Zemřel jeden ze zakladatelů pojišťovny Allianz Jiří Charypar

V neděli 19. května zemřel jeden ze zakladatelů pojišťovny Allianz v České republice Jiří Charypar, který významnou měrou přispěl k rozvoji celého pojistného trhu u nás.

Když Jiří Charypar na počátku roku 1969 emigroval do Německa a hledal si svou první kvalifikovanou práci v zahraničí, nemohl tušit, že ho práce „pojišťováka“ zavede zpět do Česka, kde společně s řadou schopných kolegů vybuduje třetí největší pojišťovnu v zemi. Ve funkci člena představenstva Allianz pojišťovny stál od jejích počátků v roce 1992 až do konce své pracovní dráhy roku 2006. V jednom ze svých rozhovorů zavzpomínal, jaké to bylo zakládat pojišťovnu: „Jak už se říkalo – Kdo přichází pozdě, toho trestá život – takže nám bylo jasné, že musíme začít co nejdříve, neboli 1. ledna 1993, což znamenalo, že jsme měli prakticky akorát půl roku na to, abychom s kolegy dali rozjezd pojišťovny dohromady. Nešlo jen o to, být k 1. lednu schopní prodat nějaké pojištění, ale umět ho také administrovat, takže vystavit předpis pojistného, vyplatit provizi, zaregistrovat případné škody… Dělali jsme to tenkrát s tím, že potom dostaneme nějaký skvělý systém od „matky“, ale k tomu rozhodně tak rychle nedošlo. Během vývoje nastaly i určité kroky, které bych nazval retardujícími momenty, které nás vrhaly zpátky. Ale k 1. lednu jsme to zvládli, všechny základní věci jsme měli na počítačích a běžely v pořádku. Jsem na to stále opravdu pyšný. Podařilo se to díky skvělým lidem, skvělým odborníkům, kteří nehleděli na čas.“

V pojišťovnictví Jiří Charypar pracoval 36 let. Jak vlastně hodnotil tento významný segment pojistného trhu, který dokáže pomoci klientům během jakékoli krizové situace. „Pro mě to vždycky byl a stále je úžasný obor. Když jsem se v něm pohyboval, uvědomil jsem si, jak moc je tenhle obor důležitý vůbec pro to, aby mohla v zemi dobře běžet ekonomika. Kdyby podnikatelé neměli možnost pojistit si své podnikání, ať už jakékoli velikosti, určitě by spousta z nich do toho rizika sama nešla. A já bych se jim nedivil. Myslím si, že dnes není možné, aby nějaká země měla vyspělou ekonomiku, aniž by v té zemi bylo i vysoce rozvinuté pojišťovnictví,“ vyjádřil svůj obdiv k pojišťovnictví Jiří Charypar.

Pojišťovnictví je mnohými považováno za jeden z nejkonzervativnějších oborů. Toto vnímání pramení z povahy samotného pojišťovacího průmyslu, který se tradičně spoléhá na osvědčené postupy a pečlivé řízení rizik. Konzervativní přístup v pojišťovnictví je nezbytný pro zajištění stability a spolehlivosti, což jsou klíčové faktory pro důvěru klientů. Avšak v současné době čelí pojišťovnictví tlakům na modernizaci a inovaci, zejména díky rychlému rozvoji technologií, které nabízejí nové příležitosti pro zefektivnění procesů a zlepšení zákaznické zkušenosti. To pak může vést k proměně tradičního pojišťovacího modelu. Jak tuto transformaci pojišťovnictví vnímal Jiří Charypar...

„Když jsem v pojišťovně začínal v oddělení výpočetní techniky, to bylo ještě v Německu, naším největším útvarem byly dámy zvané „Locherinnen“, které přenášely data z formulářů do forem na děrovací štítky… Pamatuji si, jak jsme tenkrát byli pyšní, když jsme dostali velký sálový počítač IBM 36040, model s 256 kB paměti. Tomu by se dnes každý zasmál. Abychom uspořili místo v úložišti, neměl náš počítač naprogramovanou ani základní sadu příkazů – vše jsme úsporně programovali sami až se zadáním konkrétního úkolu. Takže to byly naše začátky. Řekl bych tedy, že vývoj jde hodně rychle, ty skoky jsou velké. Myslím si ale, že na jednu věc bychom si měli dát pozor – aby ta rychlost, s jakou přicházejí nové věci, nebyla překotná. Protože potom spousta lidí řekne, že s tím nechce mít co dočinění. Lidé začnou hledat nevýhody nových technologií a určitě i nějaké najdou… Já si myslím, že v pojišťovnictví budou pořád hrát velkou roli lidi. I přes všechnu dnešní digitalizaci bude člověk, ten lidský přístup, vždycky zapotřebí. Pojišťovny, které si toto udrží, budou mít konkurenční výhodu. Obchodní služba bude vždycky potřeba, to je můj názor,“ popisoval Jiří Charypar.

„Po celý svůj pracovní život jsem v podstatě neznal osmihodinový pracovní den. Neříkám, že nebyly dny, kdy jsem si pomyslel, kdybys radši zůstal doma, možná by to bylo dobré i pro tu práci… Ale já jsem vždycky pracoval rád. Měl jsem prostě štěstí, že jsem se v práci mohl realizovat. Já jsem pořád srdcem „Alliančák“ a pojišťovák. Práce pro mě nebyla zátěží, nebo ano, zátěž tam určitě byla, ale ne taková, kterou by člověk vnímal. Určitě se to pak u mě projevilo, když mi „pumpa“ nechtěla pracovat tak, jak by měla, ale to se díkybohu dalo do kupy. Neumím si ale představit, že bych pracoval bez kontaktu s kolegy, já ty mezilidské vztahy prostě potřebuji. Že bych třeba ráno přišel, sedl si, začal psát, a o osm hodin později skončil… Asi bych to taky zvládl, ale nebyl byl tak šťastný.“

Jiří Charypar vynikal nejen odborností, ale také inovativním pohledem na pojišťovnictví. Charypar dokázal předvídat trendy a potřeby trhu, což mu umožnilo efektivně řídit změny a implementovat nové strategie. „Jiří Charypar byl jednou z nejvýznamnějších osobností moderní historie českého pojišťovnictví. Vyznačoval se nejen mimořádným profesionálním přístupem a hlubokou znalostí oboru, ale také schopností strategického myšlení, díky čemuž hrál klíčovou roli při transformaci a modernizaci celého sektoru. Jeho přínos k rozvoji pojistného trhu byl nezměrný a jeho vliv cítíme dodnes. V roce 2018 byl právem oceněn titulem Osobnost pojistného trhu za rok 2017 v rámci ankety Pojišťovna roku, což jen potvrzuje jeho výjimečné uznání napříč celým odvětvím. Jiří Charypar byl skutečně celotržně respektovanou osobností, která významně přispěla k růstu a stabilitě celého pojišťovnictví. Jeho odchod je pro nás všechny obrovskou ztrátou. Jeho odkaz a vzpomínky na něj budou nadále inspirací pro všechny, kteří měli tu čest s ním spolupracovat. Pan Jiří Charypar bude všem velmi chybět,“ uvedl ke smutné události předseda Asociace českých pojišťovacích makléřů Ivan Špirakus.

„Jiří Charypar byl znám svojí nesmírnou kultivovaností a ohromným všeobecným kulturním a společenským rozhledem a nadhledem, byl velkým znalcem operního umění. Kdo měl možnost ho osobně potkat jistě potvrdí, že každý rozhovor s ním byl obohacením. Asi není překvapením, že řada vrcholových manažerů i po skončení za ním chodila pro radu a porozumění i po odchodu z aktivního působení v pojišťovnictví. Upřímnou soustrast nejbližším,“ doplnil gestor oblasti životního pojištění České asociace pojišťoven Petr Koblížek.

S úctou a poděkováním vzdáváme čest jeho památce.