NSS rozhodoval další ze sporů týkajících se dálnice D49

Na základě žalob spolků Děti země – Klub za udržitelnou dopravu a Egeria, z.s. Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 31. 1. 2024, čj. 31 A 10/2023-159, zrušil rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje, kterým byla povolena změna územního rozhodnutí o umístění stavby 22 stavebních objektů na budovaném úseku dálnice D49 mezi Hulínem na Kroměřížsku a Fryštákem na Zlínsku. Nejvyšší správní soud dnešního dne tento rozsudek na základě kasační stížnosti Ředitelství silnic a dálnic zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. Většina důvodů pro zrušení rozhodnutí krajského úřadu nicméně i u Nejvyššího správního soudu obstála.

Nejvyšší správní soud rozsudek krajského soudu zrušil pouze z toho důvodu, že krajský soud vyšel ohledně jedné námitky z neúplně zjištěného skutkového stavu. Krajskému soudu se totiž nepodařilo ve značně obsáhlém správním spise dohledat některá stanoviska a jejich obsah dovozoval z dokumentů jiných. Z nich však podle Nejvyššího správního soudu nešlo jednoznačně zjistit obsah nedohledaného stanoviska. Nejvyšší správní soud se proto nemohl zabývat zákonností těchto stanovisek, protože to musí v prvé řadě učinit krajský soud.

U ostatních námitek Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že krajský soud posoudil žalobní námitky obou žalobců správně. Potvrdil tedy, že o změně umístění stavebních objektů souvisejících se stavbou dálnice rozhodl krajský úřad nezákonně. Krajský úřad se nevypořádal s námitkami obou spolků v revizním závazném stanovisku.

Soudkyně zpravodajka Jiřina Chmelová k tomu uvedla: „Ředitelství silnic a dálnic je třeba dát za pravdu, že není třeba detailně vypořádat každou dílčí námitku, pokud je z kontextu rozhodnutí zřejmé, proč jsou námitky účastníků nedůvodné. Žádná konkurenční úvaha však není z revizního závazného stanoviska krajského úřadu patrná. Krajský úřad nejenže konkrétní a podrobné námitky účastníků nepopsal, ale především k jejich vypořádání neuvedl vůbec nic.“

Nejvyšší správní soud také potvrdil závěr krajského soudu, že krajský úřad do změny územního rozhodnutí nezahrnul všechny podmínky stanoviska EIA, které posuzuje vliv stavby na životní prostředí, a rovněž se nezabýval dalšími námitkami spolku Egeria.

Krajský soud tak bude muset znovu rozhodnout o žalobách obou spolků. Vzhledem k závaznému právnímu názoru Nejvyššího správního soudu je však zřejmé, že musí rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje znovu zrušit. Krajský soud pouze bude muset na základě obsahu stanovisek nově posoudit, zda je bylo možné v řízení využít. To je důležité z toho důvodu, aby krajský úřad věděl, jak má v dalším řízení postupovat.

Informace k rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. května 2024 ve věci sp. zn. 8 As 55/2024. Celý rozsudek je zveřejněn na www.nssoud.cz.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tisková zpráva je neoficiální dokument pro potřeby veřejnosti, nenahrazuje tedy rozhodnutí. Na úřední desce soud vyhlašuje rozsudky vyvěšením úplného znění písemného vyhotovení, popřípadě vyvěšením zkráceného znění jen s těmi částmi odůvodnění, z nichž je zřejmé, jaký je právní názor soudu a jaké důvody k němu vedly, jsou-li při vyhlašování rozsudku přítomny pouze soudní osoby (§ 49 odst. 12 zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní). Vyhlašované rozsudky obsahují i osobní údaje účastníků a další osobní údaje a jsou na úřední desce vyvěšeny po dobu dvou týdnů. Vyvěšování rozsudků je prováděno dle nálezu Ústavního soudu ze dne 18. 6. 2019 sp. zn. Pl. ÚS 38/18. Rozhodnutí jsou poté přístupná v anonymizované podobě v sekci Rozhodovací činnost.