Vláda navrhla upravit pravidla pro zaměstnávání osob na chráněném trhu práce

Upravit a zpřehlednit podmínky pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním na chráněném trhu práce je cílem novely zákona o zaměstnanosti a souvisejících zákonů, jejíž návrh projednala vláda Petra Fialy na jednání ve středu 3. července 2024. Zabývala se také návrhem novely zákona o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a seznámila se i se soupisem vojenského materiálu, který Česko až dosud dodalo Ukrajině na pomoc s obranou proti ruské agresi.

Vláda připravila změny v zaměstnávání osob se zdravotním postižením nebo znevýhodněním na chráněném trhu práce. Cílem novely zákona o zaměstnanosti, která teď půjde do Parlamentu, je upravit podmínky a parametry zaměstnávání těchto osob tak, aby byly pro zaměstnavatele i zaměstnance přehlednější a jednodušší na administraci. Vláda chce zároveň úpravami podpořit zapojování osob s různým typem znevýhodnění do pracovního procesu a celý systém maximálně zefektivnit, aby finanční prostředky, které stát zaměstnavatelům dává jako příspěvek za zaměstnávání těchto hendikepovaných osob, byly vynakládány co nejúčelněji. Součástí navržených změn je i posílení pravomocí orgánů inspekce práce při provádění kontrol nebo úprava postihů za zjištěné přestupky. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Do Parlamentu zamíří také novela zákona o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Novelou chce kabinet zvýšit efektivitu ochrany majetkových zájmů státu a zapojit do řízení před soudy co nejvíce odborníků na danou problematiku. Proto novela počítá s tím, že ÚZSVM bude organizační složky státu nově zastupovat spíše jen fakultativně, po dohodě s dotčenou státní institucí. Ty by tedy nově mohly samy vstupovat do řízení s využitím vlastních zaměstnanců, kteří se v dané problematice lépe orientují. Zároveň ale novela navrhuje rozšířit okruh osob, které může Úřad v řízeních zastupovat, o státní organizace, na něž se vztahuje působnost zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, a také o kraje.

Vláda se také seznámila s přehledem vojenského materiálu darovaného a dodaného Ukrajině Českou republikou do května 2024. Česko patří mezi nejaktivnější země v pomoci napadené zemi, a to včetně dodávek zbraní, munice a dalšího materiálu z armádních skladů. Ze svých zásob tak Ukrajině darovalo například dvanáct raketometů a 4 900 raket do nich, 62 tanků nebo třináct samohybných houfnic a téměř 95 000 velkorážných nábojů do nich. Celkem se jednalo o materiál za téměř 7 miliard korun. Další informace naleznete v tiskové zprávě Ministerstva obrany.

Vláda projednala rovněž pět kontrolních závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu, které prověřovaly například efektivitu vynakládaných peněz ze státního rozpočtu na projekty modernizace veřejné správy či na podporu bydlení nebo finanční stránku projektu výstavby části dálnice D4 formou partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP).