Pěstitelé ovoce přišli o 80 procent úrody, v polovině republiky nesklidí nic. Vláda projednala možnou pomoc

Místo obvyklých 130 tisíc tun letos tuzemští pěstitelé ovoce sklidí kvůli silným mrazům jen pětinu, zhruba 30 tisíc tun. Podle zprávy, zveřejněné na webu Ministerstva zemědělství ČR, to vyplývá z upřesněných odhadů Ovocnářské unie ČR. Sklízet se bude jen v části Moravy. V Čechách mrazy sady zdevastovaly totálně. Poškozeno je 95 až 100 procent stromů. V Čechách navíc mrazy ve stejném rozsahu zničily i vinohrady. Velké škody mají i pěstitelé sazenic stromků, ať už lesních nebo ovocných. Pomoc zasaženým sektorům v úterý projednala vláda.

Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) celonoční silné mrazy, které v polovině dubna postihly především Čechy, se nedají srovnat s běžnými jarními mrazíky, se kterými dokážou naši ovocnáři bojovat. Navíc, kvůli teplému březnu byla vegetace v podstatě o měsíc napřed, když do toho na týden přijdou klasické zimní mrazy, není proti tomu obrany. Načež Marek Výborný dále připomněl, že naši ovocnáři podobně ničivou situaci zažili naši pěstitelé naposledy v roce 1929.

Podle Ovocnářské unie ČR, což vzalo ministerstvo zemědělství v potaz, velká část pěstitelů ovoce letos nesklidí žádné ovoce. Přičemž o sady se ale pěstitelé budou muset starat dále s tím, že je potřeba je ošetřovat, například zastřihovat stromy. Takže, výsledkem bude, že pěstitelům zůstanou zhruba dvě třetiny nákladů. Přitom, až do další sklizně, ale budou tito pěstitelé ovoce bez jakýchkoliv příjmů z prodeje ovoce. Tuto ekonomicky, pro ně, špatnou situaci, nepokryje ani pojištění, které řada pěstitelů má. Tisková zpráva ministerstva zemědělství k tomu dodává, že komerčně pojistit proti mrazům ovoce lze, ale v České republice pouze jablka, hrušky, borůvky a jahody. Navíc je pojištění spojeno s řadou dalších podmínek, například pěstitelé jablek nebo hrušek mohou pojištění proti mrazům získat pouze jako doplněk k pojištění proti kroupám, a to i v případech, kdy mají instalované sítě proti kroupám, a toto pojištění pro ně nemá význam.

Proto také ministr Marek Výborný, na základě této mimořádné situace, požádal o pomoc Evropskou komisi. Na základě jeho jednání s komisařem pro oblast zemědělství Januszem Wojciechowským v minulém týdnu odeslal dopis s oficiální žádostí o pomoc z krizového balíčku EU ve výši 100 milionů EUR.

Zároveň má Ministerstvo zemědělství ČR, pro případnou kompenzaci části škod, způsobených zemědělcům velmi nepřiznivými klimatickými jevy, notifikovaný Rámcový program pro řešení rizik a krizí v zemědělství, který byl aktuálně notifikován u Evropské komise do konce roku 2028. V minulosti již ministerstvo zemědělství tento program pro částečnou kompenzaci škod mrazem na ovocných kulturách použilo. Jak již dříve, ministr Výborný uvedl, ministerstvo zemědělství je připraveno skrze tento program poskytnout pěstitelům minimálně 100 až 200 milionů korun.

Podle Ministra Výborného to bude záviset také na tom, zda Evropská komise poskytne pomoc z krizového balíčku. Podle toho se v České republice rozhodne o tom, zda se otevře i český, to je notifikovaný národní program, nebo se zvolí cesta navýšení evropské pomoci možným kofinancováním, který zpravidla Komise povoluje.

Další možností, jak pomoci postiženým sektorům, je obdobně, jako v předchozích případech, řešení či zmírnění dopadů krizí využitím provozních úvěrů prostřednictvím Podpůrného a garančního a rolnického fondu (PGRLF), a to snížením jistiny provozních úvěrů poskytnutých komerčními finančními institucemi. Podle ministra Výborného by si, ale tato cesta, kterou pozitivně kvitovali další členové vlády, vyžádala navýšení rozpočtu PGRLF minimálně ve výši 300 milionů korun.

Vláda si je, podle ministra Výborného, vědoma rozsahu škod, a to zvláště v sektoru ovocnářství. Ministr zemědělství k tomu dále dodal, že vláda jasně deklaruje, že je připravena hledat optimální a spravedlivé způsoby pomoci. I do budoucna je klíčové, abychom, v České republice, podporovali pěstitele, kteří jsou v rámci investic ochotní reagovat na dopady těchto mimořádných klimatických jevů. Současně ministr Výborný zdůraznil, že ministerstvo zemědělství, potažmo vláda, nemá v úmyslu kompenzovat někomu podnikatelské riziko a veškeré ztráty, ale chce pomoci zvládnout tíživou situaci těch, kteří byli postiženi mimořádnou katastrofou a hrozí jim existenční problémy.

Podle odhadů Ovocnářské unie ČR je prvotní odhad škod na úrovni 1 miliardy korun. Až 80 % ovocnářských podniků bude mít nulovou sklizeň ovoce. Celkově se očekává pokles sklizně ovoce zhruba o 80 %. Pro stěžejní ovocný druh v ČR, jablka, odhaduje Ovocnářská unie ČR letošní sklizeň na úrovni 22 % ve srovnání s předchozím 5letým průměrem (u hrušní 21 %, u višní a třešní dokonce 14 %, resp. 16 %). Vzniklá situace existenčně ohrožuje mnoho pěstitelů, kteří budou mít výrazný propad tržeb.

U pěstitelů jahod je poškozená plocha cca 120 hektarů, většina pěstitelů patří mezi menší pěstitele do výměry cca 4 hektarů. Míra poškození u jahod je 20 % až 100 %, zejména v závislosti na tom, zda byly porosty chráněny netkanou textilií. Předběžný odhad škod je cca 50,4 mil. Kč.

Podle vyjádření Svazu vinařů ČR došlo k poškození 95 % vinic v Čechách, zatímco na Moravě se škody pohybují minimálně na úrovni 23 % snížení výnosu. Došlo tak k celkové úhrnné škodě na hroznech ve výši asi půl miliardy korun.

V sektoru okrasného školkařství je v letošním roce osázeno cca 1200 hektarů školek, mrazy postihly zhruba 1000 hektarů. Celkově je poškozeno 60 až 70 % sazenic, u některých druhů dřevin došlo ke 100% poškození. Škody u školkařů, podle odhadů, dosáhly až 1 miliardy korun. Přesný rozsah škod není momentálně možné zjistit, neboť lze očekávat, že část mrazem poškozených sazenic může regenerovat.