Míra nezaměstnanosti je na „dně“, letos už převážně poroste. Vláda zkomplikovala zaměstnávání brigádníků, ti tak o to více končí na úřadech práce

Červnová stagnace míry nezaměstnanosti v ČR na úrovni 3,6 procenta je za očekáváním části analytiků, kteří předpokládali další pokles, na 3,5 procenta. Za stagnací může i letošní legislativní zpřísnění podmínek zaměstnávání takzvaných dohodářů. To z hlediska zaměstnavatele prodražuje zaměstnávání „na dohodu“, například kvůli nárůstu administrativních nákladů. Je tedy také nákladnější zaměstnat brigádníka, pročež poptávka po nich klesá. Více lidí, kteří by jinak brali letní brigádu, například čerstvých absolventů, se tak hlásí na úřadech práce, což už v červnu přispělo právě jen k oné stagnaci míry nezaměstnanosti, namísto jejího dalšího poklesu. Už v květnu či červnu hlásily příslušné pracovní portály třeba i meziročně o desítky procent nižší poptávku po brigádnících, neboť zaměstnavatelé se rozhodli letos obejít bez nich a pracovní náplň pokrýt přes léto kmenovými zaměstnanci, například díky důsledněji rozvrženého plánu letních dovolených těchto zaměstnanců. V červenci je proto také třeba počítat s nárůstem míry nezaměstnanosti na 3,7 procenta, což bude nejvyšší červencová míra nezaměstnanosti od roku 2021. Do konce letošního roku se pak míra nezaměstnanosti vyšplhá až na rovná čtyři procenta. Červen je totiž tradičně měsícem, kdy vrcholí – byť letos tedy v omezené míře – sezónní zaměstnávání z důvodu právě letní sezóny a teplého počasí, stupňujícího poptávku po obsazení pracovních pozic v exteriéru. Zároveň se na trhu práce ještě v takové míře jako v dalších měsících neobjevují čerství absolventi, takže nabídka práce zůstává omezena. Absolventi pak na trh práce míří ve vyšší míře v dalších letních měsících a zejména v září, kde lze očekávat další nárůst míry nezaměstnanosti. V říjnu a listopadu by pak míra nezaměstnanosti mohla opět klesnout, než na přelomu roku kvůli nástupu zimní sezóny vzroste na zmíněnou úroveň čtyř procent. Český trh práce je tak stále ve stavu, který lze označit ze přehřívání, byť už není tak toto přehřívání není tak intenzivní jako zejména před rokem 2020. Navzdory přehřívání a napjatým podmínkám na trhu práce nedochází k roztočení mzdově-inflační spirály. A přes určité nedávné oživení inflace, zejména v segmentu služeb, k němu ani nedojde. Reálné mzdy sice letos po dvou letech poklesu porostou, o 3,7 procenta, ovšem takový vzestup nestačí na vyvolání výraznějších inflačních tlaků ani ve výhledu. Napjatá situace na trhu práce ovšem přispívá k tomu, že Česká národní banka letos zpomalila tempo svého snižování základní úrokové sazby a dále jej zpomalí ve druhém letošním pololetí.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom / Chief Economist, Trinity Bank,

Okomentovat na facebooku