Další propad americké inflace otvírá Fedu dveře k předvolební redukci sazeb

Pokles složek jádrové inflace na negativní poptávkový šok.

Soudě podle posledních dvou měsíčních reportů ohledně růstu spotřebitelských cen byl inflační problém v americké ekonomice vyřešen. Červnová inflační data totiž přinesla zásadní zpomalení ve všech klíčových položkách, které Fed bedlivě sleduje a věří, že je dokáže ovlivnit svojí (restriktivní) politikou. Jde především o ceny očištěné jednak o volatilní položky, jako jsou potraviny, energie či např. ojetiny, a jednak o jen málo pružné ceny bydlení. Tento segment, který pak nejlépe ještě zúžíme na ceny služeb, vykazuje již dva měsíce v řadě fakticky stagnaci (bereme-li sezóně očištěná data). Nám z toho plyne, že americká ekonomika fakticky aktuálně prožívá prozatím jen mírný negativní poptávkový šok. Modelovou reakcí měnové politiky (a tedy Fedu) by na takovýto vývoj mělo být uvolnění měnové politiky. K němu se nepochybně v USA schyluje, ale na příštím zasedání k němu ještě rozhodně nedojde.

I po velmi příznivých červnových inflační datech zůstává meziroční míra spotřebitelské inflace na úrovni 3,3 %, což podle nás implikuje, že Fedem preferovaný inflační ukazatel - tzv. jádrový deflátor osobní spotřeby (index PCE) - v červnu činil stále relativně vysokých 2,6 %. Nepříznivě působící bazický efekt v průběhu tohoto léta pak způsobí, že meziroční míra inflace bude v červenci fakticky stagnovat na stávajících úrovních. Za těchto okolností pak pro Fed a jeho šéfa J. Powella bude komunikačně nejčistší, pokud jako záminku ke startu cyklu snižování sazeb vezmu novou kvartální prognózu, která po květnových a červnových číslech musí být přepsána v holubičím duchu. Podle našich aktualizovaných odhadů by se Fedem sledovaná inflace (měřená indexem PCE) měla ocitnout přesně na dvouprocentním cíli někdy na konci prvního kvartálu příštího roku. Za těchto okolností nedává sebemenší smysl držet oficiální úrokové sazby v blízkosti 5 %.

Samozřejmě, že zářijové snížení bude jen začátek, přičemž do načasování dalších redukcí úrokových sazeb Fedu promluví nejen vývoj inflace, ale také trh práce (jež zjevně ochlazuje) resp. i výsledky voleb. Je například velmi pravděpodobné, že vítězství Donalda Trumpa může přivodit výrazné zvýšení cel a tudíž i dočasné zrychlení jádrové inflace. K tomu by Fed musel přihlédnout a cyklus snižování sazeb zpomalit.