Kazachstán - Zemědělství a potravinářství, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Kazachstán má obrovský zemědělský potenciál, který může přispět k větší diverzifikaci a inkluzivnímu hospodářskému růstu. Jednou z hlavních výhod země je její rozlehlé území s nízkou hustotou osídlení, které lze využívat pro zemědělské účely. Celková zemědělská plocha Kazachstánu činí přibližně 217 milionů hektarů, z čehož 35 milionů hektarů tvoří orná půda (10. největší na světě a 2. největší v přepočtu orné půdy na obyvatele) a 13 milionů hektarů tvoří úhor. Vzhledem k nerovnoměrnému rozložení zemědělské půdy se agrární specializace v jednotlivých regionech výrazně liší. Mezi základními složkami odvětví dominuje rostlinná výroba. Počet osob zaměstnaných v zemědělství je přibližně 1,1 milionu (2023), z toho 621 tisíc, tj. 55,8 %, jsou osoby samostatně výdělečně činné a zbytek jsou námezdní pracovníci. Zároveň podíl zaměstnaných v zemědělství na celkovém počtu zaměstnaných osob činil 12,2 %. Od roku 2010 se počet zaměstnaných v zemědělství neustále snižuje, což svědčí o poklesu úrovně zaměstnanosti v tomto odvětví a také o větší formalizaci činnosti agrárníků. Podíl zaměstnaných v zemědělství, který v roce 2010 činil téměř třetinu všech zaměstnaných v ekonomice, což byla v té době nejvyšší hodnota ze všech odvětví, se od té doby snížil o více než polovinu. Produktivita práce v zemědělství, počítaná jako přidaná hodnota na pracovníka, je velmi nízká. Hlavním důvodem je slabá dynamika podnikatelské aktivity v tomto odvětví. Soukromé podnikání v zemědělství se dnes stalo do značné míry závislé na státní podpoře a nesnaží se přežít na úkor konkurence. Vzhledem k tomu, že principy státní podpory zemědělství vždy umožňovaly, aby v odvětví zůstaly méně produktivní farmy, nedošlo k procesu tzv. kreativní destrukce, kdy méně produktivní farmy opouštějí trh a na jejich místo přicházejí a rostou noví produktivnější zemědělští výrobci. Mezi další příčiny nízké produktivity práce v tomto odvětví patří nedostatečné technické vybavení, nízká úroveň vzdělání a nedostatečné využívání moderních zemědělských postupů. Životnost 70 % dostupných strojů tak přesahuje 10 let a míra obnovy strojového parku zůstává nízká. Pouze 28 % zemědělských pracovníků má vysokoškolské a postgraduální vzdělání, nemluvě o základním. Prvky precizního zemědělství, přípravky na ochranu rostlin a požadavky na chov a péči o zvířata jsou ve výrobě zaváděny nedostatečně. Struktura zemědělských producentů, kterou představují především drobní výrobci, výrazně omezuje možnosti řešení těchto problémů. Kromě toho, jak již bylo uvedeno, k nízké produktivitě práce v zemědělství přispívá i špatná infrastruktura ve venkovských oblastech, včetně silniční sítě a chybějící progresivní zavlažovací systémy.

Přestože vysoká úroveň rozvoje zemědělství v České republice je pro většinu kazachstánských zemědělců stále málo známá, dochází každoročně ke kvalitativním i kvantitativním změnám v oblasti spolupráce jak v živočišné, tak i v rostlinné výrobě a souvisejících odvětvích. Kazachstánští dovozci mají zájem zejména o biologická aktiva (chovná hospodářská zvířata, osiva a sadbu, násadová vejce), zemědělské a potravinářské vybavení a potravinářské výrobky. Kazachstánští zemědělci se aktivně zajímají o zkušenosti s chovem a krmením hospodářských zvířat a drůbeže a o využití inovativních přístupů ve veterinární medicíně. S rostoucím počtem hospodářských zvířat a drůbeže roste i poptávka po výstavbě nových zařízení, jako jsou drůbežárny, dojírny a stáje. Zvyšuje se také poptávka po novém vybavení a zařízení pro ustájení, napájení, krmení atd. Mlékárenský průmysl hraje také důležitou roli při řešení potravinové soběstačnosti. Pro období 2021-2025 byl vypracován plán na uvedení do provozu 169 mléčných farem pro 106 800 kusů dobytka s celkovou produkční kapacitou 597 700 tun mléka ročně. V rámci Programu udržitelného rozvoje chovu hospodářských zvířat na období 2021-2025 stát podporuje rozvoj chovu masného skotu. V oblasti dovozu krmiv a doplňkových látek je třeba rozlišovat mezi výrobou krmiv pro hospodářská zvířata a výrobou krmiv pro domácí mazlíčky. Zatímco první kategorie zdvojnásobuje domácí produkci, druhá představuje téměř 90 % poptávky. V této souvislosti stojí za zmínku také potenciál dovozu veterinárních léčiv a vakcín, které se dovážejí ve významných objemech, a to i z České republiky. Pro české vývozce může být zajímavý i rozvoj zahradnictví v Kazachstánu a s tím související rostoucí poptávka po dovozu kvalitního sadebního materiálu (sazenic) a osiva, přičemž podíl dovozu některých sazenic ovoce a ořechů dosahuje až 90 %.

Další perspektivní oblastí pro české vývozce je dovoz zemědělských strojů. V Kazachstánu jsou stále populárnější české stroje na zpracování půdy. Je třeba poznamenat, že vozový park v této oblasti je značně zastaralý a často neodpovídá moderním agrotechnickým potřebám. Z tohoto důvodu vláda zavedla systém dotací na nákup zemědělských strojů, které lze dovážet i z jiných zemí. Je však třeba poznamenat, že vládní politika je jednoznačně zaměřena na podporu místní výroby nebo montáže zemědělských strojů. Přijetím Státního programu rozvoje rybářství do roku 2030 se vytvářejí podmínky pro vývoz technologií pro chov ryb a dodávky specializovaných komponentů a montáží pro výstavbu akvakulturních zařízení. Jedná se např. o vodní čerpadla, krmné systémy, systémy filtrace vody, systémy kontroly kvality a složení vody apod. Lze konstatovat, že očekávaný růst produkce rostlinných a živočišných produktů povede k potřebě zvýšení výrobních kapacit v dalších oblastech, jako jsou průmyslové potravinářské závody, včetně plnicích a balicích linek, pekáren atd. Zájem je o moderní, ekologické a především efektivní technologické postupy. V oblasti dovozu potravin pro potravinářský průmysl stanovil Kazachstán seznam produktů, které musí dovážet. Přestože místní výroba výše uvedených výrobků neexistuje, jejich vývoz z České republiky do Kazachstánu není pro místní dovozce ekonomicky výhodný. I v této oblasti však existuje řada výrobků, které se do Kazachstánu z České republiky dovážejí. Sortiment potravinářských výrobků vyvážených z ČR do Kazachstánu se formoval vzhledem ke specifikům a omezením kazachstánského zemědělství, ať už se jedná o geografické (pivo, minerální vody), půdní a klimatické (slad, chmel, mák) nebo technologické zvláštnosti (škrob, potravinářská aromata). Perspektivní je vývoz dětské výživy (mléčné náhražky, výrobky pro krmení, dietní a léčebnou výživu), která se v zemi nevyrábí v balené formě, a nemá proto dlouhou trvanlivost. Vývoz českých vín, zejména růžových a bílých, a ovocných destilátů má stále nerealizovaný potenciál.

Kromě obchodních aspektů spolupráce existuje několik dalších velmi žádaných forem. Zejména konzultační a vědecká. Kazachstánští zemědělští producenti mají zájem o efektivní světové zkušenosti s vytvářením zemědělské spolupráce. Vytváření organizací na základě dobrovolného členství pro společné hospodářské činnosti založené na sdružování majetkových vkladů je aktivně podporováno státem. Navíc je mohou vytvářet nejen zemědělští výrobci, ale i občané provozující soukromé vedlejší zemědělské podniky.

Rozvoj zemědělské spolupráce je jedním z faktorů potravinové nezávislosti a bezpečnosti země. Stávající mechanismus vzniku a fungování zemědělských družstev přitom plně nezajišťuje řešení tohoto problému. Jako nástroj k zajištění stabilní surovinové základny pro zpracovatele stát sází na model "kotevní zemědělské kooperace", který předpokládá partnerství malých rolnických farem, individuálních podnikatelů s velkým výrobcem nebo zpracovatelem.

Perspektivy jsou rovněž v oblasti chovu hospodářských zvířat a zpracování živočišných produktů, veterinární medicíny, odrůdových zkoušek a šlechtění plodin. Důležitým prvkem řízení zemědělsko-průmyslového komplexu je dnes řízení inovačního rozvoje odvětví. V dobách plánovaného hospodářství tak inovační činnost v zemědělsko-průmyslovém komplexu prováděly vědecké instituce nebo specializovaná sdružení, tj. tato činnost patřila do vědecké sféry. Proto bylo řízení inovačního procesu neoddělitelné od procesu tvorby znalostí, jejich transformace do technických prostředků, technologií, nových forem řízení a organizace. V moderní etapě historického vývoje světové ekonomiky se inovace oddělují přímo od vědecké činnosti, tj. od sféry tvorby znalostí do sféry experimentální výroby. Dále pronikají do výrobního procesu, kde dochází k formování technologií a nových systémů řízení. Stát a vědecká obec Kazachstánu uznávají nízkou úroveň rozvoje zemědělské vědy v zemi. V tomto ohledu je třeba rozvíjet programy odborného vzdělávání a odborné přípravy pro odborníky, vědecké a technické pracovníky působící v zemědělském odvětví; výměnu zemědělských odborníků, vědeckých a technických pracovníků poskytujících odborné a poradenské služby při studiu, přípravě a provádění programů a/nebo projektů v oblastech souvisejících se zemědělským odvětvím, rozvojem venkova a hygienickou ochranou zemědělství; semináře, setkání, kurzy a konference za účelem rozvoje zemědělského odvětví, rozvoje venkova a hygienické ochrany zemědělství.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí