Dopravní infrastruktura ve Zlínském kraji k 1. 1. 2024

Dle údajů Ředitelství silnic a dálnic vedlo k 1. 1. 2024 přes území Zlínského kraje 2 130 km silnic a dálnic. Nejvíce, 1 253 km (58,8 %), připadlo na silnice III. třídy. Silnice I. třídy spolu s dálnicemi tvořily 17,1 %. Hustotou silniční sítě 537,4 m/km² byl Zlínský kraj republikově podprůměrný. Na silnicích a dálnicích se nacházelo 989 mostů o délce 17,2 km, 117 podjezdů a 91 železničních přejezdů.

 

Celková délka silnic a dálnic Zlínského kraje k 1. 1. 2024 činila 2 130 km. Z hlediska struktury měly největší zastoupení pozemní komunikace III. třídy o délce 1 253 km (58,8 %). Do II. třídy bylo zařazeno 513 km (24,1 %) a do I. třídy 328 km (15,4 %) komunikací. Nejmenší zastoupení evidovaly dálnice v délce 36 km (1,7 %), představující na území kraje úsek D1 a D55 procházející okresy Kroměříž a Zlín. Od počátku roku 2015, kdy vešla v platnost novela zákona o pozemních komunikacích, se rozrostly o 2,5 km.

 

Graf 1 Dálniční a silniční síť k 1. 1. 2024

 

Na území České republiky se nacházela síť silnic a dálnic o délce 55 865 km, na které se Zlínský kraj podílel 3,8 %. Nejdelší silniční a dálniční sítí disponoval Středočeský kraj (9 663 km), nejkratší Hl. m. Praha (80 km), následoval Karlovarský (2 056 km) a třetí příčka patřila Zlínskému kraji.

Při přepočtu na 1 kilometr čtvereční hustota silniční a dálniční sítě 537,4 m/km² Zlínského kraje byla proti celorepublikové úrovni 708,3 m/km² podprůměrná, druhá nejnižší po Hl. m. Praze (161,4 m/km²). Nejvyšší hustotu silnic a dálnic s hodnotou nad 800 m/km² vykazovaly kraje Středočeský (884,2 m/km²) a Pardubický (802,7 m/km²).

 

Tab. 1   Délka a hustota silnic a dálnic na 1 kilometr čtvereční podle krajů k 1. 1. 2024

 

 

 

Graf 2   Hustota silnic a dálnic na 1 kilometr čtvereční podle krajů k 1. 1. 2024

 

 

Z okresů Zlínského kraje evidoval nejdelší silniční a dálniční infrastrukturu okres Zlín (562 km), nejkratší síť byla naměřena ve Vsetíně (496 km). Ve všech okresech převažovaly silnice III. třídy, které v Kroměříži společně se silnicemi II. třídy tvořily 90,4 % délky okresní infrastruktury, přičemž silnice I. třídy pouze 5,3 %. Proti tomu v okresech Vsetín a Uherské Hradiště silnice I. třídy zabíraly více jak pětinu. Při přepočtu na rozlohu okresů vykazoval nejvyšší hustotu silnic a dálnic okres Kroměříž (696,7 m/km²) a nejnižší Vsetín (438,6 m/km²).

Na silnicích a dálnicích Zlínského kraje se k 1. 1. 2024 nacházelo 989 mostů o celkové délce 17 246 metrů. Průměrná délka mostu činila 17,4 metrů. Nejvíce mostů (516) vedlo přes komunikace III. třídy, naopak dálničních mostů v kraji bylo nejméně (62). Na území republiky se na silnicích a dálnicích vyskytovalo 17 971 mostů s celkovou délkou 442 586 metrů. Průměrná délka jednoho mostu se rovnala 24,6 metrů.

V mezikrajském porovnání registroval nejvíce mostů (2 533) Středočeský kraj, nejméně (95) Hl. m. Praha. Zlínský kraj evidoval 4. nejmenší počet. V délce mostů držel prvenství Moravskoslezský kraj se 73 733 metry. Nejkratší celkovou délku mostů naměřili v Hl. m. Praze (11 515 metrů), následovaly kraje Liberecký (15 467 metrů) a Zlínský. Z hlediska průměrné délky držela prvenství Hl. m. Praha se 121,2 metry, nejkratší průměrnou délku mostu 15,3 metrů registrovali na Vysočině. Ve Zlínském kraji byla průměrná délka mostu 4. nejkratší.

