Vyhodnocení předpovědí obsažených v GEVu v roce 2023

Globální ekonomický výhled (GEV) přináší každý měsíc pravidelný přehled nejnovějších předpovědí ekonomického vývoje od mezinárodních institucí, vybraných centrálních bank a agentury Consensus Economics. Dopady pokračující války na Ukrajině a z ní vzešlé energetické krize v Evropě ovlivnily výhledy i pro loňský rok, především ty s delším výhledem. Optimismus sledovaných institucí ohledně výhledů pro růst HDP za rok 2023 se v případě evropských zemí (kromě Ruska) nenaplnil, zatímco sledované mimoevropské země a Rusko dosáhly vyššího ekonomického růstu ve srovnání s výhledy. Žádná ze sledovaných institucí také ještě na začátku roku 2022 neočekávala pro rok 2023 ve sledovaných zemích (kromě Číny) zvýšenou inflaci. V souladu s tím byly podhodnoceny výhledy krátkodobých úrokových sazeb v ročním horizontu pro eurozónu a Spojené státy. Co se týče směnných kurzů sledovaných měn vůči americkému dolaru, tak došlo ke snížení jejich volatility a na delším konci očekávané oslabování dolaru se nedostavilo. Za celé vyhodnocované období byla v předpovědích očekávána obecně mírně vyšší cena ropy.

Vyšlo v publikaci Globální ekonomický výhled – červen 2024 (pdf, 2,2 MB)

---

Úvod

Každoročně provádíme vyhodnocení přesnosti předpovědí ekonomických veličin pravidelně sledovaných v GEVu. Výsledky tohoto hodnocení poskytují hodnotnou informaci o tom, které ze sledovaných institucí se svými odhady nejvíce blížily následně zaznamenané skutečnosti, a byly tedy ve svých předpovědích nejúspěšnější. U předpovědí úrokových sazeb, měnového kurzu USD a ceny ropy hodnotíme kromě prognóz Consensus Forecasts (CF) také výhledy odvozené z tržních kontraktů. Vyhodnocení se vždy vztahuje k uplynulému roku. V případě předpovědí růstu HDP a inflace CPI pro daný kalendářní rok (tzv. fixed-event forecasts), jsou tak aktuálně vyhodnocovány předpovědi pro rok 2023. V případě předpovědí, jež jsou uveřejňovány pro fixní horizont, jehož časové ukotvení se s každým zveřejněním nové prognózy posouvá dále do budoucna (tzv. rolling-event forecasts), byly do vyhodnocení zahrnuty predikce od roku 2020. Do této kategorie „rolujících“ předpovědí spadají z výhledů pravidelně uveřejňovaných v GEVu např. tříměsíční a jednoleté výhledy zahraničních úrokových sazeb, cena ropy nebo výhledy měnových kurzů sledovaných měn vůči americkému dolaru. Obecná charakteristika výhledů je celkem zřejmá – se zkracujícím se horizontem předpovědi dochází k jejich zpřesňování (Graf 1). Nicméně v případě výhledů pro růst HDP docházelo v souvislosti s nejistotou ohledně dopadů ruskem rozpoutané války na Ukrajině nejprve k nárůstu nepřesností ve výhledech a to až do poloviny roku 2022.

Graf 1 – Postupné zlepšování předpovědí pro rok 2023
(Průměr RMSE)

Pozn.: Všechny sledované instituce a všech 6 regionů (USA, eurozóna, Čína, Spojené Království, Japonsko a Rusko).

