Výrobní ceny v průmyslu v dubnu rostly, letos poprvé – kvůli dražší ropě. Zemědělci pokračovali ve výrazném zlevňování, které však není tolik patrné na pultech obchodů

Ceny průmyslových výrobců v dubnu poprvé v letošním roce vykázaly meziroční nárůst, a to o 1,4 procenta. Takový nárůst je zhruba v souladu s očekáváním. Klíčovým důvodem je růst cen ropy na světových trzích a související vzestup cen paliv coby výrobního faktoru, který svým rozsahem převyšuje vliv poklesu cen energií typu elektřiny či plynu.

V dražší ropě se odráží také slabší úroveň koruny vůči dolaru. Zatímco v dubnu 2023 se barel ropy Brent prodával na světových trzích v průměru v přepočtu za necelých 1800 korun, letos v dubnu to bylo za takřka 2100 korun. To představuje nárůst o sedmnáct procent, v němž se zrcadlí právě jak vyšší dolarová cena ropy, tak také slabší úroveň kursu koruny k dolaru.

Tlaky v oblasti cen průmyslových výrobců ale zatím rozhodně nejsou takové, aby jakkoli zneklidnily Českou národní banku. Ta tak nemá po jejich zveřejnění důvod přehodnocovat svoji měnovou politiku. Trh předpokládá, že ČNB letos sníží svoji základní úrokovou sazbu z 5,25 na 4,5 procenta. Nejspíše na třech ze zbývajících pěti zbývajících letošních řádných měnověpolitických zasedání její bankovní rady. Ta by tak redukovala sazbu vždy ve standardním rozsahu 0,25 procentního bodu.

Ceny producentů v zemědělství pokračovaly dvanáctým měsícem v řadě v meziročním poklesu. Pošesté v řadě se jednalo hned o dvojciferným pokles. V dubnu činil stále výrazných 13,4 procenta. Potravináři zlevňovali meziročně o 4,5 procenta. Za takových okolností by bylo možné čekat výraznější pokles cen potravin v obchodech, než jaký ve skutečnosti nastal. To svědčí o tom, že obchodníci, zejména řetězce, hlavně v období po letošním Velikonocích, nepromítají redukci nákladů v zemědělství a potravinářství plně do koncových cen pro spotřebitele.

K redukci nákladů v zemědělství a potravinářství dochází zejména kvůli poklesu cen energií. Výrazný pokles cen zemědělců představuje vyvažující faktor v oblasti inflačních tlaků ve výrobě. I vzhledem k růstu cen průmyslových výrobců nemá ČNB důvod nijak zvláště upravovat svoji měnovou politiku jen na základě právě mimořádně silně deflačního vývoje cen v zemědělství.  

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom / Chief Economist, Trinity Bank