Malajsie - Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Malajsie představuje v oblasti vědy, výzkumu a inovací jakousi transformující se ekonomiku, uvědomující si potřebu přerodu z „Asijského tygra“, jehož průmysl je založený na zpracovatelském sektoru, směrem k nejvíce inovačním ekonomikám Asie. Je si totiž vědoma, že úspěšnou realizací takovéto transformace, bude obtížné dosáhnout vládního cíle zařadit se mezi vysoko příjmové ekonomiky do roku 2025. Zatímco potenciál pro další rozvoj sektoru vědy, výzkumu a inovací nepochybně existuje, současně je nutno dodat, že se nachází spíše v raných fázích této trajektorie.

Nejnovějšími trendy na cestě k posílení sektoru vědy, výzkumu a inovací je zvyšování výdajů vlády na tento sektor. Premiér Anwar Ibrahim během svých nedávných cest do vysoce inovačních zemí (Německo, Singapur) oznámil nejen důraz na spolupráci ve vědě a výzkumu s těmito zeměmi, ale také na posílení mezi soukromým a státním sektorem. Větší důraz na rozvoj lidských zdrojů, včetně zaměření na technické školství je také jednou z priorit. V neposlední řadě se Malajsie chce zaměřit na posílení interdisciplinarity a popularity vědy a výzkumu mezi veřejností.

Státní rozpočet Malajsie evidoval v roce 2024 nárůst oproti rozpočtu z roku 2022, a to o 10 %. Celková suma 5,4 mld. RM má být vynaložena na celou řadu programů včetně zvýšení počtu stipendií a rozvoje infrastruktury.

Z mezinárodního srovnání vyplývá, že Malajsie je 2. nejvíce inovativní středně příjmovou ekonomikou na světě (Světová banka 2021) a nebo 8. nejvíce inovační ekonomikou v Asii a Pacifiku. To vytváří poměrně perspektivní rámec pro spolupráci a příležitosti v sektoru.

Vědecko-výzkumná infrastruktura se v Malajsii soustředí do tří oblastí či regionů s největším potenciálem – Kuala Lumpur včetně širší aglomerace v podobě státu Selangor. Dále pak Penang, představující centrum elektrotechnického průmyslu či Johor, který těží z blízkosti Singapuru, silně orientovaného na inovace a technologie. Za zmínku stojí dále Cyberjaya, město rovněž přezdívané malajsijské „Silicon Valley“, které se nachází na hranicích hlavního města Kuala Lumpur. Bylo vybudované v nedávné době jako součást Multimedia super koridoru a v současnosti eviduje přibližně 100 000 obyvatel, a to i přesto, že jeho hlavní funkce není rezidenční. Ačkoli byla Cyberjaya původně zaměřena na ICT a kyberbezpečnost, v současnosti zde má vývojové centrum mnoho mezinárodních společností, jako například Huawei, DHL, Dell, Tech-Mahindra, IBM či BMW.

V Malajsii existuje poměrně široká vědecko-výzkumná a akademická infrastruktura. Podobně jako v jiných asijských zemích, i v Malajsii platí fenomén úspěchu, což vytváří předpoklad pro další rozvoj vysokého školství. Nachází se zde 20 veřejných univerzit a na dalších 50 soukromých, včetně 10 poboček zahraničních univerzit. Bohužel, i vzhledem ke koloniální minulosti, existuje silná vazba na Velkou Británii, což určitým způsobem limituje příliv studentů na pevninskou část Evropy.

Dle žebříčku QS University Ranking pro rok 2024 patří mezi nejlépe hodnocené University of Malaya (65. místo na světě), Universiti Sains Malaysia (137.), Universiti Putra Malaysia (158.) či Universiti Kebangsaan Malaysia (National University of Malaysia (159.).