Z důvodu krátkosti vyhodnocovaných časových řad používá analýza hlavně jednoduchý ukazatel průměrné chyby předpovědi (MFE – mean forecast error). Chyba předpovědi e_t je počítána jako rozdíl mezi ex post známou skutečností a_t a jí odpovídající předpovědí f_t, tedy: e_t=a_t – f_t. Kladná hodnota chyby předpovědi tak znamená, že pro danou veličinu byla prognózována nižší hodnota, než jaká poté ve skutečnosti nastala (podstřelení skutečnosti). Záporná hodnota chyby předpovědi naopak znamená, že prognózovaná hodnota byla vyšší než následná skutečnost (přestřelení skutečnosti). Zdrojem skutečně dosažených hodnot růstu HDP a inflace spotřebitelských cen za rok 2023 je publikace Consensus Forecasts. Zdrojem skutečných hodnot ostatních vyhodnocovaných veličin je databáze Bloomberg, ze které jsou čerpány rovněž termínové kontrakty pro úrokové sazby, měnové kurzy a ceny ropy Brent.

Pro vyhodnocení přesnosti prognóz růstu HDP a inflace napříč jednotlivými institucemi používáme navíc ukazatel RMSE. Dále pro vyhodnocení přesnosti předpovědí napříč kurzy jednotlivých měn vůči americkému dolaru používáme také ukazatel průměrné absolutní procentní chyby předpovědi (MAPE). Tento ukazatel, uváděný v procentech, je vhodný k vzájemnému porovnání veličin různých dimenzí. Navíc jsou jednotlivé chyby uváděny v absolutní hodnotě a nedochází tak (podobně jako v případě RMSE) ke vzájemnému kompenzování kladných a záporných chyb předpovědí, jako je tomu u ukazatele MFE. Formální zápis je následující:

1. 
2. 

Vyhodnocení přesnosti předpovědí růstu HDP a inflace CPI na rok 2023

V GEVu pravidelně sledujeme vývoj a předpovědi růstu HDP a inflace CPI v eurozóně, USA, UK, Japonsku, Číně a Rusku. Prognózy růstu HDP a inflace pro tyto země jsou přebírány primárně z dotazníkového šetření CF, od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tyto tři instituce pokrývají všechny sledované země. V případě vyspělých ekonomik jsou navíc sledovány prognózy jejich centrálních bank, tedy Evropské centrální banky (ECB), amerického Fedu, Japonské centrální banky (BoJ) a Britské centrální banky (BoE). Pro Čínu a Rusko jsou namísto toho využity prognózy Oxford Economics. Výhledy výše uvedených institucí se mezi sebou liší četností nových vydání v průběhu roku i daty zveřejňování. Frekvence aktualizací prognóz je buď měsíční (prognózy CF a OE) nebo čtvrtletní (MMF, OECD, ECB, Fed a BoJ). Vyhodnocovány jsou čtvrtletní prognózy, konkrétně prognózy z února, z května, srpna a listopadu.

V průměru byl očekávaný ekonomický růst ve srovnání se skutečností vyšší v případě eurozóny a Spojeného Království, zatímco pro USA, Japonsko, Čínu a zejména pro Rusko překvapila skutečnost vyššími než předpokládanými hodnotami. Ekonomiky eurozóny a UK tak v souvisslosti s válkou na Ukrajině v roce 2023 čelily nepříjemnostem, které měly rysy stagflace, tedy stagnaci ekonomického růstu při rostoucí inflaci. Mezi chybami prognóz hospodářského růstu a inflace je proto u těchto zemí zřejmý inverzní vztah. Při pohledu na chyby předpovědí CF za všechny sledované země již, na rozdíl od minulých vyhodnocování, inverzní vztah patrný není (Graf 2). Odchylky prognóz růstu HDP námi sledovaných zemí od následné skutečnosti zachycují grafy v Příloze 1. Největší variabilitou^[1] výhledů růstů HDP, tak inflace bylo charakteristické Rusko. Sledované instituce v jeho případě očekávaly mnohem horší ekonomické dopady války. Skutečně dosažený růst HDP Ruska za rok 2023 byl však nakonec výrazně vyšší (po Číně druhý nejvyšší ze sledovaných zemí). V Rusku se tak pravděpodobně projevil efekt válečné ekonomiky a omezeného reálného dopadu západních sankcí. Nejpřesnější (měřeno ukazatelem RMSE) byly výhledy růstu HDP Japonska a Číny. Obě země byly navíc charakteristické nízkou variabilitou prognózovaných růstů. Z očekávaného růstu HDP podle CF na začátku roku 2022 o 1,8 % pro Japonsko se nakonec realizoval růst pouze o 0,1 procentního bodu vyšší. V případě Spojených států CF na začátku roku 2022 dokonce ukazoval stejnou hodnotu růstu HDP pro rok 2023, která byla nakonec dosažena, ale v průběhu horizontu prognózy bohužel CF (i ostatní instituce) očekávaný růst HDP USA přehnaně zhoršovaly. Mnohem větší rozdíly se realizovaly v případě již zmíněné eurozóny a UK, které byly výrazně negativně zasaženy válkou na Ukrajině a následnou energetickou krizí. Rozdíl mezi prvním odhadem růstu HDP eurozóny podle CF a realizovanou skutečností činil 2,1 p. b. Přesnost predikcí hospodářského růstu napříč všemi zeměmi byla velmi podobná u všech srovnávaných institucí (Graf 3).

Graf 2 – Vztah mezi odchylkami HDP a CPI
(%)

Pozn.: Prognózy CF pro vyhodnocované země.

Graf 3 – Porovnání přesnosti institucí, které prognózují růst HDP a inflaci pro všechny země
(RMSE)

Pozn.: CF – Consensus Forecasts, MMF – Mezinárodní měnový fond, OECD – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, CB/OE = centrální banka nebo Oxford Economics.

Zejména vlivem válkou vyvolané energetické krize a doznívajícími postpandemickými efekty překonala skutečná inflace (s výjimkou Číny) její prvotní očekávané hodnoty ze začátku roku 2022 (Příloha 2). Inflační výhledy centrálních bank byly charakteristické podobnou nepřesností jako výhledy ostatních institucí (horší výhledy inflace měly Fed a BoE). Největší variabilita předpovědí inflace byla charakteristická opět pro Rusko a v menší míře také pro Spojené království. V eurozóně dosahovala průměrná očekávaná inflace na rok 2023 na začátku roku 2022 1,7 %, ale skutečnost byla o 3,7 p. b. vyšší. V průměru za všechny země pak nejpřesnějších výhledů inflace dosáhli analytici CF (Graf 3). Z výsledků pouze pro jeden vyhodnocovaný rok nelze nicméně činit obecnější závěry, neboť přesnost předpovědí se v čase a mezi jednotlivými institucemi zpravidla mění. Z grafů odchylek růstu HDP a inflace je však patrný obecný průběh, kdy se zkracujícím se časovým horizontem prognóz dochází k postupnému zpřesňování předpovědí.

Vyhodnocení přesnosti předpovědí zahraničních úrokových sazeb

V GEVu jsou výhledy úrokových sazeb sledovány pro eurozónu a pro Spojené státy. Sledované výhledy tříměsíčních úrokových sazeb jsou kromě výhledu z dílny CF rovněž doprovázeny výhledem odvozeným z termínových tržních kontraktů. Naproti tomu výhledy dlouhodobých (desetiletých) výnosů vládních dluhopisů jsou přebírány pouze z CF. V minulém roce došlo ke kulminaci inflace a zejména konec roku 2023 posunul optimistická očekávání ohledně načasování snižování sazeb hlavních centrálních bank.

