Americká jádrová inflace ubere na tempu (Ranní zpráva z finančního trhu)

Spotřebitelské ceny v USA v dubnu zřejmě vzrostly meziměsíčně o čtyři desetiny, stejně jako tomu bylo v předchozích dvou měsících. O jednu desetinu by ale měla ubrat na tempu její jádrová složka. Zveřejněny by měly být i americké maloobchodní tržby za duben, které podle našeho odhadu vykáží solidní růst. Naopak evropská průmyslová produkce nepotěší meziměsíčním poklesem. Naznačují to alespoň již zveřejněné statistiky z velkých národních ekonomik. Růst HDP celé eurozóny bude pro první kvartál letošního roku pravděpodobně potvrzen na úrovni 0,3 % q/q.

Evropský průmysl v březnu poklesl

Americká jádrová inflace byla v prvních třech měsících letošního roku poměrně perzistentní, když spotřebitelské ceny v této složce rostly meziměsíčním tempem 0,4 %. Pro duben čekáme zmírnění na 0,3 % m/m. I to však podle nás bude málo na to, aby američtí centrální bankéři zmírnili svou jestřábí rétoriku. Celková inflace navíc díky vyšším cenám pohonných hmot poroste tempem 0,4 % m/m, což odpovídá průměrnému tržnímu očekávání. V meziročním srovnání celková i jádrová inflace zůstanou nad třemi procenty. Zveřejněny budou i dubnové maloobchodní tržby. Ty by podle našeho odhadu měly vzrůst o solidních 0,5 % m/m.

Evropská průmyslová produkce v březnu podle našeho odhadu meziměsíčně poklesla o 0,3 % m/m, meziročně pak o 2,3 %. Naznačují to alespoň již zveřejněné údaje o ze čtyř největších ekonomik eurozóny. Průmysl zaznamenal pokles ve Francii (-0,5 %), stejně tako jako v Německu, Itálii a Španělsku (-0,7 %). Na výsledku se odrazí teplé březnové počasí, které limituje výrobu energií a pokračující útlum energeticky náročných odvětví.

Druhé čtení HDP eurozóny by mělo potvrdit předběžný odhad ve výši +0,3 % q/q a meziroční dynamiky na stejné úrovni (0,3 % y/y). Všechny čtyři největší evropské ekonomiky vykázaly v prvním čtvrtletí růst, přičemž v čele stálo Španělsko (0,7 % q/q), následované Itálií (0,3 % q/q) a dále Německem a Francií (0,2 % q/q). I když struktura bude k dispozici až v pátek 7. června, očekáváme ve srovnání s Q4 23 slabší domácí poptávku a negativní příspěvek ze strany zásob (-0,2 p.b). Čisté vývozy by však měly tento pokles kompenzovat. Předpokládáme také pokračující posilování příspěvku služeb. V rámci domácí poptávky v eurozóně k výsledku pravděpodobně negativně přispěly investice, které ubraly 0,1 pb z dynamiky HDP, zatímco spotřeba by podle našich projekcí měla naopak 0,1 pb přidat. Očekáváme, že spotřeba domácností bude v letošním roce hlavním tahounem HDP, a to díky růstu reálných disponibilních důchodů. Zaměstnanost i výdělky totiž rostou.

Region si připisuje zisky

Z domácích dat byl zveřejněn deficit běžného účtu. Ten vykázal díky bilanci zboží a služeb a přílivu peněz z EU vysoký přebytek ve výši 64,3 mld. CZK. Za první čtvrtletí byl letošní přebytek běžného účtu dokonce nejvyšší od roku 2016. Více jsme se tématu věnovali zde: https://bit.ly/4dHJPBq. Kurz koruny na zveřejněná data nicméně nijak zásadně nereagoval a v průběhu dne se pohyboval v úzkém pásmu 24,73-24,80 CZK/EUR. Ve srovnání s pondělním obchodováním byl o 0,2 % silnější. Posilovaly i zbylé dvě regionální měny. Polský zlotý zpevnil o 0,4 % na 4,27 PLN/EUR, maďarský forint pak o 0,2 % na 386,4 HUF/EUR. Za posílením maďarského forintu stálo prohlášení viceguvernéra maďarské centrální banky Virága, že banka sníží do konce června sazby zřejmě na úroveň 6,75-7,00 % ze stávajících 7,75 %. Předchozí prohlášení zmiňovala 6,5-7,00 %.

Ceny průmyslových výrobců v USA v dubnu rostly více, než s čím počítala tržní očekávání. Výsledky za březen však byly revidovány naopak směrem dolů. Z dat nakonec vytěžilo euro, neboť pohled na strukturu ukazatele odhalil, že v kategoriích důležitých pro jádrový deflátor PCE (klíčový ukazatel Fedu) cenové tlaky slábnou. Společná evropská měna tak posílila o 0,2 % na 1,082 USD/EUR.