ČKAIT (Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků)
Bydlení  |  16.05.2024 13:23:14

Dostupné bydlení může pomoci zvýšit porodnost a přispět ke stabilitě veřejných rozpočtů

bydlení ilustrační Překvapivě přímou korelaci mezi počtem dokončených bytů a počtem narozených dětí lze vyčíst z údajů Českého statistického úřadu. V roce 2023 se dokončilo jen 38 tisíc bytů, přičemž většina byla postavena prostřednictvím soukromého sektoru. Obecní a družstevní výstavba je zcela marginální, ročně se jedná jen o zhruba tisíc bytů v rámci celé ČR. Vloni se narodilo pouhých 91 tisíc dětí. Je to druhý nejhorší údaj od konce druhé světové války. Podle sociologů je současná nízká porodnost zapříčiněna mnoha faktory. K těm zásadním však může patřit i právě zcela zřetelná vazba mezi dostupným bydlením a ochotou k rodičovství.

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) na tuto skutečnost poukazuje a dává ji i jako zásadní námět do současné diskuze o nakládání s veřejnými financemi. Řešení přitom existuje. Nový 60metrový byt ve standardním domě je možné v roce 2024 postavit a prodávat za cenu 3,6 milionu korun, tedy zhruba za 60 000 Kč/m². Komora vychází z objemových cenových ukazatelů pro bytovou výstavbu, z nichž vyplývá, že i po zahrnutí dalších nezbytných nákladů je letos možné dokončit a prodávat byty za konečné ceny v rozmezí od 46 000 do 60 000 za čtverečný metr. Mladá rodina by při průměrné měsíční mzdě 44 000 potřebovala jen 7, a nikoliv současných 14 hrubých ročních příjmů. Nebyla by tedy jen celoživotním „nevolníkem“ neúnosně vysoké hypotéky, ale měla by prostor i pro případnou výchovu dětí.

Pokud by stát smysluplně podpořil výstavbu cenově dostupného a udržitelného bydlení i pro mladé páry (bez ohledu na to, zda by šlo o obecní nájemní bydlení, bydlení do vlastnictví či družstevní bydlení), mohlo by to mít z dlouhodobého hlediska pozitivní dopad na státní rozpočet. Více narozených dětí souvisí s počtem budoucích daňových poplatníků, a tedy i s udržitelností důchodového systému.

Obce a města by měly při úvahách o podpoře družstevního nebo nájemního bydlení, kterým si chtějí udržet nebo získat mladé rodiny či některé profese, vycházet z pravidelně zveřejňovaných cenových ukazatelů stavebních prací a stavebních materiálů, nikoliv ze současných cen na realitním trhu. Ostatně je to právě státní správa a samospráva, která vlastní pozemky vhodné k bytové výstavbě, případně může v tomto směru vhodně ovlivnit i tvorbu územního plánu,“ konstatuje Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT. V případě většího počtu bytů však musí města a obce počítat i s náklady na potřebnou veřejnou infrastrukturu, jako je kapacita sítí, dopravní napojení, vybudování škol, školek a dalších služeb. I tak je 46 000 – 60 000 / m2 intervalem definujícím reálné dostupné bydlení v České republice, které by mělo zajistit standard bydlení mladým rodinám, seniorům nebo zástupcům veřejně prospěšných profesí.

Vzhledem k aktuálnosti této otázky pořádá ČKAIT 27. května v Praze konferenci, na které bude dostupné bydlení nahlédnuto z řady úhlů, ať již se jedná o náklady, proces přípravy a realizace, právní aspekty, financování, provoz nebo zastřešení celého procesu autorizovanými osobami. Odborná konference proběhne v rámci Inženýrského dne v pražském Hotelu Olšanka a vystoupí na ní zástupci řady inženýrských profesí, představitelé krajů, měst a obcí, státní správy nebo bytových družstev.

„Na několika konkrétních příkladech bude ilustrováno, že nové bytové projekty ve standartní kvalitě s koncovými cenami kolem 4 milionu korun za třípokojový byt s plochou 60 m2 mohou být v Česku realitou i nyní,“ doplňuje Ing. Jaroslav Synek, člen Představenstva ČKAIT a předseda komorové pracovní komise pro realizaci staveb.

