Spojené státy americké - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Americké vládní programy na podporu čisté energetiky nabízejí širokou škálu příležitostí. Nejvýraznější nástroj k tomuto účelu, tzv. Inflation Reduction Act z roku 2022, ovšem pro evropské výrobce obsahuje řadu diskriminačních prvků. Přechod k čisté energetice a příležitosti s tím spojené se týkají i jaderného průmyslu, ať již dodavatelských řetězců pro velké zdroje (a to navzdory vývoji tendru v ČR, neboť tyto příležitosti nejsou jenom v České republice) či spolupráce v oblasti malých modulárních zdrojů. Příležitosti nabízí probíhající energetická krize, ale i v sektoru fosilních paliv. V rámci řady projektů na vývoz LNG hledají americké subjekty odběratele i investory. Prezident USA nicméně v lednu vydávání nových exportních povolení dočasně pozastavil.

Jednou z priorit americké vlády je přechod k čisté energetice a nízkouhlíkové dopravě. Tento z evropského pohledu sdílený cíl ovšem nabral hořko-sladkou příchuť v podobě tzv. Inflation Redcution Act (zákona o snížení inflace), který Prezident USA podepsal v srpnu 2022. Pro přechod k čisté energetice je pozitivní, že se USA podařilo ochranu klimatu kodifikovat a pozitivně podpořit obřími zdroji, součástí zákona jsou ovšem podpory, mimo jiné pro elektrická vozidla v podobě, která znevýhodňuje mj. evropské a některé další zahraniční výrobce.

Bariéra pro obchod spočívá v kvalifikačních podmínkách pro získání spotřebitelské dotace pro nákup elektroaut, která může dosáhnout až výše 7500 dolarů na vozidlo. Podmínkou je minimální procento kritických minerálů obsažených v elektromobilu, které musí být vytěženy či zpracovány v USA nebo v zemi, s níž mají USA uzavřenu dohodu o volném obchodě, případně recyklovány v „Severní Americe“. Tato procenta přitom mají postupně mezi léty 2024 a 2028 narůstat o 10%, tedy ze 40% až na 80%. Rovněž určité minimální procento hodnoty komponentu baterií musí být vyrobeno či sestaveno v Severní Americe. Toto procento začíná na 50 % v roce 2024 a roste po 10 % až do roku 2028, přičemž po tomto roce by již mělo dosáhnout 100 %. Z podoby zákona plyne, že v podpoře budou zvýhodněny země, které mají dostatek vzácných minerálů. Znevýhodnění postihne např. produkty, jejichž baterie budou vyrobeny v Evropě. Současná podoba zákona se tak jeví být nejenom diskriminační, ale i kontraproduktivní pro samotný cíl, kterým je snížení objemu skleníkových plynů v atmosféře.

ČR i EU se sice snaží diskriminační prvky podpor zmírnit, což přineslo některé dílčí úspěchy. Např. podpory pro vozidla kupovaná na leasing jsou otevřeny i evropským výrobcům. Konečná pravidla k čerpání podpor vydalo americké ministerstvo financí / daňová zpráva 2024. ( https://home.treasury.gov/news/press-releases/jy2323 ).

Samotný zákon je mixem různých cílů a nástrojů; týká se mj. ochrany klimatu, daní či zdravotní péče. Na ochranu klimatu a energetiku by mělo být vyčleněno 369 miliard dolarů, které mají podpořit mj. zachycování uhlíku, výrobu tzv. zeleného vodíku, solárních panelů, větrných elektráren či pokročilých baterií.

Přechod k čisté energetice a příležitosti s tím spojené se týkají i jaderného průmyslu. Zapojení do dodavatelských řetězců se nabízí v případě chystaných velkých projektů v Evropě. V USA byla dne 30. ledna 2024 podepsána dohoda o spolupráci mezi Aliancí české energetiky (CPIA) a společnostmi Westinghouse a Bechtel. Jakkoliv podpis primárně směřoval na podporu uplatnění reaktoru AP1000 v České republice, i při dalším vývoji tzv. jaderného tendru v ČR má dohoda svůj význam, neboť spolupráce se netýká pouze ČR, ale i Polska, Bulharska a Ukrajiny, jakož i případné spolupráce na vývoji malých modulárních reaktorů. Příležitostí je i spolupráce se společnostmi, které vyvíjejí malé modulární reaktory., z nichž některé mají potenciál být postaveny i v Česku.

Příležitosti nabízí i probíhající energetické krize, která vede k posilování vývozních kapacit LNG. V rámci řady těchto projektů hledají americké subjekty odběratele i investory. Prezident USA Joe Biden nicméně v pátek 26. ledna vydal rozhodnutí o pozastavení aktuálních i budoucích žádostí o vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG) do třetích zemí nepokrytých dohodou o volném obchodu (tedy i do EU). Americké ministerstvo energetiky, které má obecně kompetenci tato povolení poskytovat, vyhodnotí novým způsobem dopady těchto projektů mj. na životní prostředí, přičemž vyhodnocení bude poté otevřeno veřejnosti ke komentářům. Celý tento proces si vyžádá minimálně měsíce, v jejichž průběhu nová povolení nebudou vydávána.