Vláda se chystá schválit „český Green Deal“. Současně země typu Německa hlásí hrubé neplnění klimatického plánu, což výrazně zdraží pohonné hmoty v Česku – právě kvůli „českému Green Dealu“

Tento týden Fialova vláda schvaluje „český Green Deal“. Současně jednotlivé země EU zveřejňují svůj klimatický plán do roku 2030. Ten však v řadě případů, včetně případu Německa, zaostává za požadavky vytyčenými Bruselem. To by mělo nově zajímat české řidiče, neboť to může výrazně zvednout cenu pohonných hmot v Česku. Právě kvůli tento týden schvalovanému „českému Green Dealu“.

„Český Green Deal“ totiž způsobí, že emisní povolenky budou muset být započítávány i třeba do cen bydlení nebo právě pohonných hmot i v Česku. Jenže zmíněné Německo, ale i další velké ekonomiky EU, jako je Itálie či Francie, často hrubě neplní svůj klimatický plán pro rok 2030. Budou si tedy muset koupit o to více „odpustků“, tedy emisních povolenek, aby nečelily masivním pokutám Bruselu.

Jenže trh s povolenkami je v EU jen jeden. Když na něm bude významně nakupovat své „odpustky“ velký hráč typu Německa a jeho podniků, bude šponovat cenu povolenky nahoru. Jestliže ta tedy v důsledku chystaného „českého Green Dealu“ bude muset být započtena už i do cen pohonných hmot v Česku, znamená to, že cena benzínu či nafty v Česku poroste. Podle německého think-tanku Agora Energiewende to může být o 38 eurocentů na litr, tedy po přepočtu o zhruba 10 Kč/l.

Samozřejmě, česká vláda bude moci dramaticky navýšenou cenu pohonných hmot zastropovat. Takže pro řidiče cena vzroste nakonec méně než o 10 Kč/l. To má však své „ale“.

Zaprvé, například současná vláda se stropování cen pohonných hmot vždy bránila. Zadruhé, příjmy z povolenek jsou primárně příjmem Bruselu. Nikoli české vlády. Výnos z povolenek sice členský stát využije, ale jen dle směrnice Bruselu. Jsou to tedy peníze i z hlediska české vlády přísně účelově vázané, přičemž účel stanovuje Evropská komise.

Takže pokud česká vláda ceny pohonných hmot zastropuje, bude je muset dotovat na svůj další dluh – tedy na dluh všech českých daňových poplatníků. Daňoví poplatníci tak dražší pohonné hmoty stejně zaplatí v celém rozsahu. A pokud ne oni, pak jejich děti či vnuci.

To je ostatně vlastní smysl Green Dealu. Zdražit fosilní paliva a energie, aby je lidé méně využívali a emise z nich klesaly, postupně, do roku 2050, na čistou nulu. Dokud nebude zdražení dostatečné, ani pokles emisí nemusí být dostatečný – a o to výraznější bude muset další zdražení být, včetně zdražení povolenek, tedy i pohonných hmot.

Dokud lidé nebudou jezdit tradičními auty dostatečně málo nebo dokud v dostatečném rozsahu nepřejdou na elektromobilitu, budou ceny pohonných hmot popsaným způsobem uměle růst a růst. To je prostá a neúprosná logika Green Dealu.

A ani „český Green Deal“ se pochopitelně netýká jen pohonných hmot. Má uměle zdražovat – a to tedy potenciálně velmi výrazně – mnohé další sféry života lidí. Je to tudíž vysoce důležitá věc. A vysoce politicky nepopulární.

Zjevně právě proto ho v Česku chce vláda schvalovat nyní, uprostřed léta a času dovolených, kdy lidé mají úplně jiné, příjemnější starosti.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom / Chief Economist, Trinity Bank,