Financování německých startupů roste

Německé start-upy se zotavují z finanční krize, v níž se ocitly. Jak dokládá analýza německé rozvojové banky KfW, tak ve třetím čtvrtletí 2024 prudce vzrostly investice do těchto růstových firem. Objem investic se dostal na 2,5 mld. EUR, což představuje oproti předchozímu čtvrtletí nárůst o 50 %. Je to zároveň nejvyšší hodnota investic od druhého čtvrtletí 2022.

Podle banky KfW se ve srovnání s předchozím čtvrtletím zvýšil ve třetím čtvrtletí 2024 také počet kol financování, a to o 40 % na celkových 280, přičemž mezi ně patří i 5 opravdu velkých projektů. Tím se počet transakcí, na základě nichž vkládají investoři do start-upů rizikový kapitál, dostal v prvních třech čtvrtletích roku 2024 na 885. Obzvlášť aktivní byli investoři z USA a teprve za nimi následovali investoři z Německa. To podle některých expertů posiluje naději, že v celém roce 2024 budou docíleny solidní výsledky. Příznivě prý zapůsobil obrat v úrocích v USA, čímž se dané prostředí významně zlepšilo.

Je jasné, že předchozí nárůst úrokových sazeb německé start-upy citelně postihl. Poradenská a auditorská společnost EY vyčíslila celkový rizikový kapitál v Německu v roce 2023 na cca 6 mld. EUR, což je o 39 % méně než v roce 2022. Ale už výsledky za první pololetí 2024 ukazovaly na zotavování.

Rizikový kapitál, kterým se specializované fondy nebo koncerny na start-upech podílejí, je pokládán za klíč k růstu v tomto zakladatelském sektoru. Mnohé německé start-upy se sice dostanou v první růstové fázi k penězům, ale v rámci velkých kol financování jsou ponejvíce odkázány na anglosaské investory. V oblasti investování rizikového kapitálu prý Německo pokulhává za USA, Velkou Británií a Francií.

K tomu je vhodné uvést názor Torstena Oletzkyho[1], německého manažera a vysokoškolského učitele, který porovnával činnost InsurTechs[2] v Německu/Evropě a USA. Dospěl k tomu, že zatímco mnohé tyto společnosti v USA zvolí podnikatelský model plně licencovaného pojistitele, tak tento postup je v Evropě mnohem méně obvyklý. V Evropě se zdá, že se InsurTechs vyhýbají podání žádosti o povolení pojišťovací činnosti a omezí se na podnikatelský model pojišťovacího makléře nebo řídicího generálního agenta. Tento postoj ovlivňuje celá řada faktorů, jako jsou například tržní podmínky, přístup k rizikovému kapitálu a regulatorní prostředí, které v EU představuje hlavně režim Solventnost II. Jeví se, že náklady na založení pojišťovny, dané především legislativou, jsou v EU vysoké, nemluvě o administrativním zatížení během provozu.