Na závěr týdne bude k důležitým událostem patřit zejména předběžný odhad
spotřebitelské důvěry v
USA, kterou v měsíční frekvenci publikuje Michiganská univerzita. Podle
mediánu analytických odhadů by v červnu mělo dojít ke zvýšení
sentimentu z 69,1 na 72,0 bodů, což značí zlepšující se
výhled na ekonomický vývoj v horizontu následujících 6 měsíců. Ke zvýšení by mělo dojít i v případě hodnocení současné situace, která by se dle tržního konsenzu měla lepšit z květnových 69,6 bodů na 72,2 v červnu. Zlepšení
spotřebitelské důvěry však nemusí nutně být předzvěstí skutečné poptávky. Jak upozorňuje výzkum agentury Bloomberg, tento ukazatel bývá poněkud zkreslen vysokopříjmovými
domácnostmi. Zejména hodnocení horní třetiny zastoupených
domácností (dle příjmu) je totiž značně korelováno s vývojem akciových trhů a nemusí tak reflektovat vývoj reálné
ekonomiky. V současných dobách nadprůměrné výnosnosti akciových trhů je pak optimismus vysokopříjmových
domácností výrazně vyšší, než je tomu u spodních dvou třetin, které jsou zainvestovány relativně méně. A právě
domácnosti s nižšími příjmy se přitom potýkají relativně více i s reálnými faktory, jako je ochlazení na
americkém trhu práce, kde mírně
roste nezaměstnanost. Odhad
spotřebitelské důvěry je tak nutné sledovat s obezřetností.
Z
Evropy se dnes dozvíme pouze bilanci celkového
zahraničního obchodu eurozóny, která by měla zůstat kladná. Na základě analytických odhadů by po očištění
dat o sezónní vlivy nemělo dojít téměř k žádné změně, v porovnání s březnovým
výsledkem by v dubnu měla bilance jen nepatrně vzrůst na 17,5 mld.
eur (vs 17,3 v březnu).
Středeční zpomalení
inflace spotřebitelských cen ve
Spojených státech se včera zopakovalo i v případě
cen průmyslových výrobců.
Index PPI zpomalil jak oproti tržním očekáváním, tak v porovnání s předchozím měsícem, když v meziročním vyjádření ceny v květnu
vzrostly jen o 2,2 % (odhad 2,5 %), přičemž dubnový
růst byl revidován o desetinu p.b. výše na 2,3 %. Meziměsíční dynamika byla dokonce záporná, když ceny mezi dubnem a květnem poklesly o -0,2 % (vs +0,5 % v dubnu). S ohledem na měnovou
politiku lze poznamenat, že středeční
zasedání Fedu nejprve přineslo indikaci, že by centrální bankéři mohli preferovat pozdržení
úrokových sazeb na současných úrovních až do prosince, a teprve tehdy přistoupit k jejich snížení. Zpomalení dvou hlavních cenových
indexů CPI a
PPI však pomohlo vnést na trh opět určitou
dávku optimismu, že
Fed přeji jen přistoupí k uvolnění měnových podmínek již v září a do konce
roku sníží sazby celkem dvakrát po 25bb.
Eurozóna včera přinesla negativní zprávu o výkonu svého
průmyslu během dubna, kdy v meziročním srovnání došlo k
poklesu produkce po očištění o 3,0 % (vs -1,0 % v březnu), v meziměsíčním srovnání pokles činil -0,1 % (vs +0,6 % v březnu). Jde zároveň o horší výkon, než jaký očekával trh, z pohledu posledních dvou
let však současný pokles nebyl závažný. Relativně nejvíce poklesla výroba meziproduktů (-0,4 % m/m), naopak k
růstu docházelo ve výrobě zboží krátkodobé
spotřeby (+3,4 % m/m).
Kladný
výsledek pak zaznamenalo saldo
platební bilance ČR, které skončilo oproti březnové hodnotě (revidované níže na +58,91 mld.
Kč) v dubnu o více než polovinu nižší (27,95 mld.
Kč), oproti minulým
rokům jde však stále o důkaz zlepšení zahraniční poptávky, které očekáváme i v dalších měsících.
Autor: Vít Mikušek, analytik
Editor: Martin Kron, analytik
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.