Zpráva o finanční stabilitě: Zátěžové testy prokázaly odolnost pojistného trhu

Pojišťovací sektor (včetně poboček) zaznamenal v roce 2023 mírný růst aktiv (o 22 mld. Kč na 498 mld. Kč), a to opět zejména vlivem přecenění aktiv, ale částečně také rostoucím předpisem pojistného v neživotním pojištění.

Sektor pojišťoven[1] nadále dosahuje vysoké míry solventnosti a ziskovosti

Agregátní solventnostní poměr nadále zůstal nad úrovní 200 % (222 % k prosinci 2023) a nacházel se vysoko nad regulatorní hranicí 100 %. Nejkvalitnější kmenový Tier 1 kapitál pak tvořil více než 90 % použitelného kapitálu. Segmenty životního i neživotního pojištění zůstávají ziskové a v dlouhodobém srovnání dosahuje agregátní ziskovost vysoce nadprůměrných hodnot. V případě výsledku technického účtu životního pojištění pak ke kladnému výsledku výrazně přispělo zejména přecenění aktiv. V roce 2023 rovněž došlo částečně v důsledku promítnutí inflace do některých pojistných smluv ke zvýšení předepsaného pojistného u neživotního pojištění (o 13,4 mld. Kč v hrubé výši), a to napříč všemi pojistnými odvětvími. To odráží obdobný vývoj výše pojistného ve srovnání s náklady na pojistná plnění, přičemž však v roce 2023 růst nákladů mírně převýšil nárůst pojistného.[2] Výše předpisu u životního pojištění je nadále stabilní, což je důsledek nárůstu rizikového a investiční životního pojištění na úkor dožívání portfolia tradičního životního pojištění.

Objem a struktura investičního portfolia pojišťoven zůstává stabilní

Hodnota investičního portfolia domácího pojišťovacího sektoru se v roce 2023 mírně zvýšila (o 8 % oproti konci roku 2022), a to zejména díky nárůstu hodnoty domácích státních dluhopisů způsobenému poklesem korunové výnosové křivky. Domácí státní dluhopisy zároveň zůstávají z hlediska složení portfolia investičních aktiv sektoru pojišťoven dlouhodobě nejvýznamnější položkou (přibližně 30 % celkových aktiv). Druhou nejvýznamnější položkou jsou zahraniční podnikové dluhopisy a významná část je rovněž držena skrze podíly v investičních fondech.[3]

Hlavním rizikem zůstává neuspořádaná cenová korekce na finančních trzích…

Vývoj situace na finančních trzích, zejména z pohledu úvěrového rozpětí, zůstává pro sektor pojišťoven hlavním rizikem, a to zejména pro životní pojišťovny (přibližně 22 % celkového vybraného hrubého pojistného je v oblasti životního pojištění).

Vzhledem k finančnímu a makroekonomickému vývoji v roce 2023 se však tato rizika výrazně snížila a i na začátku roku 2024 pokračoval trend poklesu, resp. stabilizace domácích i zahraničních výnosových křivek.

Úvěrové rozpětí se i přes vysokou volatilitu úrokových sazeb v posledních třech letech nachází blízko průměrů pozorovaných v posledních dvou desetiletích.

… a schopnost promítnout zvýšení nákladů do cen pojistného

V oblasti neživotního pojištění přetrvává spíše střednědobé riziko vyplývající z potenciálně zhoršené schopnosti promítnout navyšování nákladů do cen pojistného[4] a rozsahu a cen zajištění.[5] To může mít dopad na omezení produktové nabídky a snížení dostupnosti pojistného krytí pro některé segmenty zákazníků nebo odvětví. Konečným důsledkem by pak mohlo být snížení ziskovosti a oslabení kapitálové pozice pojistného sektoru. ČNB rizika spojená se sektorem pojišťoven hodnotí mimo jiné prostřednictvím makrozátěžových testů pojišťovacího sektoru nebo dohledových zátěžových testů pojišťoven. Výsledky letošního makrozátěžového testu potvrdily odolnost sektoru na agregátní úrovni vůči potenciálním nepříznivým šokům. Pojistný sektor tak zůstává odolný a v současnosti není zdrojem rizik, která by mohla ohrozit stabilitu finančního systému.

Odolnost pojišťovacího sektoru se hodnotí podle vývoje solventnostního kapitálového poměru…

Zátěžový test  zahrnuje 20 domácích pojišťoven, které svým podílem na čistém předepsaném pojistném v roce 2023 představovaly 85 % domácího trhu životního, resp. 94 % trhu neživotního pojištění.[6] Používá řadu předpokladů, které jsou popsány v metodice testu.[7] Vedle solventnostního kapitálového poměru[8] posuzuje dále i vývoj čistých peněžních toků (cash-flow) souvisejících s investičními aktivy drženými pojišťovnou a pojistnými produkty. Test zohledňuje vývoj relevantních tržních proměnných v Základním a Nepříznivém scénáři.

