Jarní balíček evropského semestru poskytuje politické pokyny k posílení konkurenceschopnosti a odolnosti EU a

Jarní balíček evropského semestru 2024

Komise dnes členským státům poskytuje v rámci jarního balíčku evropského semestru 2024 pokyny zaměřené na vybudování odolné a konkurenceschopné evropské ekonomiky, která obstojí i v budoucnu a přinese dlouhodobou prosperitu pro všechny a zároveň zachová dobrý stav veřejných financí tváří v tvář náročné geopolitické situaci.

EU je odhodlána učinit další kroky ke zvýšení své dlouhodobé konkurenceschopnosti, prosperity a vedoucího postavení na světové scéně i k posílení své otevřené strategické autonomie. EU a její členské státy mají řadu silných aktiv, na nichž mohou budovat, a EU bude i nadále hledat řešení strukturálních problémů, které brání konkurenceschopnosti, bude zajišťovat vyšší růst produktivity a vyšší investice a zabývat se problémem nedostatku pracovních sil a dovedností.

To vyžaduje integrovaný přístup ve všech politických oblastech, jimiž jsou makroekonomická stabilita a podpora environmentální udržitelnosti, produktivity a spravedlnosti. Rámcem pro koordinaci těchto politik je evropský semestr, který zahrnuje provádění NextGenerationEU, včetně Nástroje pro oživení a odolnost (RRF), a programů politiky soudržnosti. Cyklus evropského semestru rovněž zajišťuje aktualizované zprávy o pokroku při plnění cílů udržitelného rozvoje a určuje investiční priority pro nadcházející přezkum politiky soudržnosti v polovině období.

Odolnost vůči výzvám

V posledních pěti letech, kdy EU čelila několika mimořádným výzvám, sehrál evropský semestr klíčovou úlohu při podpoře důrazných a koordinovaných reakcí v oblasti hospodářské politiky. EU prokázala vysokou míru hospodářské a sociální odolnosti vůči velkým otřesům, včetně pandemie COVID-19, útočné války Ruska proti Ukrajině a souvisejícího prudkého nárůstu cen energií a inflace. Hospodářská prognóza z jara 2024 předpokládá růst HDP v roce 2024 ve výši 1,0 % v EU a 0,8 % v eurozóně, a to díky silnému trhu práce a dynamické soukromé spotřebě. Předpokládá se, že v roce 2025 se růst v EU dále zrychlí na 1,6 % a v eurozóně na 1,4 %. Inflace přitom v EU pravděpodobně klesne z 6,4 % v roce 2023 na 2,2 % v roce 2025.

Cílená doporučení členským státům

Zprávy o jednotlivých zemích pro rok 2024 analyzují hospodářský vývoj, sociální vývoj a vývoj zaměstnanosti v každém členském státě a hodnotí provádění plánů pro oživení a odolnost a programů politiky soudržnosti. Zprávy také se zvláštním zaměřením na konkurenceschopnost uvádějí, které výzvy jsou pro daný členský stát klíčové, a ukazují, které reformy a investice jsou prioritní. Na základě této analýzy Komise navrhuje doporučení pro jednotlivé země, v nichž členským státům poskytuje pokyny k řešení klíčových výzev, které jsou v plánech členských států pro oživení a odolnost řešeny pouze částečně nebo vůbec.

Doporučení pro jednotlivé země mají tento formát:

• doporučení k fiskální politice, v příslušných případech včetně fiskálních strukturálních reforem,

• doporučení, zda pokračovat v provádění národních plánů pro oživení a odolnost a programů politiky soudržnosti, nebo toto provádění urychlit, a
• v příslušných případech jsou zařazena i další doporučení týkající se nevyřešených a/nebo nově vznikajících strukturálních výzev se zaměřením na zlepšení konkurenceschopnosti.

Účinné provádění nástroje NextGenerationEU a politiky soudržnosti: klíčových hnacích sil konkurenceschopného hospodářství EU

Jak ukazují letošní zprávy o jednotlivých zemích, nástroj NextGenerationEU a další programy financování EU podpořily oživení EU směřující k ekologičtější, digitálnější, spravedlivější a odolnější budoucnosti prostřednictvím vytváření pracovních míst, lepší konkurenceschopnosti, makroekonomické stability a územní a sociální soudržnosti.

Komise dosud členským státům na úspěšné provádění klíčových reforem a investic vyplatila více než 240 miliard eur ve formě grantů a půjček z Nástroje pro oživení a odolnost. Kromě toho bylo od začátku pandemie COVID-19 vyplaceno více než 252 miliard eur z fondů politiky soudržnosti.

Většina členských států nadále dosahuje při provádění svých plánů pro oživení a odolnost a programů politiky soudržnosti značného pokroku. Některé členské státy však musí okamžitě řešit vznikající zpoždění a strukturální problémy, aby se jim podařilo včas provést investice a reformy, které zahrnuly do svých plánů pro oživení a odolnost. Tento cyklus semestru rovněž poskytuje členským státům pokyny související s nadcházejícím přezkumem programů politiky soudržnosti v polovině období.

Politické pokyny ke zvýšení konkurenceschopnosti

Jarní balíček vyzývá členské státy, aby přijaly politická opatření na podporu konkurenceschopnosti a zvýšení produktivity. Členské státy jsou proto v doporučeních pro jednotlivé země vyzvány k tomu, aby:

• zajistily podnikatelské prostředí podporující konkurenceschopnost a plně přitom využily příležitostí, které nabízí jednotný trh, zejména pro malé a střední podniky;
• zlepšily výsledky vzdělávání a podpořily rozvoj dovedností pomocí vysoce kvalitního vzdělávání a odborné přípravy na základě modernizovaných učebních osnov, neboť řešení nedostatku pracovních sil a dovedností má pro zajištění prosperity EU zásadní význam;
• usnadnily přístup k financování zlepšením alokace úspor a kapitálového financování a usnadněním fungování kapitálového trhu a alternativních forem financování, zejména pro malé a střední podniky; provedly ambiciózní reformy, jimiž by vybudovaly integrované výzkumné a inovační ekosystémy, například se zaměřením na spolupráci mezi vědou a podniky a předávání znalostí; a
• urychlily ekologickou a digitální transformaci, zvýšily autonomii, odolnost a konkurenceschopnost průmyslu EU pro nulové čisté emise, řešily nedostatek pracovních sil a dovedností, posílily veřejné investice do digitální infrastruktury a dovedností a odstranily regulační překážky bránící digitalizaci.

Posílení udržitelnosti veřejných financí

Pandemie COVID-19, prudký nárůst cen energií a potřebná politická reakce přispěly v posledních letech k podstatnému zvýšení veřejného dluhu v několika členských státech. Fiskální politiky by měly dluh snižovat nebo udržovat na obezřetné úrovni, zároveň je však potřeba zachovat investice.

Vzhledem k novému rámci pro správu ekonomických záležitostí je rok 2024 pro koordinaci fiskální politiky v EU rokem přechodu. Cílem pokynů a rozhodnutí v oblasti fiskální politiky podle nového rámce obsaženého v jarním balíčku je posílit udržitelnost dluhu členských států a podpořit udržitelný růst podporující začlenění ve všech členských státech.

Podle nových pravidel členské státy vypracují střednědobé plány, v nichž stanoví vývoj svých výdajů a prioritní reformy a investice. Doporučení obsažená v jarním balíčku poskytují silnou oporu pro reformní a investiční závazky, které musí členské státy v těchto plánech stanovit.

V doporučeních pro jednotlivé země je uvedeno, že členské státy by měly provádět obezřetnou fiskální politiku tím, že zajistí, aby růst čistých výdajů v roce 2025 a v dalších letech byl v souladu s požadavky na fiskální korekci podle nového správního rámce.

Konkrétně to znamená, že členské státy s veřejným dluhem vyšším než 60 % HDP nebo se schodkem vyšším než 3 % HDP by měly zajistit, aby byl růst čistých výdajů omezen na míru, která ve střednědobém horizontu povede k věrohodnému snižování poměru veřejného dluhu k HDP a zároveň sníží schodek veřejných financí pod 3 % HDP a ve střednědobém horizontu jej zachová pod touto referenční hodnotou.

Fiskální dohled

Komise na základě čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování EU (SFEU) vypracovala pro dvanáct členských států zprávu, v níž posoudila plnění kritéria schodku, které je ve Smlouvě stanoveno. Jedná se o tyto státy: Belgie, Česko, Estonsko, Španělsko, Francie, Itálie, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovinsko, Slovensko a Finsko. Komise při svém posouzení zohledňuje relevantní faktory, na něž členské státy upozorňují v případě, že jejich poměr veřejného dluhu k HDP je nižší než 60 % HDP, nebo v případě, že je jejich schodek vyhodnocen jako schodek, který se „blíží“ 3% referenční hodnotě a je „dočasný“.

S ohledem na posouzení obsažené ve zprávě je zahájení postupu při nadměrném schodku odůvodněné u sedmi členských států, jimiž jsou: Belgie, Francie, Itálie, Maďarsko, Malta, Polsko a Slovensko.

Zpráva podle čl. 126 odst. 3 je pouze prvním krokem k zahájení postupu při nadměrném schodku. Na základě tohoto posouzení a po zohlednění stanoviska Hospodářského a finančního výboru má Komise v úmyslu navrhnout Radě, aby v červenci 2024 zahájila pro tyto členské státy postupy při nadměrném schodku. V rámci podzimního balíčku evropského semestru navrhne Komise Radě doporučení k odstranění nadměrného schodku, aby byl zajištěn soulad s postupem korekce stanoveným ve střednědobých plánech.

V roce 2020 Rada na základě údajů z roku 2019 dospěla k závěru o existenci nadměrného schodku v Rumunsku. Podle posouzení Komise Rumunsko nepřijalo účinná opatření k nápravě a odstranění nadměrného schodku.

Řešení makroekonomických nerovnováh

Komise identifikovala makroekonomickou nerovnováhu u dvanácti členských států, které byly ve zprávě mechanismu varování 2024 vybrány pro hloubkový přezkum. Celkově se po velkém šoku směnných relací v roce 2022 ve většině členských států makroekonomické nerovnováhy snižovaly.

• Francie, Španělsko a Portugalsko se již nepotýkají s nerovnováhou, neboť došlo k celkovému snížení zranitelností. Rizika fiskální udržitelnosti budou posuzována podle reformovaných fiskálních pravidel.
• Řecko a Itálie, které se až do loňského roku potýkaly s nadměrnou nerovnováhou, se nyní potýkají s nerovnováhou, jejich zranitelnost totiž stále vzbuzuje obavy, přestože se snížila. Rizika fiskální udržitelnosti budou posuzována podle reformovaných fiskálních pravidel.
• Slovensko se nyní potýká s nerovnováhou. Zranitelnosti související s nákladovou konkurenceschopností, bilancí zahraničního obchodu, trhem s bydlením a zadlužením domácností přetrvávají a politická opatření nebyla přijata.
• Rumunsko se nyní potýká s nadměrnou nerovnováhou poté, co se až do loňského roku potýkalo s nerovnováhou, neboť přetrvává zranitelnost související s platební bilancí, zejména ve vztahu k velkým a rostoucím schodkům veřejných financí v situaci, kdy se značné cenové a nákladové tlaky zvýšily a politická opatření jsou slabá.
• Německo, Kypr, Maďarsko, Nizozemsko a Švédsko se nadále potýkají s nerovnováhou.

Zprávy o dohledu po ukončení programu

V rámci dohledu po skončení programu se posuzuje hospodářská, fiskální a finanční situace členských států, které využily programy finanční pomoci, se zaměřením na jejich schopnost splácet. Zprávy o dohledu zabývající se situací Irska, Řecka, Španělska, Kypru a Portugalska, dospěly k závěru, že všech těchto pět členských států je nadále schopno splácet svůj dluh.

Posuzování výzev v oblasti sociální konvergence

V tomto cyklu semestru Komise poprvé použila dvoufázovou analýzu výzev v oblasti zaměstnanosti, dovedností a sociálních výzev v každém členském státě, a to na základě revidovaného srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů a zásad rámce sociální konvergence. Analýza první fáze je obsažena ve společné zprávě o zaměstnanosti 2024, podrobnější analýza druhé fáze byla útvary Komise zveřejněna v květnu 2024 pro sedm členských států (Bulharsko, Estonsko, Španělsko, Itálie, Litva, Maďarsko a Rumunsko).

Hlavní směry politik zaměstnanosti

Komise navrhuje hlavní směry politik zaměstnanosti členských států v roce 2024. Tyto hlavní směry každoročně stanoví společné priority k posílení spravedlnosti a inkluzivnosti vnitrostátních politik zaměstnanosti a sociálních věcí.

Pokyny z roku 2023 jsou aktualizovány tak, aby zahrnovaly opatření k řešení nedostatku dovedností a pracovních sil a zlepšení základních a digitálních dovedností. Zahrnuty jsou rovněž nové technologie, umělá inteligence a algoritmické řízení a jejich dopad na svět práce. Pokyny navíc odkazují na nedávné politické iniciativy v oblastech zvláštního významu, jako je práce prostřednictvím platforem, sociální ekonomika a cenově dostupné bydlení.

V neposlední řadě Komise zdůrazňuje, že je důležité nadále sledovat pokrok při plnění hlavních cílů EU pro rok 2030 a přispívat k vnitrostátním cílům v oblasti zaměstnanosti, dovedností a snižování chudoby.

Další postup

Komise vyzývá Euroskupinu a Radu, aby balíček projednaly a schválily pokyny, které dnes vydala. Těší se, že s Evropským parlamentem zahájí konstruktivní dialog o obsahu tohoto balíčku a o každém dalším kroku v cyklu evropského semestru.

Další informace

Jarní balíček k evropskému semestru 2024 – otázky a odpovědi

Jarní balíček evropského semestru 2024

NextGenerationEU

Jarní hospodářská prognóza 2024

Otázky a odpovědi: Nový rámec správy ekonomických záležitostí připravený na budoucnost

Udržitelný rozvoj v Evropské unii – vydání 2024

Media

Quote