ČEPS chystá přechod sítí na dobu bez uhlí. Dovážet můžeme až pětinu roční spotřeby elektřiny

V letech 2027 až 2030 možná bude muset Česká republika pokrývat z dovozu až 20 procent spotřeby elektřiny ročně. Podle zpravodajství Českého rozhlasu důvodem je rychlejší uzavírání uhelných elektráren, než se čekalo. Z modelů správce sítí ČEPS (Česká elektroenergetická přenosová soustava – pozn. red.) vyplývá, že elektřina na vývoz bude v Evropě dostupná, hlavně ve Francii a Skandinávii.

Správce elektrizační soustavy, státní firma ČEPS, vypíše během prvního pololetí příštího roku tendr na dodávku elektřiny, která může být potřeba při obnově soustavy po masívním výpadku, tzv. blackoutu. Nyní tuto službu zajišťují některé uhelné elektrárny, jejich majitelé je ale plánují v příštích letech odstavit.

Nový program se jmenuje služba obnovy soustavy (SOS), a podle místopředsedy představenstva ČEPS Svatopluka Vnoučka se do tendru budou moci přihlásit jakékoliv elektrárny. Podle něho ČEPA připravuje tendr tak, aby byl technologicky neutrální. Nyní službu dodávají elektrárny ČEZu a jedna ze skupiny Sev.en, což je elektrárna Chvaletice.

Právě chvaletická uhelná elektrárna, spolu s dalším uhelným zdrojem v Počeradech, firma Sev.en zvažuje, že ji příští rok zavře. Důvodem je, že se provoz nevyplácí kvůli drahým emisním povolenkám. Přitom, v roce 2027 chce, z ekonomických důvodů, začít odstavovat uhelné zdroje i ČEZ.

Program SOS, který ČEPS připravuje, by tak, podle Svatopluka Vnoučka, teoreticky, některým uhelným elektrárnám mohl prodloužit život nebo zlepšit ekonomiku. Protože pokud v tendru uspějí, dostanou peníze za to, že budou schopny v případě potřeby začít dodávat elektřinu. Tyto náklady se pak započítávají do regulované části ceny elektřiny, kterou platí všichni spotřebitelé a firmy.

Místopředseda představenstva ČEPS Svatopluk Vnouček zároveň dodal, že se ale nejedná o skrytou podporu uhelných zdrojů, které u nás na rozdíl od zahraničí nemají možnost získat jiné, takzvané kapacitní platby. Ty právě slouží k zajištění jejich provozu v případě potřeby celé soustavy i za běžného stavu. Podle něho půjde o tendr pro libovolné elektrárny, které jsou schopny najet do určitého času, mají určitý výkon, a jsou schopny ho poskytovat po určitou dobu. Mohou to být elektrárny typu plynové, ale i další, dodal.

Jestli se do programu přihlásí, například ČEZ se svými uhelnými zdroji, tato polostátní firma ještě zváží. „Rozhodovat se budeme, až bude soutěž vyhlášena a budou známy konkrétní podmínky. Záležet bude zejména na konkrétní situaci na energetickém trhu v té době,“ uvedl k tomu mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Český rozhlas dále upozornil, že pro obnovu elektrizační soustavy, po případném blackoutu, jsou nyní uhelné elektrárny klíčové. Jsou to takzvané druhosledové zdroje. První na řadě, tzv. blackstartové, jsou vodní elektrárny, konkrétně elektrárny Dalešice, Dlouhé stráně, Orlík a Lipno.

„Nastartují i bez stavu napětí, ale nemají takovou kapacitu,“ vysvětlil Svatopluk Vnouček. Poté, co dodají potřebné napětí, rozjíždějí soustavu tzv. ze tmy druhosledové zdroje, což jsou dnes právě některé uhelné elektrárny.

Podle Svatopluka Vnoučka předcházet superkritickému scénáři, kvůli možnému brzkému odpojení uhelných zdrojů, má pomoci i plánovaná úprava energetického zákona. Ta počítá s novým opatřením, že majitelé záměr zavřít elektrárnu budou muset předem oznámit, a pokud ČEPS vyhodnotí, že by to ohrozilo bezpečný chod soustavy, může pak energetický úřad nařídit provoz elektrárny někomu jinému. S tím, že mu ale ČEPS, potažmo spotřebitelé v regulovaných cenách elektřiny, pokryjí všechny potřebné náklady.

Důvodem, proč firmy plánují skončit s uhlím dříve, než se předpokládalo, tedy v letech 2033 až 2038, je, že se jim už letos, údajně, výroba nevyplácí. Podle viceprezidenta sdružení evropských uhelných firem Euracoal Vladimíra Budínského potřebují uhelné zdroje rozdíl, tzv. spread, mezi cenou elektřiny a povolenky alespoň 20 eur za megawatthodinu, aby vydělávaly.

„Průměrný spread je dnes pod 10 eur, a to je tragické. Takže už dnes ti podnikatele prodělávají. Dá se říct, že na každé vyrobené megawatthodině prodělávají 13 až 15 eur,“ uvedl Vladimír Budínský.

Podle modelů ČEPS, které vycházejí ze situace v celé Evropě, by neměl být za normálních okolností problém v příštích letech chybějící elektřinu dovézt. A překlenout tak období, než se postaví náhradní elektrárny na plyn a jádro a také bude dostatek skladovacích kapacit na elektřinu z obnovitelných zdrojů.

Právě na zelené a jaderné elektrárny spoléhá jako na základ tuzemské energetiky aktualizovaná státní energetická koncepce s výhledem do roku 2050, kterou má ve středu projednat vláda.

Roční dovoz elektřiny by do té doby, již kolem let 2027 až 2030, mohl podle Svatopluka Vnoučka celkově dosáhnout objemu 10 až 12, maximálně 14 terrawatthodin elektřiny. To při současné spotřebě znamená kolem 20 procent.

„Naše modely na základě informací od sousedních provozovatelů elektrizačních soustav ukazují, že bude v Evropě několik oblastí, kde bude energie na vývoz dostupná,“ prohlásil Svatopluk Vnouček. „Je to třeba Francie, Skandinávie, částečně Německo, ale to bude, do budoucna, také importní,“ vyjmenoval.