Tchaj-wan - Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Polovodiče

Tchaj-wan zaujímá v celosvětovém měřítku výsadní postavení ve výrobě, balení, testování a designu čipů. Plány mezinárodní expanze - především největšího tchajwanského a zároveň globálního výrobce čipů TSMC - jsou impozantní. Tchaj-wan si však výzkum a vývoj technologií v oblasti čipů chrání, a proto jej realizuje na ostrově. Tchaj-wan má v plánu pokračovat v podpoře polovodičového odvětví a vytvořil tzv. Chip-Driven Industry Innovation Initiative, jejíž první fáze bude realizována v letech 2024-2028 za 2 mld. USD. Tchaj-wan má ambici udržet si celosvětově druhou pozici v IC designu. Plánuje podporovat využívání IC technologií i v dalších oblastech (chytrá výroba, biotechnologie a net zero policy). Tato strategie bude implementována především ministerstvy školství, hospodářství, vědy a technologií. Prostředky se využijí na vybudování infrastruktury a podporu R&D v oblasti IC designu jak v akademické, tak průmyslové sféře. To bude zahrnovat mezinárodní spolupráci, podporu start-upů, vzdělávací centra, další investice do Taiwan Semiconductor Research Institute (TSRI) a do polovodičových institutů při univerzitách.

V blízké době se očekává spolupráce v rámci Výzkumného centra pro design pokročilých čipů, které bude implementovat konsorcium českých univerzit ve spolupráci s Tchajwanským ústavem pro výzkum polovodičů. Centrum bude reagovat mimojiné na poptávku v oblasti automobilového a kosmického odvětví, kybernetické bezpečnosti a certifikace. Studenti a experti mají příležitost žádat o speciální stipendia a vzdělat se na nejlepších tchajwanských univerzitách a účastnit se stáží v hi-tech podnicích.

Na Univerzitě Karlově také vzniká Centrum pro posílení odolnosti dodavatelských řetězců v oblasti polovodičů. Česko má tak šanci stát se významným aktérem v regionu a spolupracovat s nejlepšími experty, ať už ze soukromé nebo akademické sféry ve světovém měřítku.

V rámci studentské mobility byla zajištěna účast českých studentů v letní škole a zimní škole. Kurz se uskutečnil na National Taiwan University (NTU) se zaměřením na IC design a National Yang Ming Chiao Tung University (NYCU) s akcentem na materiály a také v laboratořích TSRI.

Kybernetická bezpečnost (KB) a kvantum

Česká republika patří v KB ke světové špičce. Tchaj-wan má zájem spolupracovat s českými experty i s ohledem na jeho ambici stát se výzkumným hubem v regionu v oblasti KB. V rámci nové strategie TW administrativa razí heslo “kybernetická bezpečnost je národní bezpečnost”. Národní rada pro vědu a technologie založila Taiwan Academic Cybersecurity Center. Je tvořeno z výzkumných týmů, které pracují na vybraných univerzitách a zabývají se jak základním, tak aplikovaným výzkumem. Mezi hlavní hráče v KB na Tchaj-wanu patří zejména ministerstvo digitálních věcí, které dohlíží na Institute for Information Industry a National Institute of Cyber Security, a Taiwan Information Security Center, jenž má ústředí v Research Center of Information Technology Innovation spadající pod Academia Sinica.

Pro Tchaj-wan je Česko také atraktivní v souvislosti s jeho zapojením do Evropské kvantové komunikační infrastruktury, která by měla být vystavěna díky spolupráci členských států, Evropské komise a Evropské kosmické agentury, a být spuštěna do 10 let, přičemž důraz je kladen zejména na bezpečnost přenosu a uchování dat. Českou Národní kvantovou infrastrukturu buduje pro Česko konsorcium Cyber Security Hubu z.ú., Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze, Fakulty informatiky Masarykovy univerzity, Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a IT4Innovations Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava. Letos se budou čeští experti účastnit každoročně pořádaného veletrhu Cybersec, aby se seznámili s nejnovějšími novinkami a představili širokému publiku své know-how. Účast spolu s doprovodným programem (návštěva univerzit a výzkumných ústavů) zajišťuje Česká ekonomická a kulturní kancelář v Tchaj-peji.

