Česko v eurounijním srovnání Indexu prosperity a finančního zdraví meziročně propadlo o dvě příčky. Nejvýraznější pokles zaznamenala oblast ekonomiky

Česko se v celkovém vyhodnocení druhého ročníku Indexu prosperity a finančního zdraví propadlo ze 13. na 15. místo v rámci EU. Nejlépe se nám daří v oblasti zdravotnictví a obrany, zaostáváme naopak v úrovni bydlení. Meziročně si Česko nejvíce pohoršilo v oblasti ekonomiky, a to zejména kvůli vysoké inflaci a nízké přidané hodnotě. Shrnující výsledky analýzy za rok 2023 byly vyhlášeny na konferenci reVize Česka. Tu pořádá spolek Druhá ekonomická transformace, který se zasazuje o posílení české ekonomiky a její pozvednutí mezi nejvyspělejší země světa.

V prvním ročníku Indexu prosperity a finančního zdraví skončilo Česko na průměrném 13. místě v eurounijním srovnání. Datová analýza ukázala nejen na silné stránky českého prostředí jako je zdravotnictví a bezpečnost či solidarita ve společnosti, ale i na rezervy, se kterými se Česko musí vypořádat. Ačkoliv meziročně došlo v řadě indikátorů k pozitivnímu posunu a zlepšení, v celkovém pořadí jsme se o dvě místa propadli. Na vině propadu pod průměr EU je především pokles v oblasti ekonomiky či vzdělání a výzkumu.

5. nejvyšší inflace podráží nohy české ekonomice

Největší meziroční propad zaznamenalo Česko v pilíři ekonomiky. „Dolů nás stáhla především inflace, kde Česko meziročně propadlo z nadprůměrné osmé příčky na 23. pozici. Naši bezmála 15% inflaci překonaly jen čtyři unijní státy, a ačkoliv se v druhé polovině roku dařilo inflaci napříč Evropou opět brzdit a vracet do původních hodnot, Česku se to nedařilo dostatečně rychle,“ vysvětluje Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech. Zároveň ale dodává, že se začátkem letošního roku míra inflace ustálila na dvou procentech, což přesně odpovídá inflačnímu cíli ČNB.

Nejzásadnějším problémem české ekonomiky je nízká přidaná hodnota, se kterou má Česko problém dlouhodobě. Ať už ji srovnáváme s celkovou produkcí nebo pokud jde o přidanou hodnotu vývozu. „Přidaná hodnota se tvoří zejména na straně výzkumu a vývoje produktu a na straně jeho marketingu a prodeje. Bohužel se stále opíráme o subdodavatelskou ekonomiku postavenou zejména na výrobě. Musíme projít transformací k vlastním produktům a službám. Cesta to není snadná, ale jedině možná a my se snažíme tuto cestu definovat a podporovat,“ vysvětluje situaci Martin Wichterle , majitel Wikov Industry a ambasador Druhé ekonomické transformace.

Pořadí podle umístění v jednotlivých pilířích naleznete na tomto odkazu

Pozitivní aspekty české ekonomiky jsou naopak její diverzifikovanost, díky čemuž máme 3. nejvyšší ekonomickou komplexitu, či šestý nejnižší státní dluh. I v této oblasti jsme si ale pohoršili. Zatímco v roce 2022 šlo o 4. nejnižší dluh, vloni o 6. a podle nejnovějších letošních dat nám patří až 8. příčka. Dluh během tří let tedy postupně vyšplhal z 37,7 % na 44,2 %.

Podle analytičky České spořitelny Terezy Hrtúsové je otázkou, zda bychom se vůbec měli snažit růst dluhu brzdit. „Zadlužování, které je způsobeno ‚projídáním‘ prostředků a neefektivním způsobem využití, je samozřejmě špatné. Když ale vezmeme v potaz růst dluhu, za kterým stojí prostředky investované do budoucnosti Česka, jedná se naopak o příležitost, které bychom měli využít. Propast mezi Prahou a ostatními regiony Česka by nebyla tak hluboká v případě funkční dopravní infrastruktury. A tu nyní nemáme, když vezmeme v potaz stav D1 a železniční infrastruktury mezi Prahou, Brnem a Ostravou.”

Na vlastní bydlení Češi spoří v průměru 15 let

Dlouhodobě nejhorších výsledků dosahujeme v indikátorech, které ukazují stav bydlení. V tomto pilíři skončilo Česko na 22. příčce v unijním srovnání. Nejhorších výsledků jsme dosáhli v roztříštěnosti místní správy, délce stavebního řízení nebo finanční dostupnosti bydlení. Na vlastní bydlení totiž Češi spoří v průměru 15 let a nadměrné výdaje na bydlení vynakládá přes 6 % Čechů, což nám v tomto indikátoru opatřilo 15. příčku.

I v těchto pilířích však existují příklady toho, co v Česku funguje dobře. V případě bydlení je to například kvalita staveb – máme pátý nejnižší podíl domácností, do kterých zatéká a jen 0,1 % domácností není vybavena hygienickým zařízením. Zároveň se u nás vyplatí nájemní bydlení, a to víc než ve 24 dalších unijních státech.

Přístup k internetu má 91,5 % domácností, vysokorychlostní internet ale mnohde chybí

K pozitivnímu posunu o dvě příčky došlo v oblasti digitalizace a infrastruktury. Meziročně stoupl počet domácností, které mají přístup k internetu na 91,5 %. Problémem ale zůstává pokrytí vysokorychlostním připojením, na které se nyní soustředí i čeští operátoři . „Naší prioritou v pokrývání internetem je především budování optické sítě, kter á je klíčov á pro rozvoj a digitalizaci České republiky. Často však narážíme na složité legislativní procesy nebo překážky ze strany obcí, což celou výstavbu značně prodlužuje,“ vysvětluje Martin Orgoník, ředitel vnějších vztahů a udržitelnosti ve společnosti T-Mobile.

Posun jsme zaznamenali i v indikátoru digitalizace státní správy. „Aktuálně již byly, nebo postupně jsou implementovány projekty podpořené Národním plánem obnovy a vedle rozšiřování infrastruktury obnovitelných zdrojů je právě podpora dostupnosti připojení a navázané digitalizace a automatizace patrná. I přes poměrně výraznou konzervativnost české společnosti byly pozitivně přijaty a nasazeny velké digitalizační projekty jako Portál občana či Datové schránky, které významně přispěly k tomuto trendu a věřím, že většina uživatelů tyto možnosti pozitivně cení,“ říká Markéta Kryková z dotačně poradenské společnosti enovation.

Pořadí podle hodnoty indikátorů naleznete na tomto odkazu

Čechy trápí vysoká obezita i nízký věk dožitý ve zdraví

Nejlepšího výsledku dosahuje Česko v oblasti zdraví a bezpečnosti. Vloni jsme v této oblasti obsadili třetí příčku. Je tomu tak především díky dostupnosti lékařské péče, na kterou z finančních nebo kapacitních důvodů nedosáhnou jen 0,2 % české populace. Dobře jsme na tom i z hlediska kyberbezpečnosti či relativně nízké kojenecké úmrtnosti.

Ani tento pilíř však nezůstává bez problému – trápí nás vysoký podíl obézní populace nebo léta dožitá ve zdraví. Na to upozorňuje i Kateřina Hellebrandová, ředitelka Ministra Zdraví: „Češi tráví zbytečně velkou část života v nemoci. V průměru se dožívají 62 let ve zdraví, oproti tomu premianti v EU – Švédové – 72 let. Rozdíl 10 let je alarmující. Je nutné, aby český národ převzal zodpovědnost za vlastní zdraví, a aby mu v tom stát maximálně pomohl, např. systematičtější multirezortní podporou prevence včetně zdravotní gramotnosti, zdaněním nezdravých potravin a nápojů atd. Češi jsou na špičce v konzumaci alkoholu i slazených nápojů, hodně kouříme, nejíme moc ovoce a zeleniny a patříme k nejobéznějším národům v Evropě. Již dnes víme, že bude minimálně 20 % všech dospělých do roku 2030 obézních, to je 2,651 milionů obyvatel v ČR s vysokým rizikem rozvoje diabetu a dalších onemocnění. Zdravotnictví to personálně ani ekonomicky nemá šanci unést. Je nutné, aby si to každý z nás uvědomil, včetně politiků a zákonodárců, a aby se český národ začal ozdravovat.“

České vědě škodí příliš velká byrokracie

V oblasti vědy, ve které Česko taktéž propadlo, by podle Alexandry Kaly pomohlo odstranění překážek pro propojování výzkumných center s byznysem ze strany státu. „Dokážeme dělat nejen excelentní vědu, ale také byrokracii. To odrazuje podnikatele a nepodporuje reálnou spolupráci vědy a byznysu. Bez nich ale česká věda nebude vytvářet produkty a služby s vyšší přidanou hodnotou,“ uzavírá majitelka Profimed a ambasadorka spolku Druhá ekonomická transformace.