Poslední pracovní den tohoto týdne přinese další informace ohledně vývoje cen ve
Spojených státech, konkrétně půjde o
index cen výrobců (
PPI). V meziročním vyjádření by měla červnová výrobní
inflace dle
mediánu analytických odhadů jen nepatrně vzrůst na 2,3 % (vs 2,2 % v květnu). V květnu
index PPI dokonce poklesl o -0,2 %, tentokrát se očekává meziměsíční
růst ve výši 0,1 %.
Jádrové ceny ve výrobě by mohly
růst o něco rychleji, po odečtení
potravin a
energií se očekává meziměsíční
nárůst cen o 0,2 %, meziročně pak o 2,5 % (vs 2,3 % v květnu).
Dodatečné indicie o
inflaci v USA se pak dozvíme i skrze
inflační očekávání spotřebitelů v rámci červencového průzkumu University of Michigan. V předchozím měsíci došlo k
poklesu inflačních očekávání na ročním horizontu z 3,3 % na 3 %, tyto hodnoty lze stále interpretovat jako zvýšené i vzhledem k tomu, že průměr v předpandemických letech se nacházel kolem 2,5 %. Hlavní část reportu bude věnována
spotřebitelskému sentimentu, kde se očekává nepatrné zvýšení ze 68,2 na 68,5 bodů. V průzkumu se v posledních letech objevuje určitá sezónnost, kdy série lepších období jsou následována horšími, trendově však
spotřebitelská důvěra již od poloviny
roku 2022 roste, a tak by tomu mělo být i nadále.
Hlavní událostí pro
světové trhy bylo zveřejnění
inflace ve
Spojených státech, kde došlo k překvapení směrem níže. V meziměsíčním vyjádření došlo po očištění o sezónní vlivy dokonce k mírnému
poklesu cen (-0,1 % vs odhad 0,1 %), meziročně byly ceny vyšší o 3 % (vs odhad 3,1 % a 3,3 % v květnu). Snížila se i
jádrová inflace (0,1 % m/m vs 0,2 % v květnu), v meziročním vyjádření klesla z květnových 3,4 % na 3,3 %, ačkoli trh očekával stagnaci cen. Pokud se podíváme blíže na rozklad
inflace po kategoriích, současná
deflace (v meziměsíčním srovnání) byla spíše nevyrovnaná, tažena zejména
energiemi. K cenovému
poklesu tak dochází spíše na nabídkové
straně než ochlazováním poptávky, která zůstává silná. Přesto se jedná o další pozitivní zprávu pro
americký Fed, který příchodem dalších příznivých
dat podmiňuje zahájení cyklu uvolňování měnové
politiky. Z vyjádření předsedy
Powella v Kongresu tento týden je navíc zřejmé, že zájmem
Fedu není ekonomiku příliš dlouho omezovat, pokud
inflační vývoj dovolí, neboť do mandátu
Fedu spadá i podpora
zaměstnanosti. První
snížení sazeb se tak nyní jeví jako nejpravděpodobnější v září, trh tomuto načasování již přisuzuje pravděpodobnost vyšší než 86 %.
Včerejší den byl také ve znamení
německé inflace, když byl potvrzen mírný
růst spotřebitelských cen, oproti předběžnému odhadu nedošlo k žádné změně. V červnu tak ceny
rostly mírným tempem 0,1 %, meziročně byly vyšší o 2,2 % (v případě harmonizovaného
indexu o 0,2 % m/m, resp. 2,5 %
r/
r).