Zaměstnanost, nezaměstnanost, průměrné mzdy - vývoj českého trhu práce - 1. čtvrtletí 2024
Vývoj českého trhu práce – 1. čtvrtletí 2024
Českému trhu práce výrazně pomáhají cizinky, zaměstnanost díky nim stoupla. Průměrná mzda se meziročně nominálně zvýšila o 7,0 % a reálně o 4,8 %. Mzdové dotahování cenové hladiny je silně diferencované, průměrná mzda ve vzdělávání meziročně opět reálně klesla.
Podrobně: Průměrná mzda činila 43 941 Kč, meziročně o 2 884 Kč více
Zaměstnanost, nezaměstnanost a ekonomická neaktivita
Český trh práce ovlivňuje na jedné straně stárnutí a zmenšování domácí práceschopné populace a na druhé integrace cizinců, mezi nimiž převažují ženy – válečné uprchlice z Ukrajiny. Výsledky Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) po převážení na novou demografickou strukturu zaznamenaly tento vývoj v meziročním nárůstu zaměstnanosti o 188,9 tis., tj. o 3,8 %. Dominantně šlo právě o přírůstek pracujících žen o 145,8 tis.
To se projevilo i v relativním ukazateli, který poměřuje počty pracujících se skupinou všech obyvatel ve věku 15–64 let, tedy v míře zaměstnanosti. Ta se v 1. čtvrtletí 2024 v porovnání se stejným obdobím minulého roku zvýšila o 0,4 p. b. na 74,9 %. U mužů přitom došlo ke snížení o 0,3 p. b. na 80,9 %, zatímco u žen vzrostla míra o 1,3 p. b. na 68,8 %.
Ve strukturálním pohledu nadále pokračuje trend růstu počtu pracujících na vlastní účet (podnikajících bez zaměstnanců), tentokrát meziročně o 44,2 tis., zatímco počet podnikatelů se zaměstnanci (zaměstnavatelů) se mírně snížil o 4,2 tis. To by nasvědčovalo tomu, že se rozvíjí tzv. švarc-systém. Počet zaměstnanců vzrostl o 149,1 tis.
Růst zaměstnanosti ovlivnil všechny tři sektory, ovšem rozdílně. V primárním sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství počet pracujících meziročně vzrostl o 11,4 tis. na 148,0 tis., v sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví zaměstnanost vzrostla o 17,6 tis. na 1 832,5 tis., a v terciárním sektoru služeb stoupla nejvíce, o 162,7 tis. na 3 220,5 tis.
Podle Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO se nejvíce zvýšil počet pracujících v hlavní třídě specialisté (o 100,2 tis.) a u pracovníků ve službách a prodeji (o 49,8 tis.), naopak k největšímu poklesu došlo ve třídě úředníci (o 58,4 tis.).
Nezaměstnanost nadále mírně rostla. Celkový počet osob aktivně hledajících práci stoupl v 1. čtvrtletí 2024 na 149,1 tis., meziročně se tak nezaměstnanost zvýšila o 14,4 tis. Míra nezaměstnanosti, vyjadřující relativní podíl nezaměstnaných na pracovní síle, stoupla ve věkové skupině 15–64letých na hodnotu 2,7 %, což bylo meziročně o 0,2 p. b. více.
Přibylo i nezaměstnaných jeden rok a déle, u nichž se meziročně zvýšil počet o 10,0 tis. a dosáhl 47,2 tis. osob. Dlouhodobě nezaměstnaných mužů meziročně přibylo o 6,4 tis., u žen šlo o 3,6 tis.
Počet osob, které nelze klasifikovat jako nezaměstnané a jsou pokládány za neaktivní, leč uvádějí, že chtějí pracovat, se v 1. čtvrtletí 2024 meziročně zvýšil o 4,8 tis. na 78,4 tis. Jde o menší zvýšení tohoto ukazatele pracovních rezerv.
Je třeba mít na paměti, že VŠPS pokrývá jen osoby bydlící v bytech, nikoli na ubytovnách a podobných kolektivních domácnostech. To negativně ovlivňuje zachycení některých skupin cizinců, kteří nejsou integrovaní a tyto způsoby bydlení často využívají.
Evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně zaměstnané
Předběžné údaje podnikové statistiky ČSÚ potvrdily pozitivní trend v nárůstu počtu zaměstnanců. Evidenční počet zaměstnanců přepočtených na plně zaměstnané (FTE) se v 1. čtvrtletí 2024 meziročně zvýšil o 5,2 tis., což byl relativní nárůst o 0,1 %. (V počtu fyzických osob byl nárůst podstatně vyšší, o 0,6 %, což ukazuje na nárůst zkrácených úvazků. Ty využívají více ženy.)
Údaje za roky 2022 a 2023 byly revidovány s použitím administrativních zdrojů. V odvětvovém pohledu se zvýraznily některé trendy. Růst počtu zaměstnanců se více soustředí v terciérním a kvartérním sektoru služeb, včetně veřejných, zatímco počty klesají především ve zpracovatelském průmyslu a také v navazující dopravě. V sedmi sekcích CZ-NACE se aktuálně počet zaměstnanců meziročně snížil celkem o 24,8 tis. V jedné sekci (zemědělství, lesnictví a rybářství) počet stagnoval a ve zbylých jedenácti se zvýšil celkem o 30 tis. Jednotlivě šlo o přírůstky či úbytky v rozsahu od -1,7 % do 6,6 %.
Graf 1: Přepočetné počty zaměstnanců v sekcích CZ-NACE, 1. čtvrtletí 2024, v tis.
Největší pokles (o 1,7 %, resp. o 18,7 tis.) najdeme ve zpracovatelském průmyslu. Ten stále zaměstnává v Česku více než milion zaměstnanců (1 065,5 tis.), což představuje zdaleka nejpočetnější odvětvovou sekci. Tabulka 1 Rychlých informací o průměrných mzdách proto poskytuje oddíly CZ-NACE z této sekce, které byly největší z hlediska počtu zaměstnanců. V pěti těchto oddílech aktuálně najdeme pokles počtu zaměstnanců, nejhlubší byl ve výrobě strojů a zařízení jinde neuvedených (o 3,2 %, resp. o 3,6 tis.). Nejpočetnějším oddílem zůstává výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů, kde se počet zaměstnanců nepatrně zvýšil o 0,1 %, resp. o 0,1 tis. na 167,2 tis. Výrazněji si polepšila výroba potravinářských výrobků (o 1,9 %, resp. o 1,6 tis. na 83,5 tis.).
Pokles počtu zaměstnanců pokračoval v navazující sekci dopravy a skladování, kde se stavy snížily o 1,3 %, resp. o 3,4 tis. K dalšímu snížení počtu zaměstnanců došlo v těžbě a dobývání, tam se stavy aktuálně snížily o 0,7 %, což absolutně představovalo 0,1 tis. Trend v tomto odvětví je setrvalý a dlouhodobý, počty klesají od začátku století, aktuálně zaměstnává pouze 17,9 tis. zaměstnanců, což představuje početně nejmenší sekci CZ-NACE, a to s velkým odstupem.
Pokles o 0,3 % (resp. 0,6 tis.) zaznamenalo stavebnictví, to přitom rostlo až do roku 2022. Naopak další pokles v peněžnictví a pojišťovnictví (o 0,2 %, resp. o 0,2 tis.) překvapivý není, neboť tam dochází k občasné redukci stavů již delší dobu v souvislosti s digitalizací tohoto odvětví.
O tisícovku míst (resp. 0,5 %) přišly aktuálně administrativní a podpůrné činnosti, které až do loňského 4. čtvrtletí zažívaly růst. Tam jde především o činnost agentur, včetně pracovních. Poslední sekcí s poklesem byla veřejná správa, obrana, povinné sociální zabezpečení, kde došlo k dalšímu meziročnímu snížení počtu zaměstnanců, aktuálně o 0,8 tis. (resp. 0,3 %).
Nejvíce se o růst celkového počtu zaměstnanců postarala tři odvětví ze sektoru služeb, kde se v součtu zvýšil počet zaměstnanců o 19,9 tis. Šlo o vzdělávání (7,5 tis.), ubytování, stravování a pohostinství (7,2 tis.) a o zdravotní a sociální péči (5,2 tis.). Nárůst v poslední jmenované sekci (o 1,5 % na 346,7 tis.) je nepochybně odpovědí na stárnutí české populace, přičemž stále doháníme deficit, který v této oblasti ČR má vzhledem k mezinárodnímu srovnání.
K zajímavému růstu došlo aktuálně také v obchodě (velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel), kde meziročně přibylo 2,4 tis. zaměstnanců, což byl relativní přírůstek o 0,5 %. Obchod je druhou nejpočetnější sekcí s více než půl milionem zaměstnanců (501,0 tis.).
