Udržitelnost energetických firem začíná z pohledu investorů hrát prim

Důležitost přechodu od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie nabírá na síle a stává se v energetických firmách tématem číslo jedna. Na udržitelnost se totiž stále častěji ptají investoři, kteří ji při rozhodování, kam své peníze vloží, zohledňují. Podniky proto tlačí na implementaci nových technologií a zrychlování přechodu k obnovitelným zdrojům.

Tempo zrychlilo i poté, co světoví lídři na klimatickém summitu COP28 v Dubaji na konci loňského roku nečekaně přechod k čisté energii podpořili. Padesát největších ropných a plynárenských společností se zavázalo dosáhnout do roku 2030 téměř nulových emisí metanu a do roku 2050 nulových emisí uhlíku při využívání a výrobě energie. „Komuniké signalizující odklon od fosilních paliv představuje první dohodu o postupném odchodu od uhlí, ropy a plynu za téměř tři desetiletí vyjednávání,“ upozorňuje Petr Nakládal, senior manager Energy Portfolio Management, člen skupiny Moore Czech Republic. „Agenda udržitelnosti je v dnešní době sice pevně zakotvena v každé správní radě, tlak na firmy nicméně sílí. Pro investory je velmi důležitá transparentnost v oblasti ESG, pravidelný reporting a audity. Po firmách vyžadují jasnou strategii, jak využívání udržitelné energie v provozech zvýší,“ dodává Petr Nakládal.

Energetické firmy proto hojně investují do technologií a postupů, které zvyšují energetickou účinnost provozů. Patří mezi ně využívání pokročilých monitorovacích systémů, energeticky účinných zařízení a zdokonalení procesů minimalizujících spotřebu energie. Mnoho starší infrastruktury chtějí firmy nahradit účinnějšími a ekologičtějšími procesy – například využíváním solární energie k výrobě páry pro zvýšenou těžbu ropy. „S analýzou technologií, jejich uvedením v praxi a vyhodnocováním efektivity firmám pomáhá AI. I tak ale bude pro podniky nesmírně náročné dosáhnout stanovených cílů a dodržet daný harmonogram. Většinu technologií potřebných k minimalizaci spotřeby energie a snížení uhlíkové stopy je totiž třeba ještě zdokonalit, případně teprve vytvořit a implementovat,“ vysvětluje Petr Nakládal.

Důležitost energetické transformace si uvědomuje i česká vláda, která v závěru loňského roku schválila přelomovou novelu energetického zákona známou jako Lex OZE II. Novela otevírá cestu ke vzniku společenstev, v jejichž rámci mohou subjekty veřejného sektoru, domácnosti a podniky sdílet mezi sebou elektrickou energii. „Růst cen energií ještě více zdůraznil důležitost strategického řešení energetiky, trend komunální energetiky je tak na vzestupu. Prvním krokem ke komunální energetice je však zpracování místní energetické koncepce,“ říká Tomáš Křapáček, senior manager Moore Advisory CZ, který se specializuje na energetiku municipalit.

V loňském roce Moore Advisory CZ spolupracovala na optimalizaci energetického portfolia ve více než dvou desítkách měst a obcí. „Díky zpracování místní energetické koncepce získají obce a města kompletní přehled o energetické bilanci svého území a identifikují oblasti, kde dosahují nejvyšší nehospodárnosti. Financování zpracování místní energetické koncepce Ministerstvem průmyslu a obchodu tak pomůže samosprávám zajistit koncepční řešení,“ dodává Tomáš Křapáček.

Podle MPO decentralizace energetiky, ke které komunitní energetika přispěje, dá veřejnosti možnost vyrobenou elektrickou energii efektivně spotřebovávat na lokální úrovni, respektive v blízkosti míst výroby. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) financuje podporu zpracování místní energetické koncepce z Národního plánu obnovy. Samosprávy o ni mohou žádat až do 30. června 2025 nebo do vyčerpání alokace.