Krátkodobá tržní očekávání ohledně vývoje krátkodobých úrokových sazeb byla v minulém roce poměrně spolehlivá, u ročního výhledu ale málo vpředhledící (Graf 4 a 5). Proces zvyšování sazeb začal zhruba v polovině roku 2022, nicméně očekávané tempo zvyšování sazeb odráželo spíše aktuální vývoj, nežli vpředhledící přístup. Analytici CF se většinou stavěli k budoucí přísnosti měnové politiky jak ECB (Graf 4) tak Fedu (Graf 5) zdrženlivěji než trhy a současně analytici neočekávali současnou výši sazeb. Tržní očekávání vykazují větší volatilitu, tedy větší citlivost na informace přicházející z ekonomiky a také ochotu změnit směr výhledu, jak tomu je od počátku letošního roku. Zejména u Grafu 5, je vidět změna očekávání ohledně růstu sazeb na jaře loňského roku, kdy se již v ročním horizontu (jaro 2024) očekával jejich pokles.

Graf 4 – Roční výhled tříměsíčních úrokových sazeb v eurozóně a srovnání se skutečností
(%)

Zdroj: CF, Bloomberg
Pozn.: Modrá plocha značí rozpětí minimální a maximální ceny v daný měsíc. Svislá čára značí konec pozorovaných dat.

Graf 5 – Roční výhled tříměsíčních úrokových sazeb v USA a srovnání se skutečností
(%)

Zdroj: CF, Bloomberg
Pozn.: Modrá plocha značí rozpětí minimální a maximální ceny v daný měsíc. Svislá čára značí konec pozorovaných dat.

Situace ohledně výhledů pro vývoj výnosů vládních dluhopisů s delší splatností vykazuje opět spíš konzervativní přístup a to zejména pro Spojené státy (Grafy 6 a 7). Výnosy dluhopisů rostly již od počátku roku 2022, kdy bylo zřejmé, že bude docházet ke zpřísnění měnové politiky jak v eurozóně, tak v americké ekonomice. V loňském roce krátkodobé (tříměsíční) výhledy výnosů 10letých dluhopisů v eurozóně z dílny analytiků CF vykázaly svojí spolehlivost, ačkoli pohles na počátku roku zachytit nedokázaly. Roční výhledy pak ukazují nápadnou podobnost s těmi krátkodobými a pro loňský rok zatím nebyly příliš spolehlivé. Pro letošní rok se zatím drží na stabilní úrovni, ale pod aktuální hodnotou. Krátkodobé výhledy výnosů dluhopisů americké vlády ale spíše kopírovaly aktuální dění a v minulém roce se jim příliš nedařilo. Výhledy v ročním horizontu byly zatíženy nejistotou a očekáváním ohledně rychlého návratu sazeb na nižší hodnoty a současně očekávání recese americké ekonomiky, k čemuž ale v loňském roce nedošlo. Ročním výhledům se proto v loňském roce vůbec nedařilo a očekávaly výnosy o zhruba 1 p.b. nižší, než jaké ve skutečnosti byly.

Graf 6 – Výhled výnosů 10letých vládních dluhopisů Německa a srovnání se skutečností
(%)

Zdroj: CF, Bloomberg
Pozn.: Modrá plocha značí rozpětí minimální a maximální výnos v daný měsíc. Svislá čára značí konec pozorovaných dat.

Graf 7 – Výhled výnosů 10letých vládních dluhopisů USA a srovnání se skutečností
(v % HDP)

Zdroj: CF, Bloomberg
Pozn.: Modrá plocha značí rozpětí minimální a maximální výnos v daný měsíc. Svislá čára značí konec pozorovaných dat.

Vyhodnocení přesnosti předpovědí kurzů amerického dolaru

V minulém roce byl vývoj sledovaných měnových kurzů stabilnější, nežli v turbulentním roce 2022 (Graf 8). GEV poskytuje informace o výhledech kurzů vybraných měn vůči americkému dolaru na základě prognóz CF. Pro euro a japonský jen a od roku 2017 i pro britskou libru jsou navíc uváděny také forwardové kurzy, které vycházejí z kryté úrokové parity a spíše než výhled tak představují aktuální možnost zajištění budoucího kurzu. Z letošního vyhodnocení jsme vyřadili kurz ruského rublu, neboť kurz vlivem ruské agrese na Ukrajině není plně tržní. Přesnost výhledů CF a tržních kontraktů se příliš neliší, jak je ilustrováno i grafem 8, kde je vidět jejich měsíční vývoj za poslední více jak 3 roky.