K obnovení růstu došlo v informačních a komunikačních činnostech (o 0,5 %, resp. o 0,7 tis.); toto odvětví posiluje trvale, mírný meziroční pokles z konce loňského roku byl způsoben vysokou základnou 4. čtvrtletí 2022, kterou lze označit za vychýlenou hodnotu v časové řadě.
Největší relativní nárůsty – po ubytování, stravování a pohostinství (o 6,6 %), kterým pomáhalo obnovení cestovního ruchu – byly ve dvou nepočetných sekcích. O 5,5 % se zvýšil počet zaměstnanců v ostatních činnostech, kam spadá všehochuť různých menších a obtížně zařaditelných činností; o 4,4 % potom v činnostech v oblasti nemovitostí. Absolutně šlo v souhrnu o 3,7 tis. pracovních míst. Zaznamenáníhodný byl ještě nárůst v profesních, vědeckých a technických činnostech o 1,2 %, resp. 2,0 tis. Zbylé nárůsty byly do 0,5 tis.
V dlouhodobějším srovnání s 1. čtvrtletím roku 2019 posílila především odvětví zdravotní a sociální péče a vzdělávání (shodně o cca 15 %) a informační a komunikační činnosti (o 9 %); naopak nejvíce zaměstnanci ubyli v těžbě a dobývání (o 24 %) a v ostatních činnostech (o 21 %). V hojně debatované veřejné správě a obraně je po pěti letech počet zaměstnanců zhruba shodný (pokles o 0,1 %, tj. o 0,4 tis.).
Čtvrtletní průměrné měsíční hrubé mzdy
Průměrná mzda (43 941 Kč) za 1. čtvrtletí 2024 vzrostla nominálně ke stejnému období předchozího roku o 2 884 Kč, tedy o 7,0 %. Jde přitom o zprůměrování velmi různorodého vývoje na úrovni jednotlivých oborů, podniků či organizací.
V reálném vyjádření došlo k meziročnímu mzdovému nárůstu o 4,8 %. Reálný růst byl poprvé od 3. čtvrtletí 2021, tehdy průměrná mzda reálně meziročně vzrostla o 1,2 %. Poté až do konce roku 2023 jsme evidovali poklesy, přičemž ten nejhlubší byl ve 3.čtvrtletí 2022 (o 11,6 %). To odráželo především vývoj cen (tzv. inflační krize), neboť v nominálních hodnotách průměrné mzdy rostly, i když s jistými výkyvy, za čtvrtletí let 2021-2023 v rozmězí od 2,5 po 11,2 procenta.
Růst cen dosáhl svého vrcholu právě ve 3. čtvrtletí 2022 (17,6 %), poté meziroční index spotřebitelských cen pozvolna klesal, v druhém pololetí 2023 předstihoval mzdový růst již jen o desetiny procenta. Mezičtvrtletně by se tedy průměrná mzda zvyšovala již v tomto období, neboť mzdy dotahovaly cenovou hladinu.
Mzdová dynamika byla v 1. čtvrtletí 2024 opět velmi různorodá podle odvětví. Sice byl všude nominálně kladný meziroční nárůst, avšak u dvou sekcí CZ-NACE jde o hodnotu nepřesahující nárůst spotřebitelských cen (o 2,1 %), takže v reálném vyjádření mzdy těmto zaměstnancům nevzrostly. Konkrétně jde o odvětví vzdělávání a veřejnou správu, kde jsou platy zaměstnanců řízeny centrálně podle tzv. platových tabulek. Ty se podle rozhodnutí Vlády pro letošní rok nezvyšovaly. Ve vzdělávání tak došlo k nominálnímu růstu pouze o 1,9 % a ve veřejné správě o 2,1 %.
Graf 2: Reálné meziroční nárůsty průměrné mzdy podle sekce CZ-NACE, %
Velmi slabý nominální růst byl také v činnostech v oblasti nemovitostí (o 2,3 %), značně podprůměrný byl i v energetice (3,9 %; kde však byla extrémně vysoká základna loňského roku), v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech (4,8 %) a v zemědělství (5,1 %).
Nejvyšší nárůsty přes deset procent aktuálně najdeme u tří sekcí CZ-NACE: zdravotní a sociální péče (o 11,1 %), administrativní a podpůrné činnosti (o 10,2 %) a zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi (o 10,1 %). Nadprůměrné nárůsty byly rovněž u těžby a dobývání (9,5 %), v dopravě a skladování (9,2 %) a v ubytování, stravování a pohostinství (8,9 %).
