitelné zdroje 30 %. Primární energetické zdroje tvoří z 44 % obnovitelné zdroje (geotermální energie, vodní elektrárny, vítr, biomasa), následují zejména ropa a ropné výrobky, plyn, uhlí. Polovina spotřebované energie se využívá v dopravě a zemědělství, třetina v průmyslu, třetina v domácnostech a 1 v komerční sféře. Výrobu elektrické energie zajišťují z 87 % obnovitelná energie (údaj za rok 2022). Konkrétně vodní elektrárny vyrábí 60 % elektřiny, geotermální elektrárny 18 %, větrné elektrárny 6,5 % a v omezeném rozsahu výrobu elektřiny zajišťují i solární elektrárny. Zbytek elektřiny produkují elektrárny spalující zemní plyn (9,9 %), uhlí (2,9 %) a ropu. Přestože Nový Zéland těží ropu, plyn i uhlí, je čistým dovozcem ropy (dováží 2/3 ropy a ropných výrobků). Energetická soběstačnost NZ je na úrovni 74 %. V uhlí je to 154 % (velký vývoz) a v ropě 12 %. V roce 2022 vláda uzavřela rafinerii Marsden Poin Oil Rafinery, jedinou v zemi, a stala se závislá na dovozu ropných derivátů jako je nafta a benzín. Ze 60 % dováží tyto produkty ze Singapuru.
Podle energetické strategie do roku 2050 místní vláda plánuje do roku 2030 zajistit ze 100 % výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů (zejména geotermální, voda, vítr) s tím, že jen při špičkové spotřebě budou využívány elektrárny s plynovými turbínami. V roce 2020 vláda alokovala 650 mil. NZD do investic na využití obnovitelných zdrojů. V současné době je roční produkce elektřiny v objemu 43 mld. kWh, spotřeba 39 mld. kWh a do roku 2050 je očekáván nárůst o dalších 10 až 60 mld. kWh. Nový Zéland má výrobní kapacity pro produkci elektřiny v objemu 9 790 MW.
Vláda reflektuje světové trendy v oblasti klimatických změn i v oblasti snižování produkce emisí a proto plánuje dodatečné výrobní kapacity zajistit následujícími technologiemi a opatřeními: výstavba větrných a fotovoltaických farem s připojením do národní distribuční sítě, podpora střešních solárních systémů, budování nových geotermálních zdrojů, výstavba malých vodních elektráren včetně systému přečerpávacích elektráren, které budou sloužit jako „bateriové úložiště“ v době sucha, zavádění technologií využívajících mořské vodní síly (příliv, vlny), výstavba bateriových úložišť ke skladování elektrické energie vyrobené v příznivých klimatických obdobích a časech obnovitelnými zdroji. Dalším opatřením snižujícím ekologickou i energetickou zátěž bude převod vozového parku osobního i nákladního na elektrifikaci i vodíkový pohon, podpora „chytrých“ obydlí a spotřebičů čerpajících energii mimo špičku. V rámci boje proti klimatické změně vláda alokovala v letech 2021/2022 celkem 300 mil. NZD do dekarbonizace veřejné dopravy a odpadového hospodářství.
České firmy mohou nabídnout části nebo celé elektrárny vodní (generátory, automatizace, turbíny), prvky a díly plynových elektráren, větrné elektrárny nebo jen převodovky, automatizaci solárních farem, softwarové řešení „chytrých“ domů a energetických systému využívající umělou inteligenci. V případě vodíkových pohonů české firmy mohou zajistit vysokotlaké nádoby a ventily a pro výstavbu moderní rozvodné elektrické sítě linky vysokého napětí vč. stožárů, izolátoru, automatizace, retranslačních a transformátorových stanic.
Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí
Zprávy a články ke koronaviru a nemoci COVID-19
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Příbuzné stránky
- Nový Vojířov 75, Nová Bystřice, adresa v objektu Nový Vojířov 75, Nová Bystřice, KÚ Nová Bystřice
- České Budějovice 2 1836, České Budějovice, adresa v objektu České Budějovice 2 1836, České Budějovice, KÚ České Budějovice 2
- PSČ Česká, České Budějovice - Česká, České Budějovice 1, České Budějovice, podrobný rozpis PSČ
- Nová Ves u Nového Města na Moravě 85, 592 31 Nová Ves u Nového Města na Moravě, objekt - Města a obce
- Nová Ves u Nového Města na Moravě 146, 592 31 Nová Ves u Nového Města na Moravě, objekt - Města a obce
- Zemědělský svaz České republiky, územní organizace České Budějovice a Český Krumlov , České Budějovice IČO 60077778 - Obchodní rejstřík firem
- Základní organizace Českého zahrádkářského svazu Vltava České Vrbné České Budějovice , České Budějovice IČO 72556030 - Obchodní rejstřík firem
- Nová Ves u Nového Města na Moravě 64, 592 31 Nová Ves u Nového Města na Moravě, objekt - Města a obce
- Nová Ves u Nového Města na Moravě 5, 592 31 Nová Ves u Nového Města na Moravě, objekt - Města a obce
- PSČ Nová Ves u Nového Města na Moravě, Nová Ves u Nového Města na Moravě - 59231, pošta Nové Město na Moravě
- Nová Ves u Nového Města na Moravě 81, 592 31 Nová Ves u Nového Města na Moravě, objekt - Města a obce
- Nová Ves u Nového Města na Moravě 70, 592 31 Nová Ves u Nového Města na Moravě, objekt - Města a obce
Prezentace
22.11.2024 Výsledková sezóna: Obhájila Nvidia svou…
18.11.2024 Nejlepší telefon za 2 990 Kč. Motorola má hit…
14.11.2024 Dosáhne Bitcoin 100 000 USD do konce roku?
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Dvojnásobný růst prodeje bytů oproti loňsku: Co to znamená pro ceny?
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jak trh reagoval na volby v USA? Historická maxima, ale i prudké propady
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
S návratem Donalda Trumpa zlato prudce klesá. Trhy zachvátila pozitivní nálada
Miroslav Novák, AKCENTA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?