Etika finančních poradců = budoucí realita anebo věčná utopie?

Předtím, než se pustíme do rozboru slůvka „etika“, je na místě čtenáře upozornit, že pokud nechce bloumat nad psychologií finančního světa, ať raději dál nečte. Účelem níže uvedených řádků totiž není kritika „agentů s horkou vodou“, kteří po sametové revoluci doslova a do písmene zaplavili český trh a převrátili jej vzhůru nohama. Účelem by mělo být rozpoutání diskuse o tom, jestli (a pokud ano, tak jakým způsobem) by mělo být finanční poradenství regulováno.

Každý z nás se ve svém životě alespoň jednou setkal s člověkem, který se mu snažil prodat ten či onen finanční produkt. Na tom by nebylo nic špatného, vždyť distribuční sítě mnoha institucí fungují na tomto principu. Kdo z nás ale může prohlásit, že mu při „lanaření“ byly poskytnuty odpovídající služby? (pod tímto pojmem se skrývá vše – od podrobného vysvětlení silných a slabých stránek produktu, možných úskalí až po doplňkovou péči, která by měla následovat po uzavření smlouvy).

Více informací na I-POINT: http://ipoint.financninoviny.cz/detail.php?article=25515