 

Tab. 2 Počet a délka mostů podle krajů k 1. 1. 2024

 

 

Z okresů Zlínského kraje se nacházelo nejvíce mostů (347) na silnicích a dálnicích Vsetínska a nejméně (186) na Kroměřížsku. V okrese Vsetín byla délka mostů (6 360 metrů) téměř dvojnásobná proti ostatním okresům kraje, nejkratší mosty (3 127 metrů) evidovali v okrese Uherské Hradiště. Největší průměrná délka mostu byla naměřena v okrese Kroměříž (20,8 metrů), nejmenší v okrese Zlín (14,5 metrů).

 

Graf 3   Počet mostů v okresech Zlínského kraje k 1. 1. 2024

 

Podle stavu nosné konstrukce nebo spodní stavby bylo ve Zlínském kraji 268 mostů ve velmi dobrém stavu (27,1 %). Do kategorie uspokojivý jich bylo zařazeno 226 (22,9 %), u 184 byl zjištěn dobrý stav (18,6 %), 126 bylo ve špatném stavu (12,7 %), v bezvadném stavu se nacházelo 116 (11,7 %) a ve velmi špatném 65 mostů (6,6 %). V havarijním stavu se nenacházel žádný most na území kraje. V okresech Zlínského kraje vykazoval nejhorší stav mostů okres Vsetín, kde jich více jak čtvrtina (26,5 %) byla ve velmi špatném či špatném stavu. Proti tomu přesně polovina mostů v okrese Kroměříž byla ve stavu bezvadném či velmi dobrém.

 

Graf 4   Silniční mosty podle stavu nosné konstrukce nebo spodní stavby^*) k 1. 1. 2024

   

 

Na silnicích a dálnicích Zlínského kraje se nacházelo k 1. 1. 2024 celkem 91 železničních přejezdů, nejvíce (58) jich křížilo silnice III. třídy. Z okresů kraje se nejvíce přejezdů (29) nacházelo v Kroměříži, nejméně (19) v Uherském Hradišti. Na silnicích I. třídy bylo nejvíce (6) železničních přejezdů v okrese Vsetín, na komunikacích II. třídy nejvíce (6) v Uherském Hradišti a na silnicích III. třídy v Kroměříži (22 přejezdů), kde tvořily tři čtvrtiny (75,9 %) z celkového počtu přejezdů v okrese.

Na území Zlínského kraje se nacházelo 117 podjezdů. Nejvíce jich bylo evidováno na silnicích I. třídy (43 podjezdů, 36,8 %) a dálnicích (40 podjezdů, 34,2 %). Z okresů kraje se jich nacházelo nejvíce (37) na území Kroměříže, kde se jednalo převážně o dálniční podjezdy (30) a nejméně v okresech Uherské Hradiště a Vsetín (shodně 25 podjezdů).

 

Tab. 3 Počet podjezdů a železničních přejezdů ve Zlínském kraji a jeho okresech k 1. 1. 2024

 

Provozní délka železničních tratí ve Zlínském kraji dle dostupných údajů k 31. 12. 2022 měřila celkem 357 km a tvořila 3,8 % republikové délky (9 521 km). Nejdelší železniční síť evidoval Středočeský kraj (1 450 km), nejkratší Praha (212 km) následovaná Zlínským krajem. Hustota železniční sítě ve Zlínském kraji činila 90,1 m/km² a mezikrajsky se jednalo o druhou nejnižší hodnotu po Kraji Vysočina (85,0 m/km²). Nejvyšší hustotu železniční sítě (427,4 m/km²) naměřili v Praze. Republikový průměr dosahoval 120,7 m/km².

Délka splavných vodních cest ve Zlínském kraji dle dostupných údajů k 31. 12. 2022 činila 36 km a jednalo se mezikrajsky o 6. největší délku vodních cest. Nejdelší vodní cesty měl Středočeský kraj (237 km), proti tomu v Olomouckém kraji byly splavné pouze 2 km vodních cest.

 

 

Kontakt:

Mgr. Hana Klenotič Lýčková
Oddělení informačních služeb - KS ČSÚ ve Zlíně
Tel.: 577 004 932
E-mail: hana.klenotic@czso.cz