O 8,1 % vzrostla průměrná mzda ve zpracovatelském průmyslu, kde si výrazně polepšili zaměstnanci ve výrobě elektrických zařízení (10,3 %).
Nejvyšší mzdovou úroveň najdeme v 1. čtvrtletí 2024 v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda dostala na 84 299 Kč. Na druhém místě byla výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s 81 311 Kč, která tak odsunula na třetí příčku peněžnictví a pojišťovnictví s aktuální úrovní 78 972 Kč. Tato trojice nicméně vede dlouhodobě.
Mírně inovované bylo pořadí i z opačné strany. V ubytování, stravování a pohostinství sice vzrostla průměrná mzda o 8,9 %, ale stále zůstává na nejnižší úrovni (26 012 Kč) ze všech odvětví. Druhá nejnižší průměrná mzda byla aktuálně v zemědělství, lesnictví a rybářství (31 813 Kč), která meziročně vzrostla o 5,1 %. Na třetím místě byly administrativní a podpůrné činnosti, kde vzrostla průměrná mzda o 10,2 % na hodnotu 32 166 Kč, a na čtvrtém ostatní činnosti s průměrnou mzdou 32 975 Kč.
Regionální vývoj
Z pohledu počtu zaměstnanců došlo v 1. čtvrtletí 2024 ve většině krajů k meziročnímu poklesu. Ten nejvýraznější o 1,5 % byl v Moravskoslezském kraji, následován Olomouckým (o 1,0 %) a Zlínským (o 0,8 %), poté Královéhradeckým (o 0,7 %), Pardubickým a Ústeckým (shodně o 0,6 %), a nakonec Jihočeským a Karlovarským (shodně o 0,5 %). O celkové zvýšení počtu zaměstnanců o 0,1 % se zásadně postaral nárůst v Praze (o 2,1 %), který představoval 17,4 tis. nových pracovních míst. Menší zvýšení zaznamenaly také kraje Jihomoravský (0,5 %) a Středočeský (0,3 %), Plzeňský spíše stagnoval, ale ty početně přidaly jen 3,9 tis.
U vývoje průměrných mezd je krajský rozptyl podstatně menší než v třídění podle odvětví. Nominálně mzdy rostly v rozmezí od 6,2 % do 7,6 %, reálně tedy všude vzrostly. Hlavní město opět zaznamenalo nejnižší nominální růst o 6,2 %, následováno krajem Vysočina (6,5 %) a Zlínským krajem (6,7 %). Nejvyšší nominální nárůst (shodně o 7,6 %) měly tentokrát dva kraje: Plzeňský a Středočeský. Následoval Ústecký kraj s růstem 7,5 % a Jihomoravský s 7,3 %.
Podle absolutní úrovně výdělků nicméně Praha zůstává stále nejbohatším regionem, průměrná mzda tu byla 56 372 Kč. Na druhém místě se držel Středočeský kraj s 43 554 Kč, těsně za ním na třetím místě Jihomoravský (43 037 Kč). Hranici 40 tisíc korun překonaly ještě Plzeňský kraj (41 273 Kč) a Ústecký (40 737 Kč), ostatní kraje zůstaly pod ní. Karlovarský kraj zůstal nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní (37 089 Kč). V Moravskoslezském kraji, což je po Praze, Jihomoravském a Středočeském kraji region s nejvyšším počtem zaměstnanců (409,1 tis.), dosáhla průměrná mzda hodnoty 39 227 Kč.
Mediány a decilové rozpětí mezd, třídění podle pohlaví
Rychlá informace za 1. čtvrtletí 2024 obsahuje také údaj o mzdovém mediánu, který je vypočtený z matematického modelu distribuce a ukazuje mzdu prostředního zaměstnance, tedy běžnou mzdovou úroveň; zároveň byly vypočteny také krajní decily. V 1. čtvrtletí 2024 se mzdový medián dostal na 36 651 Kč, to je o 5,5 % (1 898 Kč) více než ve stejném období předchozího roku.
Decilové rozpětí ukazující mzdovou distribuci se v meziročním srovnání snížilo, desetina zaměstnanců s nejnižšími výdělky pobírala mzdu pod hranicí 20 753 Kč (dolní decil meziročně vzrostl o 11,7 %), naopak desetina s nejvyššími výdělky měla mzdy nad hranicí 69 219 Kč (horní decil se zvýšil o 5,8 %). Decilový poměr tak meziročně poklesl o 0,18 bodu na 3,34.