… který ovlivňuje vývoj bezrizikových úrokových sazeb…

Pro pojišťovny je klíčový vývoj bezrizikových úrokových sazeb, který ovlivňuje hodnotu závazků pojišťoven prostřednictvím změn diskontních sazeb[9]. V Základním scénáři zůstávají relativně stabilní, zatímco pokles měnověpolitických sazeb v Nepříznivém scénáři by vedl k postupnému poklesu sazeb až na velmi nízkou úroveň.

… vývoj cen finančních aktiv…

V Základním scénáři dochází od druhé poloviny roku 2024 k pouze k mírnému nárůstu cen českých státních dluhopisů, resp. poklesu jejich výnosů, rozpětí korporátních dluhopisů zůstávají víceméně stabilní a ceny akcií a ne-movitostí pak mírně rostou.

V Nepříznivém scénáři by došlo k výraznému poklesu domácí i zahraniční výnosové křivky společně s poklesem měnověpolitických sazeb, nicméně u dluhopisů s delší dobou do splatnosti by tento pokles byl z velké části kompenzován nárůstem rizikových prémií u státních dluhopisů.

Dále uvažuje značný pokles cen akcií na globálních akciových trzích (maximální pokles je přibližně 35 %), zvýšení rizikových prémií korporátních dluhopisů (o více než 500 b. b. pro dluhopisy se spekulativním ratingem) a pokles cen nemovitostí přibližně o 20 % na horizontu scénáře.

… a pojistné a náklady na pojistná plnění

Kromě uvedených tržních proměnných je důležitým faktorem rovněž vývoj pojistného a nákladů na pojistná plnění v neživot-ním pojištění. V Základním scénáři se předpokládá, že výše pojistného i náklady na pojistná plnění odrážejí vývoj HDP. V Nepříznivém scénáři se jako dodatečná zátěž předpokládá, že náklady na pojistná plnění následují vývoj inflace. Naopak vývoj pojistného následuje pokles HDP, čímž je zohledněn uvažovaný vliv poklesu poptávky po pojistných produktech v důsledku ekonomického zpomalení.[10] Proporcionální k poklesu reálného HDP předpokládá rovněž mírný nárůst míry storen ze smluv životního pojištění. Průměrně by dodatečná roční míra výpovědí v životním pojištění nad úroveň výpovědí původně očekávaných pojišťovnami činila 3 %. Dopad uvažovaných scénářů na jednotlivé pojišťovny se tak liší v závislosti na jejich obchodním modelu, složení investičního portfolia a citlivosti aktiv a závazků na změnu úrokových sazeb.

Při naplnění Základního scénáře pojišťovací sektor zůstane na agregátní úrovni odolný…

Agregátní solventnostní kapitálový poměr vzroste z výchozí hodnoty 223 % až na hodnotu 246 %. Pokračující agregátní ziskovost v neživotním pojištění umožňuje výplatu dividend a absorpci zvýšení hodnoty pojistných závazků u produktů životního pojištění vázaných na hodnotu investičního indexu nebo fondu, u kterého je nositelem investičního rizika pojistník. Převážná většina testovaných pojišťoven se dle výsledků testu bude nacházet vysoko nad regulatorním limitem 100 %.

… ani Nepříznivý scénář nenaznačuje významná rizika

Scénář implikuje výrazné zvýšení nervozity na finančních trzích a nárůst požadovaných prémií za podstoupené riziko. Nicméně i v tomto případě by se agregátní solventnostní kapitálový poměr nacházel dostatečně vysoko nad regulatorní úrovní.

V průběhu prvního roku by klesl na hodnotu 220 %, ale v dalších letech by osciloval poblíž této úrovně. K poklesu v prvním roce testu by výrazně přispěla tržní rizika, zejména propad hodnoty držených akcií (příspěvek 26 p. b.) a nárůst úvěrového rozpětí u státních (příspěvek 15 p. b.) i korporátních dluhopisů (příspěvek 15 p. b.).

Příznivě by naopak působila ziskovost v neživotním pojištění (příspěvek 17 p. b.), pokles u bezrizikových sazeb (příspěvek 22 p. b.)[11] a zejména vliv přenosu ztrát u produktů životního pojištění vázaných na hodnotu investičního indexu nebo fondu, u kterého je nositelem investičního rizika pojistník (28 p. b.).