Graf 8 – Chyby prognóz měnového kurzu vybraných měn vůči USD (tříměsíční výhledy)
(MAPE; pravá osa: volatilita)

Zdroj: CF, Bloomberg
Pozn.: MAPE, volatilita.

Napříč všemi měnovými páry byl nejpřesněji predikován jak v tříměsíčním, tak v jednoletém výhledu kurzu eura. Naopak prognózy japonského jenu dopadly nejhůře, ačkoli po většinu minulých let byly výhledy japonského jenu premiantem (Graf 8). Kurz japonského jenu doznal v loňském roce rovněž velké volatility, která byla spojena se zpřísňováním měnové politiky Fedu, ale udržováním uvolněné politiky BoJ. Pozorovaná volatilita sledovaných měn se v minulém roce ve srovnání s rokem 2022 výrazně snížila, ale stále se nedostala na předválečné úrovně z roku 2021.

Celkově byly tříměsíční výhledy eurodolaru ve sledovaném období relativně pevně spojené s pozorovanou skutečností a současně stabilní. Graf 9 ilustruje nejprve oslabení amerického dolaru vůči euru od počátku roku 2020, následně jeho posilování od jara 2021 do konce roku 2022 a poté opětovné posilování eura. Od počátku loňského roku se americký dolar drží na stabilní pozici vůči euru, ačkoli dlouhodobé výhledy neustále očekávají jeho oslabování. Důvodem je především stabilní růst americké ekonomiky a přísná měnová politika amerického Fedu.

Graf 9 – Tříměsíční výhled měnového kurzu EUR vůči USD a skutečnost
(USDEUR)

Zdroj: CF, Bloomberg
Pozn.: Modrá plocha značí rozpětí minimální a maximální ceny v daný měsíc. Svislá čára značí konec pozorovaných dat.

Vyhodnocení přesnosti předpovědí ceny ropy Brent

Z výhledů cen komodit, které v GEVu přinášíme, patří mezi nejdůležitější cena ropy Brent; přesnost jejích předpovědí podle futures kontraktů i podle CF byla v průměru stejná. V GEVu jsou pravidelně popisovány oba zdroje výhledů a z Grafů 10 a 11 je patrné, že se hodnota i trend předpovědí liší jen nepatrně, ačkoli tržní výhledy byly v loňském roce níže a současně blíže následně pozorované skutečnosti. Cena ropy se během minulého roku pohybovala poblíž hodnoty 80 USD/barel a k výraznému výkyvu došlo pouze na podzim vlivem konfliktu na Blízkém východě, kdy ropa zdražila, ale následně došlo ke zpětné cenové korekci. Tuto situaci samozřejmě nešlo ani v tříměsíčním, ani v jednoletém horizontu zachytit, podobně jako tomu v roce 2022 bylo u konfliktu na Ukrajině. Větší chyba byla pochopitelně v jednoletém horizontu, kde se do výhledů po celý rok propisovalo očekávání z roku 2022, tedy z období energetické krize. Obecně v minulém roce byly vyšší ceny očekávany od analytiků CF ve srovnání s tržními kontrakty. V současné době je pak výhled na krátkodobém horizontu téměř konstantní, okolo hodnoty 85 USD/barel, na ročním horizontu se pak předpokládá cena mírně pod úrovní 80 USD/barel pomocí tržních výhledů a mírně nad 80 USD/barel od analytiků CF.

Graf 10 – Tříměsíční výhled ceny ropy Brent
(USD/barel)

Zdroj: CF, Bloomberg
Pozn.: Modrá plocha značí rozpětí minimální a maximální ceny v daný měsíc. Svislá čára značí konec pozorovaných dat.

Graf 11 – Jednoletý výhled ceny ropy Brent
(USD/barel)

Zdroj: CF, Bloomberg
Pozn.: Modrá plocha značí rozpětí minimální a maximální ceny v daný měsíc. Svislá čára značí konec pozorovaných dat.

Závěr

V loňském roce došlo k postupné normalizaci po výrazném nečekaném externím šoku v podobě počátku války na Ukrajině v roce 2022. Ta výrazně zamíchala původními odhady vývoje růstu HDP i inflace pro rok 2023 ve sledovaných zemích. Následná energetická krize v Evropě způsobila výrazný nárůst dříve neočekávaných inflačních tlaků a v menší míře vedla k přehodnocení růstů HDP směrem dolů. Zejména finanční veličiny pak byly výrazně ovlivněny měnícími se výhledy měnové politiky centrálních bank.

Článek pomocí jednoduchých metod vyhodnocuje přesnost předpovědí sledovaných v GEVu za uplynulé roční období. Přesnost předpovědí jednotlivých institucí, které GEV pokrývá, se rok od roku mění, což je také jedním z důvodů, proč jsou v GEVu sledovány předpovědi více institucí. Přesnost předpovědí CF je dlouhodobě srovnatelná s dostupnými alternativními předpověďmi, což platilo i pro uplynulý rok 2023. Přesnost CF zároveň plyne z jeho určujícího charakteru, kdy se vlastně jedná o prostý průměr předpovědí přispívajících soukromých institucí.^[2] Nevýhodou je pak zejména v turbulentních dobách pomalá reakce předvídaných veličin, které tak často „zaostávají“ za tržními výhledy, jako tomu bylo loni např. u finančních veličin.

V zásadě pro všechny vyhodnocované ukazatele byl rok 2023 ve znamení určité stabilizace. V loňském roce došlo nejen k postupnému odeznění energetické krize, ale také k ukončení cyklu zpřísňování měnové politiky. Z pohledu ekonomického vývoje se ekonomiky přizpůsobily novým ekonomickým vazbám, odezněly problémy v dodavatelsko-odběratelských řetězcích a obecně ke stabilizaci. Tomu se postupně přizpůsobovaly i výhledy základních makroekonomických veličin.

Autory jsou Filip Novotný a Petr Polák. Názory v tomto příspěvku jsou jejich vlastní a neodrážejí nezbytně oficiální pozici České národní banky.

---

Přílohy

Příloha 1 – Chyby prognóz růstu HDP na rok 2023
(v procentních bodech)

Zdroj: výpočet autorů
Pozn.: CF – Consensus Forecasts, MMF – Mezinárodní měnový fond, OECD – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, ECB – Evropská centrální banka, Fed – Federální rezervní systém Spojených států, BoE – Bank of England, BoJ – Bank of Japan, OE – Oxford Economics. MFE (mean forecast error) značí průměrnou chybu prognózy na daný rok.

Příloha 2 – Chyby prognóz inflace spotřebitelských cen na rok 2023
(v procentních bodech)

Zdroj: výpočet autorů
Pozn.: CF – Consensus Forecasts, MMF – Mezinárodní měnový fond, OECD – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, ECB – Evropská centrální banka, Fed – Federální rezervní systém Spojených států, BoE – Bank of England, BoJ – Bank of Japan, OE – Oxford Economics. MFE (mean forecast error) značí průměrnou chybu prognózy na daný rok.

---

Klíčová slova

chyba předpovědi, ekonomický výhled, Consensus Forecasts

JEL Klasifikace

E66, E27, C18

---

^[1] Variabilita je v analýze měřena směrodatnou odchylkou.

^[2] O charakteristikách CF blíže pojednává dřívější článek Adama a Hoška „Jak se měnil konsensus v Consensus Forecasts“ v GEVu 04/2015.