Orgány EU jsou připraveny bojovat proti dezinformacím (Evropské volby) (video)

Společná tisková zpráva

Orgány EU se podílejí na obraně evropských voleb, které se konaly ve dnech 6.–9. června, před dezinformacemi a manipulací s informacemi namířenými proti evropské demokracii.

Volby do Evropského parlamentu jsou stěžejní iniciativou evropské demokracie. Jak dokládá např. Evropské středisko pro sledování digitálních médií, dezinformační aktéři z EU i mimo ni usilují o narušení integrity volebního procesu, důvěry v demokratické procesy obecně, rozdělení a polarizace našich společností. Podle průzkumu Eurobarometr 81 % občanů EU souhlasí s tím, že zprávy nebo informace, které zkreslují realitu nebo jsou dokonce nepravdivé, jsou pro demokracii problémem.

Pokusy o uvedení občanů v omyl

Instituce, orgány, subjekty občanské společnosti a ověřovatelé faktů, jako je Evropské středisko pro sledování digitálních médií, Evropská síť norem pro ověřování faktů a EUvsDisinfo, odhalily a odhalily četné pokusy o uvedení voličů v omyl s manipulovanými informacemi.

Dezinformační aktéři šířili nepravdivé informace o tom, jak volit , odrazovali občany od hlasování nebo se snažili před hlasováním zasévat rozdělení a polarizaci tím, že unikají vysoce postavených nebo kontroverzních témat. Tyto pokusy o klamání někdy spočívají v zaplavení informačního prostoru množstvím nepravdivých a zavádějících informací, a to vše s cílem ukrýt veřejnou diskusi. Kampaně zaměřené na manipulaci s informacemi jsou často terčem špičkových politiků a vedoucích představitelů. Několik evropských politik je často terčem dezinformací: podpora Ukrajiny, Zelená dohoda pro Evropu, migrace.

Dezinformační aktéři rovněž využívají k manipulaci s informačním prostředím sítě falešných účtů, jakož i falešné nebo zprostředkované sdělovací prostředky. Nedávná odhalení ESVČ a vnitrostátních orgánů členských států EU zahrnují operace False Facade, Portal Kombat a Doppelgänger.

Nedávno vyšetřovací zpráva nazvaná „Operation Overload“, kterou vypracovala finská softwarová společnost Check First, dokumentovala, jak se podezřelé účty obrátily na více než 800 ověřovatelů faktů a sdělovacích prostředků ve více než 75 zemích, aby je přetížily nepravdivými informacemi, vyčerpaly své zdroje a pokusily se je přesvědčit k šíření nepravdivých informací prostřednictvím vyvracení předmětů.

Orgány a instituce EU: Zvýšené úsilí o ochranu EU před manipulací s informacemi

I když existují hrozby, stejně jako kolektivní reakce EU. Na základě jasného mandátu politického vedení se orgány EU již řadu let zabývají problémem vyplývajícím ze zahraniční manipulace s informacemi a vměšování, včetně dezinformací.

Toto úsilí probíhá v úzké spolupráci a koordinaci mezi orgány a za účasti široké škály dalších zúčastněných stran, jako jsou členské státy EU, sdělovací prostředky a ověřovatelé faktů a občanská společnost, s cílem sdílet poznatky, vyměňovat si zkušenosti a osvědčené postupy a koordinovat reakce.

Vzhledem k tomu, že EU stojí v čele řešení hrozeb souvisejících se zahraniční manipulací s informacemi a vměšováním, úzce spolupracuje se svými podobně smýšlejícími partnery mimo EU, mimo jiné prostřednictvím fór, jako je mechanismus rychlé reakce skupiny G7. S cílem zvýšit odolnost vůči pokusům o vnější vměšování vypracovala EU zvláštní soubor nástrojů pro boj proti zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování, včetně souboru nástrojů sahajících od situačního povědomí a budování odolnosti až po právní předpisy a diplomatické páky. Veškeré toto úsilí vždy probíhá při plném respektování základních evropských hodnot, jako je svoboda projevu a svoboda přesvědčení.

Naše komplexní reakce na dezinformace se soustředí na tyto základní prvky:

Vypracování politik k posílení našich demokracií, které znesnadní dezinformačním subjektům zneužívání on-line platforem, a chránit novináře a pluralitu sdělovacích prostředků;
Zvyšování povědomí o dezinformacích a naší připravenosti a reakci,
Budování odolnosti společnosti vůči dezinformacím prostřednictvím mediální gramotnosti a ověřování faktů;
Spolupráce s jinými institucemi, vnitrostátními orgány nebo třetími stranami.

Orgány EU podporují několik činností, včetně osvětových kampaní a iniciativ v oblasti mediální gramotnosti, s cílem zvýšit odolnost společnosti vůči dezinformacím a manipulacím s informacemi. Příklady zahrnují:

Oficiální internetové stránky věnované volbám do Evropského parlamentu s oddílem „Svobodné a spravedlivé volby“;
Řada videí Evropského parlamentu (ve 24 úředních jazycích EU), která informují o technikách používaných dezinformačními subjekty klamání lidí;
Leták Evropského parlamentu s 10 tipy pro boj proti dezinformacím;
Soubor nástrojů pro učitele vypracovaný Evropskou komisí, jak odhalovat dezinformace a bojovat proti nim;
Společná kampaň Komise a skupiny evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby s videem probíhajícím na sociálních médiích a vysílaným po celé EU, která před volbami do Evropského parlamentu zvyšuje povědomí o rizicích dezinformací a manipulace s informacemi;
Zvláštní soubor článků a poznatků o zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování do EUvsDisinfo agentury EEA.

Nové právní předpisy EU

V rámci tohoto mandátu přijali spolunormotvůrci důležité právní předpisy, jako je akt o digitálních službách, akt o umělé inteligenci a akt o transparentnosti a cílení politické reklamy. Během minulého mandátu zvláštní výbor Evropského parlamentu pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací (a jeho nástupce), rovněž upozornil na otázku zahraničního vměšování, včetně dezinformací, a doporučil, aby se k jejich řešení zapojila celá společnost, a to i prostřednictvím nelegislativních opatření.

Akt o digitálních službách vyžaduje, aby platformy posuzovaly a zmírňovaly rizika související s ochranou volebních procesů, jako jsou dezinformace, a to i prostřednictvím obsahu vytvořeného umělou inteligencí. Akt o digitálních službách je již plně použitelný a Komise jej prosazuje v souvislosti s tzv. „velmi velkými online platformami“ (tj. těmi, které oslovují nejméně 45 milionů uživatelů v EU nebo 10 % obyvatel EU). V této souvislosti již Komise zahájila řízení proti X a Meta – jak pro Instagram, tak Facebook – ve věci možného porušení aktu o digitálních službách v souvislosti s integritou voleb. Pokud jde o preventivní opatření, přijala Komise v březnu 2024 volební pokyny, v nichž připomněla, že platformy musí přijmout opatření k zajištění souladu. V dubnu 2024 Komise rovněž uspořádala dobrovolný zátěžový test s těmito určenými platformami, občanskou společností a vnitrostátními orgány. Komise vede nepřetržitý dialog s platformami s cílem zajistit účinné provádění a dodržování aktu o digitálních službách.