Trendy v sektoru lze spatřovat například v podpoře státu v oblasti robotiky, automatizace a zvýšení efektivity výrobních procesů. Podpora inovací prostřednictvím digitálních zón volného obchodu (DFTZ) proběhne dle prohlášení ministra vědy, výzkumu a inovací Chang Lih Kanga díky strategické národní iniciativě vedené Malaysia Digital Economy Corporation (MDEC), jejímž cílem je zajistit bezproblémový přeshraniční obchod prostřednictvím digitalizace a usnadnit místním malým a středním podnikům přístup k rozsáhlým příležitostem na globálních trzích prostřednictvím elektronického obchodování. S tím souvisí i podpora státu, která bude směřovat do oblasti e-commerce, respektive do inovací v tomto dynamickém sektoru.

Malaysian Research Accelerator for Technology & Innovation (MRANTI) je zase příspěvková organizace Ministerstva vědy, technologií a inovací Malajsie, zaměřená na komercializaci výzkumu a inovací, která má akcelerovat uvádění technologií na trh. MRANTI je rovněž garantem programu EU-Mystartup Program, přičemž plánuje pro další podporu postavit i významný technologický park, otevřený i zájmům českých startupů či technologických firem, a to z pěti prioritních oblastí – pokročilá výroba, biotechnologie, agrotechnologie, smart city, greentech a klíčové umožňující technologie.

Podobný úkol má i státní agentura NanoMalaysia, která si klade za cíl podporovat komercionalizaci vstupem venture kapitálu v sektoru nanotechnologií, podobně jako soukromí investoři. Aktivní roli v inovační infrastruktuře hraje rovněž vládní agentura na podporu investic – MIDA, která prostřednictvím vládních pobídek cíleně rozvíjí sektor R&D. Během roku 2021 tak podpořila na 206 zahraničních i domácích projektů v hodnotě cca 116 mil. Kč.

Již zmíněné Ministerstvo vědy, technologií a inovací Malajsie je zodpovědné za rozvoj a správu kvartérního sektoru, a to prostřednictvím sady programů, jako je Národní strategie vědy, technologií a inovací, Malajsijského roku komercionalizace, Malajsijské velké výzvy (Malaysian Grand Challenge) a dalších. Pro R&D firmy z oblasti kyberbezpečnosti je důležitým akcelerátorem Národní agentura pro kybernetickou bezpečnost – NACSA. V tomto ohledu je velmi aktivní i Velvyslanectví České republiky v Kuala Lumpur, které hraje vůdčí úlohu v Pracovní skupině pro kybernetickou bezpečnost a obranu při evropské obchodní komoře (EUROCHAM) v Malajsii. V rámci této funkce již v minulosti zajistilo schůzky zástupcům českým ministerstev průmyslu a obchodu či obrany, či českým firem právě s nejvyššími představiteli státní správy v tomto sektoru.

Na místě je rovněž doplnit, že Malajsie patří mezi významné producenty elektronických obvodů. Dle údajů Světové Banky (2021) byla Malajsie 5. největším exportérem na světě, a to po Hong Kongu, Taiwanu, Číně, Singapuru a Korejské republice. Ostatně položky týkající se čipů a elektronických obvodů vévodí i obchodní výměně s Českou republikou. Společné projekty na úrovni univerzit či soukromých inovátorů se tak jeví jako nejlepší cesta k transferu znalostí.

Na druhou stranu, Malajsie stále pokulhává, co se týče výdajů na vědu a výzkum v poměru k HDP. I ve státním rozpočtu na rok 2024 vyčlenila pouze 0,54 %, čímž zaostává nejen oproti průměru zemí OECD (0,65%) ale zejména ve srovnání s ostatními asijskými velmocemi (Japonsko, Korejská republika, Taiwan, Singapur, ale i třeba Čína). Rovněž podíl technologických start-upů na celkovém počtu nedosahuje ani 5 %. Stále tak zaostává za cílem, který si Malajsie sama definovala do roku 2030, a to 1,0 % výdajů v poměru k celkovému HDP.