Malajsie - ICT, elektronika, kyberbezpečnost, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Malajsie se snaží zařadit mezi vyspělé ekonomiky a ICT jsou přímo definovány jako jedna z klíčových oblastí transformačního programu země pro roky 2021-2025. V zemi probíhá digitální transformace a elektronizace jednotlivých sektorů ekonomiky, s cílem dosáhnout do tří let podílu 25,5 % na HDP. Příležitosti tak budou vznikat nejen díky poptávce ministerstev a veřejných institucí, ale i soukromých subjektů. Četné šance se tak otevírají firmám, které se zabývají vývojem, daty, cloudovou technologií, analýzou či kyberbezpečností.

Malajsie si plně uvědomuje, že pokud chce udržet krok v globálním hodnotovém řetězci, musí se zaměřit na odolnost, adaptace a inovace, aby udržela svůj ekonomický růst. Proto si klade za cíl svůj hospodářský rozvoj spojit s digitalizací. Obdobně jako v jiných asijských zemích má i v Malajsii rozvoj ICT sektoru vysoké předpoklady, které i nadále rozvíjí. MyDigital, program, který vláda adoptovala v souladu s plány současné pětiletky, je zaměřen právě na podporu rozvoje tohoto sektoru, prostřednictvím inkluze a také digitální transformace. Služby informačních a komunikačních technologií (ICT) přebírají ústřední roli při posilování těchto digitálních ekonomických cílů, mezi které patří 100% pokrytí internetem, podpora e-learningu, digitální gramotnosti, bezhotovostních plateb a atraktivity pro jednorožce (startupy s hodnotou více než 1 mld. USD).

Mezi přední pododvětví ICT v Malajsii patří kybernetická bezpečnost a datové integrace, které zahrnují internet věcí (Internet of Things – IoT), datovou analytiku, cloud computing a umělou inteligenci. Malajsie také dokončila klíčový projekt na implementaci sítě 5G, čímž významně posílila konektivitu, zejména v poloostrovní části země.

V Malajsii probíhá s přímou podporou vlády digitální transformace a elektronizace jednotlivých sektorů ekonomiky, včetně státní správy (bezpečnostní systémy, informační systémy). Digitální ekonomika i nadále zvyšuje podíl na hospodářském produktu, kdy se v roce 2020 podílela na HDP z 22,6 % oproti 19,1 % v 2019 a 18,5 % v roce 2018, z čehož téměř polovinu tvořil e-commerce (115,5 mld. MYR, tedy 28,44 mld. USD). Cílem je navíc navýšit tento podíl do roku 2025 na 25,5 %.

ICT tak představuje sektor národního hospodářství s největším potenciálem pro růst. Mezi konkrétními projekty a podoblastmi, které skýtají příležitosti pro česká uplatnění, lze nalézt datová centra, cloudová úložiště, oblast bezpečnosti dat a big data. V oblasti software se pak Malajsie chce soustředit na tvorbu webových platforem, usnadňujících práci s tvorbou webových stránek a integraci, respektive propojení vývoje SW s vědou a výzkumem. Mezi neobvyklé, ale dynamicky se rozvíjející oblasti digitálního světa, se kterými chce Malajsie spojit svůj rozvoj, patří oblast elektronických sportů, herního vývojářského průmyslu a oblast animací. Malajsie v neposlední řadě klade zvýšený důraz na kybernetickou bezpečnost.

Jako nástroj k dosažení těchto cílů zformovala Malajsie nový vládní program Malaysia Digital, který navazuje a vychází z dlouholetého MSC (Multimedia Super Corridor), úspěšného při předchozích vlnách transformace ekonomiky. Malaysia Digital nabízí dvě vlajkové iniciativy. Malaysia Digital Trade Program byl zřízen za účelem harmonizace a standardizace při podpoře přeshraničního digitálního obchodu.

Pro digitální nomády navíc připravila Malajsie novinku, kdy státní rozpočet na 2022 myslí i na tento segment, prostřednictvím podpory domácích i zahraničních IT talentů se zájmem o programování a zároveň o pobyt v této exotické destinaci.

V současnosti stále probíhá i projekt na pokrytí rurálních a periferních oblastí a zabezpečení internetového připojení do roku 2025 pro 95 % malajsijské populace, přičemž většinu z tohoto by měl tvořit signál sítí 4G a 5G.

O úspěších v oblasti kybernetické bezpečnosti svědčí fakt, že v roce 2023 se v Global Cybersecurity Index umístila Malajsie na 22. místě mezi 193 zeměmi, pokud jde o svůj závazek ke kybernetické bezpečnosti.

Příležitosti je tak možné spatřovat zejména ve vývoji smart city mobilních aplikací (například platba jízdného pro veřejné dopravy, dovážka jídla nebo hry), e-commerce či vývoje řídicích systémů infrastruktury (křižovatky). Šanci mají uživatelsky přívětivé inovativní produkty. Vedle aplikací jsou potenciálně zajímavé také služby v oblasti ICT, například grafický design či ICT školení a certifikace. Pro start-upy z celého světa bývá také jednou až dvakrát ročně alokováno několik míst ve start-upovém inkubátoru/akcelerátoru MaGIC. Tato možnost je otevřena i českým start-upům.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí