Ivan Bartoš v Bruselu jednal o budoucnosti digitálních politik EU

Jedním z hlavních témat jednání Rady pro telekomunikace bylo zajištění jednotné implementace legislativy v oblasti digitální agendy napříč Evropskou unií. V posledních letech byla v EU přijata řada legislativních návrhů týkajících se digitalizace, jako je například Akt o umělé inteligenci, Akt o datech, Akt o digitálních službách nebo legislativa v oblasti kybernetické bezpečnosti. Pro tento účel vznikne na úrovni EU řada nových koordinačních platforem, kam budou členské státy vysílat své zástupce. Koordinovaná aplikace a vymáhání nových pravidel tak přispěje ke zvýšení ekonomické a vnitřní bezpečnosti EU.

Česká republika považuje koordinovanou implementaci a vymáhání legislativních předpisů přijatých v uplynulých letech za primární úkol do dalšího období. Začátkem dubna poprvé zveřejnila dokument s názvem Priority ČR pro digitální politiky EU 2024-2029, který shrnuje klíčové oblasti pro digitální agendu spolu s konkrétními návrhy jejich řešení. Český pohled na budoucí podobu digitální agendy EU tak zásadně přispěje k tvorbě digitálního portfolia příští Evropské komise.

„Nacházíme se v bodě obratu, kdy jednotné uplatňování přijatých legislativních pravidel bude klíčovou změnou pro život občanů a podniků EU. Je důležité, aby všichni společně spolupracovali na tom, aby legislativní akty byly implementovány důsledně a efektivně. Jen tak zajistíme správné fungování digitálního trhu EU a využívání všech výhod digitální transformace pro občany a podniky,“ uvedl vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš.

Česká republika také spolupracovala s Dánskem a některými dalšími členskými státy na přípravě finálního znění společného non-paperu, který představuje společnou pozici k efektivnímu užívání konceptu evropských peněženek digitální identity. K tomuto non-paperu se rovněž připojily další státy, takže nyní představuje společnou pozici Dánska, Maďarska, Polska, Lotyšska, Rakouska, Slovinska, Kypru a České republiky. Dánsko během jednání Rady dokument představilo a zároveň tímto vyzvalo EK, aby maximalizovala výhody a potenciál digitálních peněženek v praxi i napříč unijními právními předpisy tam, kde se to jeví jako nejlepší možné řešení. Česká republika poděkovala za tuto iniciativu a podpořila myšlenku a cílé společného dokumentu. Pozitivně se v průběhu jednání k non-paperu vyjádřila řada dalších států, například Německo nebo Řecko.

Za zmínku rovněž stojí, že Česká republika nedávno uzavřela s Dánskem Memorandum o spolupráci v oblasti digitalizace, přičemž se obě země zavázaly k užší spolupráci zejména v oblasti digitální identity, zaměřené konkrétně na implementaci evropské digitální peněženky a stávajících národních řešení.

Česká republika také podpořila přijetí závěrů Rady o budoucnosti digitálních politik EU vydané belgickým předsednictvím, jejichž záměrem je stanovit prioritní oblasti digitální agendy pro nové legislativní období. Rada rovněž přijala závěry k budoucnosti kybernetické bezpečnosti, které zdůrazňují důležitost společného přístupu k řešení kybernetických hrozeb a rizik.

Během Rady ministři rovněž formálně přijali nařízení o umělé inteligenci, které zavede pravidla pro bezpečný vývoj AI, respektující základní lidská práva. Nařízení bude v příštích týdnech zveřejněno v úředním věstníku EU a první pravidla, která zakazují využití některých typů umělé inteligence, vstoupí v platnost již koncem tohoto roku.

Po jednání se Ivan Bartoš zúčastnil ministerského obědu na téma podpory digitálních dovedností pro inkluzivní digitální transformaci, kde se diskutovalo o tématech zajištění dlouhodobé cenové dostupnosti internetu pro všechny občany v Unii, zajištění digitálních dovedností či navýšení počtu ICT pracovníků a žen v IT.

Vicepremiér Bartoš zároveň absolvoval několik bilaterálních jednání, a to se zástupci Francie, Švédska či Slovinska. Tématy byly především priority pro příští Komisi v oblasti evropské digitální agendy.

Zdroj: Digitální Česko