Prostřední mzdy mužů byly vyšší než u žen, v 1. čtvrtletí 2024 byla mediánová mzda žen 33 793 Kč (meziročně vzrostla o 5,9 %), zatímco u mužů 39 541 Kč (vzrostla o 5,0 %). Mezera v prostředních výdělcích podle pohlaví se meziročně snížila o 0,8 p.b. na 14,5 %.
Zároveň byly mzdy mužů rozprostřené v podstatně větší šíři, zejména oblast vysokých výdělků je výrazněji vyšší než u žen: ženy měly horní decil 59 724 Kč a muži 78 053 Kč, čímž byla mezera u vysokých výdělků 23,5 % a meziročně narostla o 0,3 procentního bodu. U nízkých výdělků byl naopak rozdíl slabší a meziročně nižší o 1,6 p.b.: ženy měly dolní decil 20 159 Kč, muži pak 21 167 Kč, což představuje mezeru pouze 4,8 %.
Zpracoval: Dalibor Holý
Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ
Tel.: +420 274 052 694
E-mail: dalibor.holy@czso.cz
Přílohy
-
⇩ cpmz060424_analyza.docx
-
⇩ cpmz060424_analyza.pdf
- rok 2024 | 1. čtvrtletí 2024
- rok 2023 | 4. čtvrtletí 2023 | 3. čtvrtletí 2023 | 2. čtvrtletí 2023 | 1. čtvrtletí 2023
- rok 2022 | 4. čtvrtletí 2022 | 3. čtvrtletí 2022 | 2. čtvrtletí 2022 | 1. čtvrtletí 2022
- rok 2021 | 3. čtvrtletí 2021 | 2. čtvrtletí 2021 | 1. čtvrtletí 2021
- rok 2020 | 4. čtvrtletí 2020 | 3. čtvrtletí 2020 | 2. čtvrtletí 2020 | 1. čtvrtletí 2020
- rok 2019 | 4. čtvrtletí 2019 | 3. čtvrtletí 2019 | 2. čtvrtletí 2019 | 1. čtvrtletí 2019
- rok 2018 | 4. čtvrtletí 2018 | 3. čtvrtletí 2018 | 2. čtvrtletí 2018 | 1. čtvrtletí 2018
- rok 2017 | 4. čtvrtletí 2017 | 3. čtvrtletí 2017 | 2. čtvrtletí 2017 | 1. čtvrtletí 2017
- rok 2016 | 4. čtvrtletí 2016 | 3. čtvrtletí 2016 | 2. čtvrtletí 2016 | 1. čtvrtletí 2016
- rok 2015 | 4. čtvrtletí 2015 | 3. čtvrtletí 2015 | 2. čtvrtletí 2015 | 1. čtvrtletí 2015
- rok 2014 | 4. čtvrtletí 2014 | 3. čtvrtletí 2014 | 2. čtvrtletí 2014 | 1. čtvrtletí 2014
- rok 2013 | 4. čtvrtletí 2013 | 3. čtvrtletí 2013 | 2. čtvrtletí 2013 | 1. čtvrtletí 2013
- rok 2012 | 4. čtvrtletí 2012 | 3. čtvrtletí 2012 | 2. čtvrtletí 2012 | 1. čtvrtletí 2012
- rok 2011 | 4. čtvrtletí 2011 | 3. čtvrtletí 2011 | 2. čtvrtletí 2011 | 1. čtvrtletí 2011
- rok 2010 | 4. čtvrtletí | 3. čtvrtletí | 2. čtvrtletí | 1. čtvrtletí
Zveřejněno dne: 04.06.2024
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.
Více zpráv k tématu Mzdy
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Okénko finanční rady
Tomáš Kadeřábek, Swiss Life Select
Iva Grácová, Bezvafinance
Jak se připravit na nečekané výdaje: Tipy na vytvoření a správu nouzového fondu
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz
Energie dál zlevňovat nebudou, vyplatí se fixovat aktuální ceny?
Martin Pejsar, BNP Paribas Cardif Pojišťovna
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Aleš Rothbarth, Skupina Klik.cz
U nehod bez zimních pneumatik mohou pojišťovny krátit plnění
Lukáš Raška, Portu
Portu vydělalo svým uživatelům už přes 5 miliard, spravuje jim více než 36 miliard korun