Palestina - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Poptávka po elektrické energii setrvale roste a zároveň je zde patrná snaha o zvýšení soběstačnosti a diverzifikaci dovozu. Přes 90 % elektřiny spotřebované na Západním Břehu se dováží z Izraele a Jordánska. V Gaze od začátku konfliktu elektřina funguje jen ve výjimečných případech a je závislá na dodávkách paliva do generátorů, i před ním ale nedostatečné pokrytí vedlo k tomu, že elektřina fungovala pouze část dne. Velký potenciál mají obnovitelné zdroje energie, především solární elektrárny. V plánu je rovněž obnova infrastruktury pro přenos elektřiny a navýšení její kapacity.

Výroba a distribuce elektrické energie představuje klíčový sektor, ve kterém Palestina plánuje ve střednědobém horizontu vybudovat vlastní produkční kapacity, jež umožní snížit závislost na dovozech energie. Spotřeba elektrické energie na Západním břehu Jordánu dosahuje v současnosti 1300 MW, do roku 2030 se očekává nárůst o více než čtvrtinu. Kolem 80 MW se generuje z obnovitelných zdrojů energie, dalších 80 MW se dováží z Jordánska. Zbytek energetického mixu, takto kolem 85 %, pak připadá na dovoz z Izraele.

S ohledem na výše uvedené by se podle palestinské energetické strategie mělo v budoucnu 50 % energie generovat v domácích plynových elektrárnách, 40 % dovážet ze sousedních zemí (cílem je zároveň navýšit podíl dovozu z Jordánska na úkor Izraele) a 10 % by mělo pocházet z obnovitelných zdrojů energie (200 MW do roku 2026). V Palestině, kde je více než 300 slunečných dnů ročně, se jedná především o solární energii.

Před říjnem 2023 v Gaze dostupné zdroje energie pokrývaly pouze cca třetinu až polovinu tamních potřeb – místní naftová elektrárna o maximálním výkonu 140 MW a dovoz z Izraele pokryly pouze cca 200 MW z potřebných až 600 MW, obyvatelé Gazy tak měli dlouhodobě přístup k elektřině jen zhruba polovinu dne. Se zlepšením situace měly pomoci projekty Gas for Gaza (G4G) (počítal s přeměnou naftové elektrárny na plynovou, navýšením kapacity a napojením Gazy na izraelskou plynovodní síť) a rozvoj solárních elektráren. Konflikt započatý v říjnu 2023 dle odhadu z konce března 2024 způsobil škody na elektrické infrastruktuře ve výši 279 mil. USD. Poškozeno nebo zničeno bylo 150 km vedení (více než 60 %) i solární panely na střechách veřejných budov. Zasažena byla i místní elektrárna, ale rozsah škod pro tuto chvíli není znám. Obnova energetické infrastruktury bude jedním z důležitých bodů poválečného uspořádání.

Jednání o poválečné obnově budou zahrnovat i další důležitý bod, a to rozvoj plynového pole o velikosti více než 30 mld. m ³, nacházejícího se u pobřeží Gazy (Gaza Marine Field). V únoru 2021 podepsala Palestinská samospráva s egyptskou státní společností EGAS memorandum o rozvoji tohoto pole, v červnu 2023 připojil souhlas i Izrael, válečný konflikt odsunul jakékoli další kroky na neurčito.

Příležitosti pro české firmy spočívají především v dodávkách materiálu a know-how pro solární elektrárny. Dá se počítat zejména s menšími projekty jako jsou solární panely na střechách, které zásobují jednotlivé objekty včetně příslušenství. Kromě toho, že se jedná o čistý zdroj energie, by solární energie v palestinském kontextu mohla být pro koncové uživatele dle odhadů až o polovinu levnější, což k investicím do tohoto odvětví motivuje i soukromý sektor.

Palestinská národní správa dále plánuje rozvoj a obnovu infrastruktury, včetně navýšení kapacit rozvodné sítě. Příležitosti se tak naskýtají rovněž společnostem, jež se specializují na výrobu či instalaci síťových zařízení. A nadále pak existuje tržní prostor i pro firmy vyrábějící tradiční dieselové generátory.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí