Americká inflace v červnu zpomalila, zásadně ale příběh nemění (Ranní zpráva z finančního trhu)

Inflace v USA za červen by měla být ve znamení neutrálního signálu ohledně načasování začátku snižování sazeb amerického Fedu. Zatímco celková inflace by měla zpomalit zejména vlivem poklesu cen energií, ta jádrová by měla o 0,1 pb zrychlit na 3,5 % y/y, když její meziměsíční tempo zůstane zvýšené. Celkově by červnová inflace neměla centrální bankéře Fedu nijak zásadně posunout blíže k rozhodnutí snížit úrokové sazby. Vzhledem k přetrvávající nejistotě ohledně dezinflačního procesu k prvnímu snížení sazeb podle nás dojde až v příštím roce, byť riziko cutu na samotném konci roku přetrvává.

Červnová inflace Fed ke snižování sazeb blíže neposune.

Celková inflace v USA v červnu zřejmě zpomalila na 3,1 % y/y z 3,3 % v květnu. Vliv na to bude mít zejména zlevnění energií meziměsíčně o 2 %, a to hlavně díky poklesu cen pohonných hmot o 4 %. Jádrová inflace podle nás v meziročním vyjádření zrychlila o 0,1 pb na 3,5 %. Meziměsíčně podle nás vzrostla o 0,3 %, jen mírně výše oproti květnu. Celkově by to pro Fed a finanční trhy mělo mít poměrně neutrální vyznění. Dezinflace z titulu poklesu cen energií není zcela udržitelná a jádrová inflace stále roste vyšším tempem, než které by pravděpodobně uspokojilo centrální bankéře. Růst cen bydlení je stále zvýšený a zvolňování je zatím jen velmi postupné. Čekáme, že jejich růst v červnu setrval na 0,4 % m/m. Vývoj v cenách služeb mimo těch spojených s bydlením navíc zůstává nejistý. V květnu jejich meziměsíční stagnace sice vyslala dobrý signál, ale v předcházejících měsících byl jejich meziměsíční růst hodně svižný a v průměru od začátku roku dosahoval 0,6 %.

S ohledem na nezanedbatelné riziko překvapení inflace směrem vzhůru v dalších měsících vlivem vyšší volatility nečekáme, že centrální bankéři Fedu v nejbližších měsících dosáhnou dostatečné jistoty, aby začali snižovat úrokové sazby. První snížení sazeb Fedu tak stále očekáváme až v roce 2025, byť riziko snížení na samotném konci roku přetrvává. Současné jen velmi mírné známky ochlazování trhu práce podle nás stále vytváří prostor, aby se snižováním sazeb americká centrální banka nespěchala.

Inflační tlaky v tuzemsku jsou utlumené.

Tuzemská inflace za červen výrazně překvapila, když z květnových 2,4 % zpomalila na cíl centrální banky, tedy na rovná 2,0 %. Konsensus trhu a květnová prognóza ČNB přitom počítaly s 2,4 % y/y. Meziměsíčně spotřebitelské ceny klesly o 0,3 %. Výrazně se na tom podílelo zrychlení poklesu cen potravin a pohonných hmot na -0,6 % a -3,7 %. V červnu výrazně zvolnila i jádrová inflace, když klesla o 0,4 pb až na 2,2 % (vs prognóza ČNB ve výši 2,6 %). Po sezónním očištění podle nás jádrové ceny klesly o 0,1 % m/m, přičemž již v květnu byly cenové tlaky utlumené. To zřejmě reflektuje utaženou měnovou politiku a přetrvávající slabou spotřebitelskou poptávku. Více jsme psali zde: https://bit.ly/CPI_Jun24_CZ.

Překvapivý pokles tuzemské inflace na dvouprocentní cíl rezonoval trhy. Česká koruna během včerejška vůči euru ztratila 0,5 % a atakovala úrovně nad 25,40 CZK/EUR, zatímco ostatní středoevropské měny posilovaly, byť zisky ale neudržely. To reflektuje výrazný propad korunových úrokových sazeb a s tím spojené zvyšování sázek na míru uvolnění měnové politiky ČNB. Tržní úrokové sazby celkově reagovaly výrazněji oproti české koruně, která postupně ztrácela již v předcházejících dnech. Během dne poklesly o 10-20 bb dle splatnosti. Tržní očekávání tak nově indikuje možnost, že by ČNB mohla snížit dvoutýdenní repo sazbu během zbytku roku pod 4 %. Úrokový diferenciál (CZK-EUR) vyjádřený rozdílem dvouletých swapových sazeb se tak dále zužoval a přiblížil se lokálnímu minimu z letošního února (cca 47 bb), což již nepředstavuje přílišnou podporu pro českou korunu.