Brazílie počítá s náklady ve výši miliard dolarů na překonání historické povodně

Ministr financí Brazílie Fernando Haddad uvedl, že opatření na pomoc zemi po historických záplavách, které postihly stát Rio Grande do Sul, budou mít pro federální vládu fiskální dopad ve výši 7,7 miliardy realů (1,49 miliardy USD). A to ještě nebylo jisté, zda se katastrofa neprohloubí dalšími srážkami. Guvernér státu o několik dnů později už hovořil o odhadu ve výši 3,7 miliardy USD.

Většina dopadu bude pocházet z injekce 5,5 miliardy brazilských realů do záručního fondu, který podporuje Národní program na podporu mikropodniků a malých podniků (Pronampe). „Tady to ale nekončí,“ varoval prezident Luiz Inacio Lula da Silva a dodal, že plný rozsah potřeb Rio Grande do Sul bude pochopen, až voda zcela opadne. Ministr financí Haddad uvedl, že na záruční koncese bude vyčleněno 4,5 miliardy realů, přičemž cílem je využít tyto zdroje k nabídce úvěrů až do výše 30 miliard realů podnikům. Ministr zdůraznil, že úsilí o obnovu bude v některých případech vyžadovat nulové úrokové náklady, aby bylo lidem skutečně umožněno se efektivně s následky povodně vypořádat.

Návrh schválený Kongresem otevřel cestu k tomu, aby výdaje spojené s katastrofou nebyly zahrnuty do výpočtu oficiálního cíle vlády, kterým je odstranění primárního deficitu v letošním roce. Protože však opatření zahrnují i nové výdaje, budou vytvářet tlak na veřejný dluh. Ministr pro plánování Simone Tebet řekl agentuře Reuters, že tento dopad je však marginální. Haddad uvedl, že vláda zavede i další opatření, která nemají vliv na primární saldo, jako je předvídání dávek a vrácení daně z příjmu a pozastavení splátek dluhu. Celkově vláda odhaduje, že vzhledem k očekávanému pákovému efektu úvěrových programů přinesou oznámená opatření do ekonomiky 51 miliard realů (1 USD = 5,1559 realů).

Katastrofální povodeň zabíjela a pustošila

Během pár dní napršelo v jižní části Brazílie víc vody než normálně za 2 měsíce. Velkou část státu Rio Grande do Sul zasáhly vytrvalé a vydatné srážky už na konci dubna. V některých regionech, zejména v širokých centrálních údolích, na náhorních plošinách, horských svazích ale i v městských oblastech přesáhl úhrn srážek 300 milimetrů během necelého týdne. Například v obci Bento Gonçalves bylo zaznamenáno 543,4 milimetru za 5 dní. To jsou podle meteorologů bezprecedentní hodnoty.

V samotné metropoli Porto Alegre spadlo za pouhé 3 dny 258,6 milimetru vody. Toto množství odpovídá více než dvouměsíční průměrné sumě srážek za duben (114,4 milimetru) a květen (112,8 milimetru). Na stanici Santa Maria pak začátkem května spadlo přes 210 milimetrů za pouhých 24 hodin. Opakované přívaly vody pak vedly ke zmiňované povodňové apokalypse.

A situace se může ještě zhoršit, varují meteorologové. Ani nejbližší týdny se totiž z hlediska srážek nejeví bezproblémově. Dosavadním výsledkem katastrofálních povodní je více než 140 mrtvých a přes 100 pohřešovaných obyvatel. Více než půl milionu lidí muselo opustit své domovy. Řeky v oblasti zaznamenaly vůbec nejvyšší úrovně v historii měření. To vedlo k zaplavení rozsáhlých oblastí měst, včetně letiště v Porto Alegre.

Záplavy zničily infrastrukturu a mosty a zablokovaly přístup do Porto Alegre, kde se regály supermarketů vyprázdnily a v noci bylo hlášeno rabování. Guvernér země Eduardo Leite uvedl, že podle prvních propočtů bude Rio Grande do Sul potřebovat na obnovu škod, které zasáhly i zemědělské oblasti v okolí hlavního města, nejméně 19 miliard realů (3,68 miliardy dolarů).

Příčiny katastrofy

Na počasí v Brazílii v období mezi koncem dubna a začátkem května měl stále ještě určitý vliv jev El Nino. Fenomén, který má svůj původ v teplejších vodách tropické části středního a východního Pacifiku, ovlivňuje charakter a podobu proudění v jihovýchodní části země. To se projevuje blokací postupu studených front z jižního směru (jsme na jižní polokouli, kde studené proudění je to od jihu), což zvýrazňuje teplotní kontrast jižně od Porto Alegre.

Druhým faktorem je mnohem vyšší teplota vody jižního Atlantského oceánu v blízkosti rovníkového pásu, která vede k silnějším srážkám. Tyto faktory se pak společně podepsaly na dlouho setrvávající oblasti nízkého tlaku vzduchu nad Rio Grande do Sul, která podporovala tvorbu bouřkové oblačnosti doprovázené prudkými lijáky.

Významným faktorem, na který lze část extremity dešťů „svést“, je podle expertů na podnebí změna klimatu, na které se výrazně podílí lidská činnost. S tím souvisí už zmiňované teplejší vody jižního Atlantiku (ten byl už více než rok nejteplejší v historii pozorování), ale i více vodní páry v atmosféře při vyšších teplotách, která pak může vést k extrémnějším lijákům. A podle klimatologů ze společnosti ClimaMeter se v této části Brazílie navíc intenzita dešťů dlouhodobě zvyšuje.