Korejská republika - Zemědělství a potravinářství, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Jižní Korea je jednou ze zemí s nejnižší mírou potravinové soběstačnosti v rámci OECD a navíc od roku 2017 klesala. Cílem vlády stanoveným v loňském roce je trend otočit a stanovila nový cíl míry této soběstačnosti na 55,5 %. V roce 2023 dosáhl celkový korejský vývoz potravinářských produktů hodnoty v přepočtu 11 mld. USD, z čehož mezi deset nejvýznamnějších položek patřily těstoviny, ryby či nealkoholické nápoje. Dovoz dosáhl hodnoty 41,9 mld. USD a mezi hlavními položkami byly například kukuřice, hovězí a vepřové maso či káva. Korea se snaží překonat globální výzvy v oblasti potravinové bezpečnosti a rovněž vytvořit základy pro soběstačnost v základních potravinách, zajištění specializovaných výrobních komplexů pro pšenici a sóju a vyhrazených zásobovacích zařízení, postupné rozšíření veřejného zásobování a posílení ochrany a podpory kvalitní zemědělské půdy. Kromě toho vláda poskytuje finanční prostředky nezbytné pro soukromé společnosti k zajištění zahraničního dovozu obilovin. Vláda očekává, že samostatnost v oblasti pšenice a sóji, která byla v roce 2020 na hodnotách 0,8 % a 30,4 % by se měla do roku 2027 zvýšit na 7,0 % a 37,9 % a že bude udržován stabilní systém přísunu potravin zabezpečením zahraničního dodavatelského řetězce.

Rozpočet Ministerstva zemědělství KR byl na rok 2024 stanoven výši v přepočtu 13,4 miliardy USD, což představuje nárůst o 718 milionů USD oproti předchozímu roku (12,7 miliardy USD). Růst rozpočtu tohoto ministerstva v roce 2024 činí 5,7 %. Tento růst je důsledkem rostoucího povědomí o důležitosti zemědělství jako národního základního odvětví a budoucího růstového segmentu zodpovědného za zajištění potravin pro obyvatele i v obtížných finančních podmínkách. Rozpočet ministerstva na rok 2024 bude přidělen zejména na následující oblasti: 1) projekty zaměřené na rozšíření příjmů a záchranné sítě pro farmáře; 2) projekty na zajištění potravinové soběstačnosti, jako je rozšíření podpory pro průmyslové zpracování strategických plodin; 3) projekty na podporu mladých farmářů, jako je rozšíření podpory pro mladé farmáře, kteří se usazují na venkově, a podpora pronájmu půdy; 4) vytvoření smart zemědělského komplexu pro podnikání mladých lidí a digitální transformace zemědělství; 5) zřízení systému pokročilé analýzy ekologicky šetrné biotechnologie (zelené bio), s budoucím růstovým potenciálem v oblasti pokročilé potravinářské technologie (food tech) a ekologicky šetrné biotechnologie (zelené bio); 6) projekty na zlepšení schopností reagovat na přírodní katastrofy, jejichž frekvence a intenzita rostou v důsledku změny klimatu.

Korea disponuje silným průmyslem zpracování potravin, který vyrábí širokou škálu výrobků. Segment však silně závisí na dovozu surovin. V důsledku toho nabízí vynikající příležitost pro dovoz zemědělských produktů určených k zpracování jako pšenice a sójové boby, rostlinné oleje a koncentráty ovocných šťáv či přísady jako jsou ochucovadla a barviva. Zastupitelský úřad však eviduje rovněž zájem korejských zpracovatelů o produkty jako pohanka, syrovátka či houby rybniční.

Dovoz potravin podléhá poměrně přísným předpisům o bezpečnosti, které vyžadují nejen testování, ale i registraci zahraničního výrobního závodu. V případě dovozu potraviny živočišného původu (např. maso a zpracované masné výrobky, syrové mléko a mléčné výrobky, zpracované vaječné výrobky atd.) je třeba o registraci závodu žádat prostřednictvím vlády vyvážející země, nikoliv výrobního podniku. V případě, že je dovozce ze země, která má s Koreou dohodu o produktech rybolovu, je třeba o registraci rovněž žádat prostřednictvím vlády. Normy bezpečnosti potravin se často mění s cílem zajištění vyšší kvality a bezpečnosti, neboť korejští spotřebitelé jsou na tyto otázky velmi citliví. Zvláště přísné jsou požadavky na čerstvé produkty, a to včetně čerstvého ovoce a zeleniny a nesterilizovaných živočišných produktů. Dodavatelský řetězec nejen dovážených produktů, ale také těch domácích zahrnuje několik stakeholderů, jako jsou zprostředkovatelé a zástupci, což zvyšuje náklady a tím i cenu produktů.

Korejci hledají nové chutě, lepší hodnotu, pohodlí, vysokou kvalitu a především bezpečné a zdravé potraviny. Po pandemii se spotřebitelé zaměřují zejména na své zdravotní potřeby a pohodlí. Spotřebitelé jsou stále více uvědomělí ke svému zdraví a hledají produkty bez pesticidů a škodlivých chemikálií. Tento trend podporuje růst trhu s organickými zemědělskými produkty, který se očekává i v nadcházejících letech. Trh s balenými jídly, hotovými jídly a balenými restauračními jídly budou růst taktéž. Rychlý růst online nákupů je také spojen s poptávkou po pohodlí. Navíc roste poptávka po rostlinných produktech, jako jsou náhražky masa a alternativy mléčných výrobků, což podporuje inovace a investice v zemědělském průmyslu. Výborný zvuk má v Koreji české pivo a rovněž populární je trvanlivé cukrářské zboží a další sladké výrobky. Místní záliba v pivu a „sladkém“ tak otevírá možnosti dalším produktům z tohoto ranku.

Významné akce v tomto sektoru: K-FARM, Smart Farm Korea, International Agriculture Exhibition, Agri & Food Tech Start-Up Rising Expo (AFRO)

Příležitosti pro české firmy se tak skýtají zejména v: pivo, víno, trvanlivé cukrářské výrobky, obiloviny, chytrá řešení v zemědělské technice

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí