Mexiko - Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Mexiko v posledních letech zaznamenalo nárůst zájmu o investice do výzkumu a inovací, i když stále čelí velkým rozdílům kvality VVI mezi bohatšími a chudšími regiony. Komplikaci také představuje malé zapojení soukromého sektoru do financování výzkumu, který je na rozdíl od většiny zemí OECD ze 77 % financován státem a jen z necelých 20 % soukromým sektorem. Státní rozpočtové výdaje na výzkum a vývoj (ukazatel GERD) se dlouhodobě pohybují kolem 0,3 až 0,4 % HDP (kolem 13 mld. USD), což je relativně nízká hodnota v porovnání s průměrem vyspělých zemí a s cílem 1 % stanoveným mexickou vládou v Národní strategii pro inovaci 2021-2024.

V Globální inovačním indexu (GII) za rok 2023 obsadilo Mexiko 58. místo z 132 hodnocených zemí stejně jako v předchozím roce. V rámci Latinské Ameriky se umisťuje spolu s Brazílií a Chile na špici regionu, a to hlavně v základním výzkumu. Hlavním federálním orgánem pověřeným podporou výzkumu a jeho financováním je Národní rada pro vědu a technologii ( Consejo Nacional de Ciencia y Tecnología , CONACYT), která spravuje síť 27 výzkumných center po celé zemi, kde se soustředí zhruba tři čtvrtiny výzkumu.

Oblastmi výzkumu, v nichž Mexiko vyniká, jsou biotechnologie, farmaceutický průmysl, ICT, energetika, nanotechnologie a pokročilé materiály. Většina výzkumných aktivit se koncentruje kolem státních univerzit a státních výzkumných center. Mexiko má přibližně stovku veřejných univerzit s výzkumnými a technologickými kapacitami, přičemž jen Mexická národní autonomní univerzita (UNAM), největší univerzita v zemi, má desítky výzkumných center.

Nejpokročilejší výzkum a inovace se sdružuje zejména ve velkých aglomeracích jako Mexico City, Guadalajara, Quéretaro a Monterrey. Jedním z nejprogresivnějších regionů, kde se VVI těší i systematické podpoře vlády a soukromého sektoru, je stát Jalisco a jeho hlavní město Guadalajara, jemuž se říká Silicon Valley Mexika kvůli vysoké koncentraci technologických firem, start-upů a inovačních center. Ve městě je dostatek kvalifikované pracovní síly a nacházejí se tam jasně definované průmyslové klastry: vývoj softwaru, výroba elektroniky, automobilový a letecký průmysl. Právě s Jaliscem ČR už několik let spolupracuje.

Aktuální trend regionalizace výroby a nearshorigu ale do Mexika láká širokou škálu zahraničních investorů jak z Evropy, tak z Asie. Současný boom přesunu výroby se ve střednědobém horizontu promítne do rozvoje VVI a vzdělávání potřebné pracovní síly, jakožto i nárůstu investic soukromého sektoru do výzkumu. Orientace Mexika na automobilový, elektronický a strojírenský průmysl jej již nyní spojuje s ČR právě v zaměření na aplikovaný výzkum, což otevírá příležitosti pro společné výzkumné projekty či akademickou výměnu.

Další oblastí zájmu je spolupráce v internacionalizaci technologických start-upů a SMEs, kdy Mexiko může být vstupní branou pro expanzi na severoamerický i latinskoamerický trh. V opačném směru ČR může sloužit jako hub pro mexické start-upy v Evropě.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí