Myanmar - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Přibližně polovina obyvatel Myanmaru nemá přístup k elektřině z rozvodné sítě. Spotřeba energie zejména ve městech vzrůstá každý rok o 15 – 17 %, což vytváří takovou nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou po elektřině, že by již nyní země potřebovala téměř zdvojnásobit svůj instalovaný výkon. Logickým důsledkem jsou stále častější odstávky proudu, které vedou řadu obyvatel a firem k pořizování záložních či zcela autonomních zdrojů v podobě solárních panelů či naftových generátorů. Současný vojenský režim na tuto situaci reaguje zaváděním daňových a celních pobídek pro import obnovitelných zdrojů a technologií nutných pro jejich provoz.

Myanmar zaznamenává problémy s dodávkami energie pro obyvatele, kteří již mají přístup k síti, nejméně od roku 2020. Svou roli nepochybně sehrála také skutečnost, že v uplynulém období došlo k rozšíření energetické sítě, avšak do dnešního dne se nepodařilo zprovoznit dvě nové plynové elektrárny, které měly být spuštěny spolu s rozšířením sítě a pokrýt navýšenou spotřebu. Vojenský režim navíc za současné energetické nouze masivně podporuje elektromobilitu, což poptávku po elektřině dále zvyšuje.

V současné době má země instalovaný výkon o celkové kapacitě zhruba 6 GW. Nejvíce výkonu zaujímají vodní elektrárny (54 %), následované plynem (41 %), uhlím (2 %) a naftou (2 %). Pouze 1 % elektrické energie dodávané do rozvodné sítě pochází ze solárních zdrojů, byť podíl sluneční energie by měl významně vzrůst po dokončení několika již rozestavěných velkých solárních parků. Uvedené výkony navíc nezahrnují ostrovní systémy na úrovni domácností či obcí (tzv. mini-gridy), které jsou hlavními zdroji energie v řadě venkovských oblastí, kam dosud nebyla zavedena rozvodná síť.

Režimní podpora obnovitelných zdrojů, ale i organický zájem firem a spotřebitelů tak směřují do dvou oblastí: do vytváření záložních zdrojů v oblastech již elektrifikovaných, avšak s nedostatečnou dodávkou proudu ze sítě, a do zavádění elektřiny do míst, která v nejbližších letech nebudou zasíťována. Pro dodavatele to v praxi znamená, že existuje zájem jak o řešení „na střechu domu/závodu“ spolu se zařízeními pro skladování energie po dobu, kdy panely elektřinu negenerují, tak po dílech, technologiích a dokonce i projektech na klíč pro velké solární parky, které by měly zásobovat obec či menší město. Země má přitom značný potenciál v solární energii. Dle odhadů Asijské rozvojové banky by v Myanmaru při plném využití svého potenciálu takto mohlo být vyrobeno až 51 tis. TWh elektřiny.

V případě bateriových a dalších úložišť je možné počítat rovněž se zájmem u odběratelů, kteří sami solární energii negenerují, ale potřebují záložní zdroj pro dobu odstávek sítě, k nimž v současné době dochází denně v rozmezí 6 – 18 hodin. Platí navíc, že zejména u firem, které mají energeticky náročné provozy, je více než po bateriových úložištích poptávka po dieselových generátorech, jejichž výkon spíše dokáže zabezpečit energetické nároky konkrétních výrobních programů.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí

K článku zatím nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář