1. Shrnutí

· Hrubý domácí produkt (HDP) v 1. čtvrtletí 2024 rostl mezičtvrtletně o 0,3 %[1]. Pokračovalo mezičtvrtletní oživení domácí spotřeby a na růst HDP pozitivně působila i změna zásob. Oproti tomu investiční aktivita mezičtvrtletně klesala a růst HDP brzdila i zahraniční poptávka. Meziročně byl HDP vyšší o 0,2 %. Vyšší byla domácí spotřeba a zahraniční poptávka. Klesaly investice a meziročně negativně působila změna zásob. Hrubý domácí produkt v EU v 1. čtvrtletí meziročně rostl o 0,4 % a mezičtvrtletně o 0,3 %. V rámci středoevropského regionu se pozitivně vyvíjely ekonomiky Slovenska a Polska, zatímco Německo a Rakousko patřily mezi nemnohé ekonomiky, kde HDP meziročně zaostával.

· Hrubá přidaná hodnota (HPH) v 1. čtvrtletí meziročně klesla o 0,7 %. Klesala odvětví napříč celou ekonomikou s výjimkou peněžnictví a pojišťovnictví a stagnujících činností v oblasti nemovitostí. K výraznému meziročnímu propadu došlo ve stavebnictví a nižší byla také HPH v průmyslu. Oproti předchozímu kvartálu se hrubá přidaná hodnota v 1. čtvrtletí snížila o 0,1 %. Mezičtvrtletně nižší byla HPH v celém průmyslu a klesalo i stavebnictví. V rámci služeb se mezičtvrtletně snížila nejvíce HPH v činnostech v oblasti nemovitostí a naopak výrazné oživení bylo zaznamenáno v uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství, ve veřejné správě a obraně, vzdělávání, zdravotní a sociální péči a v peněžnictví a pojišťovnictví.

· Vývoz zboží a služeb v 1. čtvrtletí 2024 reálně meziročně vzrostl o 2,5 %[2] a dovoz klesl o 1,1 %. Bilance zahraničního obchodu se zbožím a službami v běžných cenách v 1. čtvrtletí celkově dosáhla přebytku 131,6 mld. korun a ten se tak meziročně zvýšil o 69,0 mld., zejména vlivem zvýšení přebytku obchodu se zbožím. K tomuto zlepšení nejvíce přispěl obchod s elektrickými zařízeními těsně následovaný motorovými vozidly a dále různé dovážené suroviny, u kterých se v posledních letech nejprve prudce zvýšily ceny, a nyní naopak zlevňují. Bilance se naopak zhoršila u obchodu s elektřinou, plynem, párou a klimatizovaným vzduchem a koksem a rafinovanými ropnými produkty.

· Celková cenová hladina (podle deflátoru HDP) v 1. čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,7 % a mezičtvrtletně se zvýšila o 1,6 %. Spotřebitelské ceny v 1. čtvrtletí byly meziročně vyšší o 2,1 % a mezičtvrtletně vzrostly o 1,4 %. Zpomalení meziročního přírůstku spotřebitelských cen ovlivnil především vývoj cen bydlení a energií a potravin. Zmírnění meziroční dynamiky ve zbytku spotřebního koše nebylo tak výrazné. Ceny průmyslových výrobců v 1. čtvrtletí mezičtvrtletně vzrostly o 2,3 %, ale meziročně klesly o 0,9 %, poprvé od 3. čtvrtletí 2020. V hlubokém poklesu setrvávaly ceny zemědělských výrobců.

· V 1. čtvrtletí byly dál snižovány základní měnověpolitické úrokové sazby. Spolu s nimi klesaly úrokové sazby u většiny druhů klientských vkladů. Patrné bylo také snížení úrokových sazeb spotřebních a hypotečních úvěrů i úvěrů pro podniky.

· Celková zaměstnanost[3] v 1. čtvrtletí byla meziročně vyšší o 0,3 %, zatímco mezičtvrtletně se nezměnila. Celková míra nezaměstnanosti od počátku roku kolísá okolo hranice 3 %. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda v 1. čtvrtletí meziročně vzrostla o 7,0 % a dosáhla 43 941 korun. Reálně průměrná mzda vzrostla o 4,8 %. Mezičtvrtletní nominální navýšení průměrné mzdy činilo 1,7 %.

· Schodek hospodaření státního rozpočtu na konci 1. čtvrtletí 2024 dosáhl 105 mld. korun. Deficit byl meziročně o třetinu nižší. Výdaje se meziročně snížily o 2,6 %, což souvisí s odezníváním potřeby mimořádných výdajů domácnostem i firmám zasažených dopady vysoké inflace. Celkové příjmy se meziročně zvýšily o 11,6 % a projevilo se na tom daňové inkaso ovlivněné vyššími příjmy z povinného pojistného, posílením výběru spotřebních daní souvisejícím se zotavující se spotřebou domácností i legislativními změnami (konsolidační balíček, změna rozpočtového určení daní).