V rozvoji KB na Tchaj-wanu hrají významnou roli start-upy specializující se na využití AI v této oblasti a také silná hackerská komunita. Mezi slabé stránky patří malý rozsah zaměření a nízká výstupní hodnota v tomto odvětví, nedostatečné marketingové zdroje SMEs pro spolupráci na mezinárodní úrovni, nedostatek testovacích infrastruktur, klíčových technologií a odborníků a také je zde značný prostor pro zlepšení v oblasti průmyslových norem a standardů. V obecné rovině můžeme říci, že Tchaj-wan je silný v hardwaru a slabší v softwaru pro KB. Tchaj-wan si slibuje od zahraniční spolupráce kromě sdílení informací a různých forem výměn zejména vytvoření vzájemně uznávaných bezpečnostních standardů a certifikačního mechanismu v oblasti IoT mj. za účelem posílení KB chytrých měst a potažmo také expandování na evropském trhu.

Potencionální oblasti spolupráce představují také kvantové výpočty, kryptografie, metrologie a snímání. ČR může nabídnout příslušné studijní programy ve všech úrovních studia a účast v evropské infrastruktuře kvantového vzdělávání (DigiQ). Perspektivní je rovněž výměna studentů a výzkumníků a výměna zkušeností v oblasti kvantových technologií. National Taiwan University disponuje kvalitními laboratořemi a je vhodným partnerem pro spolupráci v kvantu.

Kosmické technologie a aplikace

Kosmický průmysl se řadí k šesti hlavním strategickým průmyslům, které Tchaj-wan významně podporuje. Ve 3. fázi národního programu dlouhodobého rozvoje vesmírných technologií (2019 až 2028) se do něj postupně investuje 836,8 mil. USD za účelem realizace špičkových vesmírných misí a vypuštění jednoho satelitu ročně. Cílem je zajištění národní bezpečnosti a monitorování životního prostředí včetně odlesňování, úbytku půdy a předvídání přírodních katastrof. Z programu se vyčleňují pobídky pro místní firmy a také rozpočet na výzkum a vzdělávání talentů.

I přes velmi dobré postavení v ICT a v polovodičích, které se využívají v chytrých systémech, Tchaj-wan se neobejde bez spolupráce se zahraničními partnery. V letech 2023-2028 bude pod vedením Taiwan Space Agency vypuštěno 6 satelitů FORMOSAT 8, což představuje příležitost pro české odborníky se do tohoto projektu zapojit. Družice budou snímat Zemi s velmi vysokým a přesným rozlišením. Tchajwanský trh tedy představuje velkou příležitost pro české firmy a výzkumná pracoviště, které mají dlouholeté zkušenosti získanými účastí v prestižních projektech Evropské vesmírné agentury či NASA a jejími zákazníky jsou významní odběratelé, jako jsou Boeing, Airbus, Siemens, Bosch, Thales a další. Mezi perspektivní oblasti patří například design malých družic a analýza družicových dat, vývoj navigačního softwaru, vývoj přístrojů a technologií pro materiálový výzkum v mikrogravitaci a v kosmu, řešení stopové vlhkosti a radiační analýzy, technologie pro detekci a výzkum kosmického záření, klimatická statistika, testování polovodičových součástek pro oblast aerospace, design kamer na družicích pro pozorování Země a jiné.

Zdravotnictví, biomedicína

Tchaj-wan patří k nejlepším poskytovatelům zdravotní péče na světě. Z pohledu společensko-hospodářského vynakládá Tchaj-wan prostředky na R&D vedle sektoru průmyslové výroby a technologií (72 %) především na oblast zdraví (7,7 %).

Stejně jako Česko musí Tchaj-wan čelit výzvám souvisejících se stárnoucí populací a nedostatkem zdravotníků a pečovatelů. Umělá inteligence (AI) v medicíně a zdravotní péči je jedním z moderních oborů, který se rychle vyvíjí a přitahuje zájem o spolupráci s Tchaj-wanem. Tzv. digitální zdraví se stává budoucností v péči o pacienty. Zavedení AI do systému zdravotní péče – v podobě IoT, 5G, algoritmů a strojového učení – příznivě ovlivnilo vývoj v mnoha lékařských oborech. Digitální epidemiologie se stala nově rozvíjejícím se oborem, který kombinuje zpracování velkých objemů dat s metodami z medicíny, biologie, sociálních věd, statistiky a informatiky za účelem modelování, porozumění a predikci průběhu infekčních chorob, jakou je covid-19.

Tchaj-wan vynakládá značné prostředky na R&D v biotechnologiích a to jak ze strany vlády (36 %), průmyslu (34 %), tak ve vysokoškolském vzdělávání (30 %). Pandemie urychlila domácí vývoj a výrobu biomedicínských produktů a příjmy biomedicínského průmyslu tak vzrostly o 10,9 % a v roce 2021 dosáhly rekordního maxima 666,5 mld. NTD (462 mld. Kč). Tzv. bioclustery se soustřeďují ve vědeckých parcích a centrech po celém ostrově (Tchaj-pej, Hsinchu, Taichung, Tainan, Kaohsiung, Pingtung). Tchaj-wan chce být nejen soběstačný, ale chce se stát významným světovým exportérem. K perspektivním oborům pro spolupráci se řadí vývoj léků, zdravotnických přístrojů a pomůcek, využití AI pro personalizaci plánu zdravotní péče a pro předvídání potenciálních nemocí a předcházení vznikajícím rizikům u pacientů. K výzkumu v precizní medicíně slouží materiál uložený v Taiwan Biobank a National Health Insurance Research Database, které obsahují nepřeberné množství medicínských dat.

Při vstupu na trh doporučujeme kontaktovat Biotechnology and Pharmaceutical Industries Promotion Office (specializovaný úřad Ministerstva hospodářství) a BE Health Ventures , které se zaměřují především na podporu healthtech a medtech, mají výborné napojení na nemocnice a konkrétní doktory, poskytují mentorství, dokáží zprostředkovat přístup k medicínským datům, klinický výzkum atp. Subjekt nabízí tři základní programy pro start-upy či již zaběhnuté firmy (Proof Of Concept, Proof of Business a BE Growth Program). Další možností je účast na veletrzích Medical Taiwan nebo Healthcare+ Expo. Značný zájem o spolupráci s ČR má soukromá společnost Taiwan AI Labs .

Precizní zemědělství

Tchaj-wan je vysoce závislý na dovozu potravin. Potravinová soběstačnost ostrova je jen cca 35 %. Jeho ambicí je stát se lídrem v produkci organických potravin v Asii. Inovativní řešení v precizním zemědělství často reagují na současné globální výzvy, jako jsou oteplování, degradace půdy, nedostatek vody či lidských zdrojů, stárnoucí obyvatelstvo, škody způsobené pesticidy a chemickými hnojivy a tak podobně. Evropská unie tuto problematiku reflektuje ve „Farm to Fork“ strategii v rámci tzv. Zelené dohody pro Evropu a Tchaj-wan ji řeší podobnou „Farm to Dining Table“ iniciativou. Cíle mají stejné - udržitelný potravinový systém zaručující kvalitní, bezpečnou a výživnou potravu. Tchaj-wan vnímá sucho jako hrozbu a přijímá opatření krátkodobého charakteru (např. zákaz zavlažování rýžovišť při akutní situaci), střednědobého charakteru (udržitelné a smart zemědělství) i dlouhodobého charakteru (snížení spotřeby pesticidů, recyklace zemědělského odpadu, přechod na biopotraviny). Někteří zemědělci využívají metodu pěstování – tzv. aeroponii, která je založena na dostatečném přístupu vzduchu ke kořenovému systému a je plně bezsubstrátová, čímž odpadá riziko veškerých chorob způsobených mikroorganismy v půdě. Aeroponie představuje udržitelné řešení z pohledu úspory vody, energie a prostoru. ČR může nabídnout své know-how v hodnotné recyklaci zemědělského. Česká zemědělská univerzita v Praze realizuje projekt díky financování programu DELTA 2 společně s National Taiwan University, zaměřený na řešení v oblasti znečištění vod následkem zemědělských aktivit. ČZU rovněž pokračuje v prohlubování spolupráce s National Sun Yat-sen University v Kaohsiungu v oblasti čištění vody z akvakultury pomocí umělých mokřad.

Chytré systémy pro management farem díky cloudovým a mobilním aplikacím umožňující efektivní správu zemědělských dat nebo roboty včetně dronů již nejsou nic neobvyklého. Témat k řešení je mnoho: vyhodnocování výnosového potenciálu úrody, monitorování plodin, kontroly chorob, škůdců a závlahy na základě využívání IoT senzorů, AI a dat dálkového průzkumu Země či konceptu digital twin. Čeští experti mají mnoho zkušeností například s využitím technologií 4.0, Machine Vision a AI v oblasti monitoringu zdraví dobytka, dojení či bezkontaktního vážení prasat, s vyhodnocováním vlastností půdy a hnojivy na míru, dále se senzorickou platformou vyhodnocující teplotu vzduchu a půdy, vlhkost, světlo či hodnotu PH a konečně s identifikací a klasifikací plodin na základě využití AI.

Finanční nástroje

Mezi hlavní finanční nástroje na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací s Tchaj-wanem patří program Sigma (dříve Delta), který administruje Technologická agentura ČR na základě partnerství s National Science and Technology Council (NSTC) a s ministerstvem hospodářství. TA ČR rovněž vyhlašuje soutěže na podporu multilaterálního výzkumu v oblasti ICT ( CHIST-ERA Call 2022 ), v oblasti biodiverzity a ochrany ekosystémů (Partnerství pro biodiverzitu) a materiálového výzkumu (M-ERA NET) v rámci programu Horizont Evropa. Výzvu na předkládání mezinárodních grantových projektů zaměřených na základní výzkum pak vyhlašuje Grantová agentura ČR ve spolupráci s NSTC. Vědci z ústavů Akademie věd ČR mohou využít každoroční výzvy v rámci Projektů Mobility Plus , kterou vyhlašuje AV ČR společně s NSTC a Academia Sinica.

V roce 2022 zřídil Národní rozvojový fond exekutivního jüenu Investiční fond pro střední a východní Evropu v hodnotě 200 mil. USD. Spravuje ho Taiwania Capital, národní společnost rizikového kapitálu. Fond funguje obousměrně – financuje jak tchajwanské firmy, které chtějí investovat v Evropě, tak je určen i pro evropské společnosti, které mají zájem se etablovat na tchajwanském trhu. Prostřednictvím fondu chce Tchaj-wan posílit spolupráci především v následujících odvětvích: polovodiče, biotechnologie, letecký a vesmírný průmysl, chytrá města, finanční technologie, elektromobily, laserová optika, AI a chytré strojírenství. Svůj business plán mohou zaslat české firmy i start-upy, které 1) mají zájem o realizaci své hlavní obchodní činnosti na Tchaj-wanu nebo o technologickou spolupráci s tchajwanskými společnostmi, 2) již založily nebo plánují založit pobočku na Tchaj-wanu, 3) založily či plánují založit joint venture s tchajwanskými firmami. Taiwania Capital má pobočku v Praze.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí