Indonésie - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Indonéské hospodářství zažívá relativně rychlý růst, a to navíc při stoupající demografické křivce. Tyto dvě skutečnosti pak největší ekonomice jihovýchodní Asie přinášejí výzvu v podobě vysoké energetické spotřeby. Odhaduje se, že spotřeba elektrické energie se v horizontu let 2015 a 2030 v důsledku hospodářského rozvoje a urbanizace ztrojnásobí, zatímco spotřeba energie obecně vzroste o 80 %. Energetický mix Indonésie tvoří dominantně fosilní paliva (uhlí, ropa, plyn), zatímco obnovitelné zdroje energie zaujímají pouhých 11,3 %. Za celosvětově významné energetické zdroje zde lze považovat geotermální (23,9 GW) a vodní energii (94 GW). Trh s elektrickou energií je monopolizován státním podnikem PLN, který také odkupuje veškeré zdroje od soukromých dodavatelů. V současné době dochází ke změnám zaštiťující legislativy upravující energetické zdroje, a v přípravách mají být četné fiskální i jiné pobídky ve prospěch OZE, a stanovení výkupních cen energie.

Solární energie

Indonésie má ve srovnání s okolními zeměmi dobrý potenciál pro využití fotovoltaických zdrojů díky své poloze na rovníku a nízkým sezónním výkyvům slunečního dopadu. Dosud existují izolované projekty v odlehlých oblastech - např. plovoucí fotovoltaická elektrárna v oblasti Batam, plovoucí fotovoltaická elektrárna na jezeře Cirata poblíž Jakarty. Vláda nyní prostřednictvím státního energetického podniku PLN podporuje implementaci také střešních solárních panelů. Dosud však vznikají solární farmy včetně těch plovoucích jako spíše okrajové projekty, většina realizací je spojena se zpracovatelskými či těžebními závody, které se prostřednictvím alternativních zdrojů energie snaží dostát regulaci ESG.

Větrná energie

V zemi se nachází jen devatenáct oblastí, kde vítr přesahuje požadovanou rychlost 5 m/s o síle 5 W/m2 – Jogjakarta, Střední Jáva, Jižní Sulawesi, Východní a Západní Nusa Tenggara a Severní Sulawesi. Mezi stávající významné větrné elektrárny patří např. Sidrap na Sulawesi (75 MW) a Jeneponto (72 MW).

Voda a mořské vlny

70 % území Indonésie je pokryto vodní plochou. Tato topografie nahrává rozvoji hydroenergetiky. Vláda přiděluje většinu hydroenergetických projektů k realizaci státnímu podniku PLN. Ty svou velikostí dosahují na zahraniční financování a mohou rekrutovat zkušené zahraniční projektantské firmy. Příležitosti tak představují zejména dodávky turbín či přímé konzultační služby. Realizace MVE je také ke zvážení v rámci rozvojové spolupráce.

Geotermální energie

Čilá vulkanická aktivita z Indonésie dělá svatostánek geotermální energie, který je ovšem kapitálově intenzivní a z pohledu financování rizikový. 40 % vulkánů světa se nachází právě v Indonésii a identifikováno bylo bezmála 300 ložisek vhodných pro vrt. Stávajících 16 geotermálních elektráren produkujících 9 078 GW staví Indonésii hned na 2. pozici světového žebříčku využívání geotermálních zdrojů za USA. Vládním cílem je pak USA v této oblasti předstihnout do roku 2030. Proto také plánuje geoprospekční činnosti na 20 ložiscích na Jávě, Bali, Nusa Tenggara, Sulawesi, Maluku a Kalimantanu. Indonéské ministerstvo energetiky navíc nabízí zajímavé investiční pobídky, kdy proplácí náklady na průzkumné práce. Příležitosti lze vidět i ve formě prospekčních studií, monitorování terénu a dodávkách strojírenské techniky.

Biomasa

Jakkoli je potenciál Indonésie v oblasti biomasy veliký, zůstává i nadále využit jen minimálně. Některé závody se snaží stavět bioplynové stanice na biomasu ze zbytků hojných plantáží palmy olejné, kokosového ořechu i gumovníku. Využívání bioplynu je však stále omezeno jen na osvětlení a vaření, přestože může mírně snížit náklady na elektrickou energii jinak dodávané od státního podniku PLN. Pro zpracování biomasy jsou poptávány přístroje na sušení, peletkování, i inovativní technologie, které mohou pomoci s vysokými objemy biologického odpadu k využití na energetický zdroj. Regulatorní prostředí zůstává ve vztahu k OZE v mnoha ohledech nejasné.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí