Kvůli dražším potravinám a pohonným hmotám tuzemská inflace zrychluje (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Do nového týdne vstoupíme na domácí scéně zveřejněním dubnových inflačních čísel. Kvůli zvýšení cen potravin a pohonných hmot předpokládáme v souladu s průměrným tržním očekáváním zrychlení meziročního růstu cen na 2,4 % z březnových 2,0 %. Americké spotřebitelské ceny se během dubna podle našeho předpokladu opět zvedly o 0,4 %, nicméně dynamika jádrové inflace byla o desetinu nižší. Pozitivní překvapení čekáme od tamních dubnových maloobchodních tržeb, naopak se obáváme zklamání od čísel průmyslové produkce za stejný měsíc. Z Evropy se dočkáme německého ZEW indexu očekávání investorů za květen, kde trh čeká zlepšení. Druhé čtení HDP eurozóny by mělo přinést zpřesnění již zveřejněného růstu o 0,3 % q/q. Zklamáním hrozí březnový výsledek průmyslové výroby.

Jádrová inflace v USA začíná konečně slábnout

Americká jádrová inflace byla v prvních třech měsících letošního roku poměrně perzistentní, když spotřebitelské ceny rostly v této složce meziměsíčním tempem 0,4 %. Pro duben čekáme zmírnění na 0,3 %. I to však podle nás bude málo na to, aby američtí centrální bankéři zmírnili svou jestřábí rétoriku. Celková inflace navíc díky vyšším cenám pohonných hmot poroste tempem 0,4 % m/m, což odpovídá průměrnému tržnímu očekávání. Nadkonsensuální růst předpokládáme od dubnových maloobchodních tržeb. Jediným americkým číslem, které podle nás zklame, bude dubnová průmyslová výroba. My i nadále předpokládáme, že letos se americkému Fedu do snižování úrokových sazeb příliš chtít nebude, pokud nebudou tamní centrální bankéři jednoznačně přesvědčení o tom, že se inflace udržitelně vrátila na svůj dvouprocentní cíl. A právě relativně vyšší dolarové úrokové sazby ve srovnání s eurovými by měly americký dolar proti euru podporovat. Na straně ECB předpokládáme, že k prvnímu snížení sazeb může dojít již v červnu.

I když americký dubnový průmysl pode nás zklame, situace průmyslníků na evropském kontinentu je mnohem horší. Za samotný březen se obáváme podkonsensuálního poklesu o 0,3 % m/m, meziročně bude produkce o 2,3 % níže. Již zveřejněné údaje o průmyslové produkci čtyř největších ekonomik eurozóny v rámci eurozóny totiž ukázaly chmurný obraz. V březnu zaznamenala meziměsíční pokles Francie (-0,5 %), stejně jako Německo, Itálie a Španělsko (-0,7 %). Ukrajinský konflikt se dotýká především energeticky náročného průmyslu, samotnou produkci energií pak snižuje i letošní příznivé počasí. Druhé čtené HDP eurozóny by mělo potvrdit předběžný odhad ve výši +0,3 % q/q, což odpovídá totožné meziroční dynamice. Všechny čtyři největší evropské ekonomiky vykázaly v prvním čtvrtletí růst, přičemž v čele stálo Španělsko (0,7 % q/q), následované Itálií (0,3 % q/q) a dále Německem a Francií (0,2 % q/q). I když struktura bude k dispozici až v pátek 7. června, očekáváme slabší domácí poptávku ve srovnání s Q4 23 a negativní příspěvek ze změny zásob (-0,2 p.b). Čisté vývozy by však měly tento pokles kompenzovat. Očekáváme také pokračující posilování příspěvku služeb. V rámci domácí poptávky v eurozóně pravděpodobně negativně přispěly investice, které ubraly 0,1 pb z dynamiky HDP, zatímco spotřeba by podle našich projekcí měla naopak 0,1 pb přidat. Očekáváme, že spotřeba domácností bude v letošním roce hlavním tahounem růstu, a to díky růstu reálných disponibilních důchodů. Zaměstnanost i výdělky totiž rostou.

Klíčovou domácí událostí týdne je dnešní zveřejnění dubnové inflace. Odhadujeme, že meziroční růst spotřebitelských cen zrychlil na 2,4 % z březnových 2,0 %. Prognóza ČNB je jen mírně vyšší, když ukazuje 2,5 % y/y. Ve skutečnosti se náš odhad blíží středu obou údajů, když ho vidíme na úrovni 2,44 % y/y, pokud vezmeme v úvahu více desetinných míst. To by odpovídalo meziměsíčnímu růstu spotřebitelských cen o 0,26 %. Ceny pohonných hmot pokračovaly v rychlém růstu a podle našeho odhadu se zvýšily o 2,8 % m/m v důsledku vyšších cen ropy a slabšího kurzu koruny vůči dolaru. Po poklesu v předchozích dvou měsících očekáváme, že ceny potravin včetně všech nápojů a tabáku vzrostly o 0,2 % m/m. Regulované ceny se pravděpodobně z měsíce na měsíc nezměnily, přičemž ceny energií pro domácnosti mají stále postupně klesající tendenci, která kompenzuje růst cen v neenergetické složce. Očekáváme, že jádrová inflace se meziročně snížila jen pozvolně z 2,7 % na 2,6 % (v únoru a březnu se jádrová inflace rovněž snížila jen o 0,1 p.b.). To by na sezónně očištěné bázi znamenalo zmírnění z 0,31 % na 0,24 % m/m. Zatímco inflace ve službách zůstává zvýšená (v březnu +5,4 % y/y), ceny zboží rostou jen nepatrně (v březnu +0,1 % y/y). Očekáváme také, že dubnovou inflaci mírně ovlivní vyšší spotřební daně na tabákové výrobky. Pro zbytek roku předpokládáme, že celková i jádrová inflace zůstanou v tolerančním pásmu centrální banky, tedy pod 3 % y/y.

Úspěšný týden pro českou korunu

Kurz eura vůči dolaru minulý týden schytával rány z obou stran Atlantického oceánu, což ve výsledku znamenalo, že se v týdenním hodnocení prakticky nezměnil. Do čtvrtečního odpoledne to přitom vypadalo, že si dolar připíše zisky, když na eurové straně zavážila další nepříznivá data z německého průmyslu. A to platilo, jak pokud šlo o podnikové objednávky za březen, tak o samotnou průmyslovou produkci. A zatímco ještě v pondělí odpoledne kurz atakoval 1,079 USD/EUR, o tři dny později byl o cca půl centu níže. Čtvrteční data o počtu nových uchazečů o podporu v nezaměstnanosti ale posilující dolarový trend ukončila. Zklamání, které statistiky odhalily, totiž bylo již druhé v řadě, pokud jde o americký trh práce. O týden dříve totiž zklamal dubnový údaj o počtu nově vytvořených pracovních místech (NFP) v USA, vykázán byl i vzestup míry nezaměstnanosti. Kurz eura k dolaru se tak v závěru minulého týdne nacházel poblíž hodnot, kde týden zahajoval, kdy v samotném závěru evropské seance dolar srazil horší výsledek předběžné spotřebitelské důvěry za květen z dílny University of Michigan.

S českou korunou to po většinu minulého týdne vypadalo nemastně neslaně, ale nakonec si proti euru polepšila. Po celou první polovinu týdne se kurz držel stabilní nad hladinou 25,0 CZK/EUR. Ke klidnému vývoj samozřejmě dopomohl i středeční svátek a zavřené domácí trhy. Českou měnu nijak nerozhodila slabší data březnové průmyslové produkce, což jsme ovšem my v Komerční bance čekali, jak jsme komentovali zde https://bit.ly/4btvtCK. Vzhledem k výše uvedeným ne příliš povzbudivým průmyslovým číslům z Německa nemůže být velké překvapení, jak vypadají ta česká. Ekonomika přesto roste. Tím důvodem je totiž silnější domácí poptávka a na produkční straně to jsou služby. To potvrdila březnová data jak maloobchodních prodejů (+1,3 % m/m po sezónním očištění), tak tržeb z celého sektoru služeb, kde mezičtvrtletní růst činil silných 2,6 % (SA). Na tato robustní data reagovala koruna posílením, když kurz v závěru týdne atakoval hladinu 24,90 CZK/EUR. Silná spotřebitelská poptávka je totiž proinflačním faktorem. V pátek zveřejněný zápis z posledního jednání ČNB, na kterém došlo ke snížení sazeb o 50 bb, obsahoval spíše proinflační rétoriku. Ta však byla méně razantní, než jak se jevilo na tiskové konferenci guvernéra A. Michla bezprostředně po zasedání bankovní rady.