Obecně pak výsledku testu po celou dobu testu výrazně napomáhá zadržení (snížení) výplaty dividend u většiny pojišťoven. Na úrovni jednotlivých pojišťoven by ani při naplnění Nepříznivého scénáře u žádné z nich nedošlo k neplnění kapitálového požadavku. Sektor jako celek tak zůstává dostatečně odolný a nepředstavuje významný zdroj rizik pro stabilitu finančního sektoru.

Likviditní pozice pojišťoven by zůstala i v Nepříznivém scénáři stabilní

Pojišťovny v Základním scénáři v plné míře pokryjí peněžní odtoky (vyplácená pojistná plnění, výplaty dividend, platba daní) peněžními přítoky v podobě přijatého pojistného, splatných kuponů a jistin dluhopisů a dalších peněžních příjmů z investičních aktiv. V Nepříznivém scénáři by celkový objem likviditního nedostatku činil přibližně 4,7 mld. Kč zejména v důsledku poklesu čistých příjmů z produktů neživotního pojištění. Uvedený objem by nepředstavoval významné likviditní riziko, neboť pojišťovny by mohly získat dodatečnou likviditu mimo jiné prostřednictvím prodejů likvidních aktiv či repo operací. Příspěvek pojišťoven k riziku nákazy prostřednictvím nepřímé propojenosti domácího finančního sektoru v podobě hromadných výprodejů českých státních dluhopisů, proto není dle výsledků testu v současnosti významný.

Více informací ZDE

---

[1] Sektor pojišťoven zahrnuje pojišťovny a zajišťovnu Vig Re, nezahrnuje data za EGAP a ČKP.
[2] To platí jak v hrubém vyjádření, tak i po očištění o zajištění.
[3] V tomto případě se jedná primárně o portfolio investičního životního pojištění.
[4] Po výrazném poklesu škodního průběhu v portfoliu povinné ručení z provozu motorových vozidel (MTPL) během pandemie covidu dochází k postupnému návratu k historickým průměrným hodnotám, přičemž podíl MTPL na celkovém objemu předepsaného pojistného v hrubém vyjádření je přibližně 16 %.
[5] To se již částečně promítlo do podmínek při sjednávání zajistných programů pro roky 2023 a 2024. Ceny zajištění ovlivnila jak agrese na Ukrajině, tak projevy klimatických změn. Z hlediska environmentálních rizik se může jednat jak o tranzitivní, tak o fyzická rizika.
[6] Do testu nebyly zahrnuty pobočky zahraničních pojišťoven.
[7] Mezi nejvýznamnější předpoklady patří následující:
(i) Test neuvažuje změnu hodnoty solventnostního kapitálového požadavku oproti hodnotě k počátku testu a používá solventnostní kapitálový poža-davek i pro pojišťovny, pro něž je klíčový tzv. minimální kapitálový požadavek;
(ii) V testu jsou pojistně-technické rezervy počítány zjednodušeně prostřednictvím diskontování původně očekávaných budoucích peněžních toků. Tento způsob výpočtu zanedbává absorpční schopnost technických rezerv reagovat na změny výnosových křivek, např. prostřednictvím snížení pů-vodně očekávaných výplat podílů na investičních výnosech klientům;
(iii) Test zohledňuje, že v případě pojistných produktů, kde nese investiční riziko pojistník, se dopad tržních rizik na hodnotu investičních aktiv ade-kvátně odráží ve změně závazků z těchto produktů;
(iv) Test zohledňuje možnost pojišťoven aplikovat tzv. koeficient volatility;
(v) Dopad dodatečných výpovědí smluv životního pojištění byl vyhodnocován pouze z pohledu likviditní pozice pojišťoven, vliv tohoto šoku na kapitálovou pozici pojišťoven nebyl uvažován.
[8] Test hodnotil agregátní odolnost sektoru na základě dat dle legislativního rámce Solventnost II k 31. 12. 2023.
[9] U některých pojišťoven je vývoj bezrizikových sazeb dále ovlivněn možností aplikace koeficientu volatility.
[10] Koeficienty závislosti změny hodnoty pojistných proměnných na změně HDP a na inflaci jsou nastaveny dle jednotlivých odvětví neživotního pojištění v rozmezí 0,7–1,5 a jsou převzaty z publikace Hodula, M., Janků, J., Časta, M., Kučera, A. (2021): On the macrofinancial determinants of life and non-life insurance premiums. The Geneva Papers on Risk and Insurance – Issues and Practice, November 2021.
[11] Tento ukazatel však v sobě zahrnuje i přecenění technických rezerv, a to včetně využití koeficientu volatility.