Skutečnost, že zásadní roli v otázce dostupného bydlení hraje stát, je nezpochybnitelná. Hrál ji po roce 1918 i v rámci 2. poloviny 20. století a situace vyvrcholila vzepjetím podpory hromadného bydlení od 60. do 80. let. Po roce 1989 byl trh s byty ponechán napospas volné ruce trhu a došlo ke zvýšení nejen prodejních cen, ale i nájmů. Státní politiku bytové výstavby plně nahradila tržní nabídka bytů, která však vedla k tomu, že ČR patří k zemím s nejméně dostupným bydlením.

Praha je třetí evropskou metropolí s nejdražším vlastním bydlením. Na pořízení průměrného bydlení je zde potřeba 14,2 hrubých ročních platů. Dražší je jen Amsterdam (15,8 platů) a Bratislava (14,5 platů). Vyplývá to z údajů Deloitte Property Index 2023, který dále uvádí, že nyní se byty prodávají v ČR v průměru za 95 500 Kč/m², v Praze dokonce za 121 700 Kč/m². V případě nájemního bydleníPraha dopadá nejhůře ze všech evropských metropolí, jak ukázala čerstvá analýza pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR).

Tato analýza je velmi důležitá, abychom si uvědomili, na co lze navázat. Ze všech dostupných zdrojů i z nejlepší zahraniční praxe se ukazuje jako nosná podpora výstavby obecních nájemních bytů ve standardní kvalitě a s jasně definovaným nájemným a současně také družstevní výstavba, která má navíc v naší zemi vkořeněnou tradici,“ vysvětluje Ing. Renata Zdařilová, Ph.D., členka Představenstva ČKAIT.

Dosavadní státní podpora dostupného bydlení je přitom poměrně značná. Podle údajů ČSÚ stát v letech 20162023 vyplatil formou sociálních dávek na bydlení neuvěřitelných 87,8 mld. a další výdaje na podporu bydlení vyplacené prostřednictvím jednotlivých ministerstev dosáhly ve stejném období 107 mld. . Čistě hypoteticky by za tyto peníze mohl stát postavit 54 tisíc bytů, ve stejném období však s podporou Ministerstva pro místní rozvoj ČR vzniklo jen 4 663 bytů. V mnoha případech se tyto obrovské výdaje státu minuly účinkem. Jednoznačně to dokládá program Nájemní byty, u nějž bylo – jak konstatoval Nejvyšší kontrolní úřad ve své zprávě (27. listopadu 2023) – pronajímatelům (příjemcům podpory) ve smlouvách o nájmu podpořených bytů nastaveno nájemné vyšší, než bylo v místě a čase obvyklé…

Zcela mimo zájem zákonodárců nebo příslušných ministerstev se nadále ocitá výstavba družstevních bytů. Právě družstva přitom podle ČKAIT mohou být příkladem dostupného bydlení pro zhruba 40 % populace, která žije v domácnostech vydávajících za celkové náklady na bydlení více než 40 % svých disponibilních příjmů! Ačkoliv je výstavba družstevních bytů jednou z mála alternativ komerčního trhu s byty, počty dokončených družstevních bytů se propadly na současných cca 200 bytových jednotek ročně.

V případě bytových družstev přitom je na co navazovat: po vzniku československého státu v roce 1918 existovalo na 165 různých bytových sdružení. Před začátkem 2. světové války bylo v Československé republice 442 stavebně-bytových družstev. Ve čtyřicátých letech, tj. v období druhé světové války, se bytová výstavba zastavila. Počet bytových družstev rychle vzrůstal v letech 1947–1948, kdy se bytové družstevnictví významnou měrou podílelo na obnově válkou postiženého bytového fondu. Koncem roku 1948 u nás existovalo již 942 stavebních bytových družstev.

Co brání zvýšení družstevní bytové výstavby v současnosti? Podle Svazu českých a moravských bytových družstev je nezbytná změna právního rámce upravující činnost bytových družstev tak, aby mohla bez problémů nejen spravovat své bytové domy, ale i realizovat novou družstevní bytovou výstavbu.

Svazem dlouhodobě navrhované změny mají za cíl posílit právní postavení družstev v případech sporů s neplatícími či jinak se nevhodně chovajícími nájemci jejich bytů. V případě nové výstavby vidíme velký potenciál v úpravě legislativy, která by umožnila spolupráci družstev a obcí. Například poskytnutí cenově zvýhodněných pozemků s cílem obce řešit veřejný zájem dostupnosti bydlení,“ doplňuje Ing. Martin Hanák, ředitel metodického odboru Svazu českých a moravských bytových družstev.

Dodává, že družstva fungují bez státní pomoci, tedy jen na základě členských vkladů a dlouhodobého úvěru. V případě, že by družstva mohla získat dlouhodobý zvýhodněný úvěr od Státního fondu rozvoje bydlení, Státního fondu podpory investic nebo Národní rozvojové banky, mohla by realizovat i dostupné dotované bydlení, například startovací byty, byty se sociálním programem či byty pro mladé rodiny s dětmi. Takové družstvo by však muselo dodržet předem dané podmínky, které by měly směřovat k tomu, aby se takto realizované byty nestaly předmětem spekulace a vyčlenily se z komerčního trhu s byty.

Z dostupných údajů je patrné, že zájem na straně družstev i měst a obcí existuje. Například v Dobrušce v Královéhradeckém kraji družstvo v roce 2023 zkolaudovalo 52 bytových jednotek s prodejní cenou cca 46 000 za čtverečný metr, přičemž financování si zajistilo s pomocí běžného bankovního úvěru, který družstevníci splácejí formou měsíčních “nájmů“. Počet zájemců byl však mnohem vyšší, ale družstvu se nedaří získat další pozemek.

Královéhradecký kraj má aktuálně zmapovanou situaci v obcích nad 1 000 obyvatel (cca 79 obcí) v kraji. „Rozpracované projektové záměry na výstavbu nových bytových domů nebo stavební úpravy dokončených domů zaměřené na vybudování bytových jednotek registrujeme v regionu zhruba u 30 obcí. Dalších přibližně 10 obcí má v plánu budovat byty, ale je to zatím ve fázi projektové ideje,“ vyčísluje zájem Adam Valenta, náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje zodpovědný za oblast regionálního rozvoje, evropských grantů a dotací. Konkrétně to znamená objem investice kolem 10 miliard s kapacitou přibližně 2 585 bytů.

ČKAIT

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) sdružuje jako řádné členy autorizované inženýry a autorizované techniky. Do působnosti Komory náleží zejména péče o stavební kulturu a utváření prostředí; udělování autorizace; vedení veřejně přístupné databáze autorizovaných osob.

ČKAIT je veřejnoprávní stavovská organizace, která vznikla v roce 1992 na základě autorizačního zákona č. 360/1992 Sb., jako samosprávná profesní organizace s přeneseným výkonem působnosti státní správy. Členskou základnu Komory dnes tvoří více než 32 tisíc autorizovaných inženýrů a techniků, jimž byla udělena autorizace na základě úspěšného složení předepsané zkoušky odborné způsobilosti. Zákonem č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, došlo ve vybraných činnostech ve výstavbě k přenesení odborné odpovědnosti na fyzické osoby: autorizované architekty, inženýry, techniky a stavitele.

Sídlo Komory je v Praze. ČKAIT navazuje na stavovskou organizaci, která byla zřízena před více než sto lety (1913) pod názvem Svaz českých úředně autorizovaných civilních inženýrů v Království českém.

Více informaci na: www.ckait.cz

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář

Poslední zprávy z rubriky Bydlení:

Pá   9:29  Banky: V květnu byly poskytnuty hypotéky v celkové výši 23.7 mld. Research (Česká spořitelna)
Et 12:11  Hypotéky se trochu zklidnily Research (Česká spořitelna)







Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688