Konvergenční program České republiky (duben 2024)
Konvergenční program ČR je zásadním strategickým dokumentem zpracovávaným Ministerstvem financí ČR. Dokument specifikuje základní souhrnné fiskální údaje a nejvýznamnější připravovaná opatření s rozpočtovým dopadem formou střednědobé fiskální strategie vlády.
Nepříznivé události v podobě pandemie následované ruskou invazí na Ukrajinu a související extrémní volatilita na trzích s energiemi vystavily společnost a ekonomiku vysoké zátěži. V roce 2020 Evropská komise poprvé v historii aktivovala všeobecnou únikovou klauzuli z pravidel Paktu o stabilitě a růstu, aby členské státy Evropské unie mohly flexibilně reagovat prostřednictvím fiskální politiky a tlumit dopady těchto šoků.
S polevujícími riziky a stabilizací na trzích dochází také ke změně v nastavení fiskálních politik v Unii – z ryze expanzivní v letech 2020–2022, přes neutrální pro rok 2023 až k restriktivní na léta 2024 a dále. Rovněž se mění akcent z rychlých a spíše plošných řešení na převážně adresná, zaměřená pouze na nejzranitelnější subjekty v ekonomice. Hospodářská politika v České republice se v posledních letech v zásadě vyvíjela v souladu s těmito doporučeními. Stejné hodnocení lze učinit i pro následující období, kdy by fiskální politika v letošním a dalších několika letech měla být restriktivní.
Česká republika před rokem 2020 měla relativně nízké zadlužení sektoru vládních institucí, patřila mezi čtyři nejméně zadlužené země EU. Výrazný nárůst dluhu a strukturální nerovnováha mezi veřejnými příjmy a výdaji učinily konsolidaci veřejných financí nevyhnutelnou. Vláda České republiky proto připravila opatření, která by měla úhrnný schodek státního rozpočtu v letech 2024 až 2025 snížit o zhruba 150 mld. Kč. Zákon č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, obsahuje změnu více než 60 právních předpisů. Mezi rozpočtově nejvýznamnějšími změnami, které konsolidační balíček obsahuje, je snížení dotací, úspory provozních výdajů státu, zvýšení sazby daně z příjmů právnických osob, znovuzavedení nemocenského pojistného, zvýšení daně z nemovitostí nebo odstranění či limitace řady daňových výjimek. Obsah balíčku je v souladu s celou řadou doporučení, která Česká republika opakovaně dostává od mezinárodních a nadnárodních organizací. Součástí balíčku je i změna zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, která urychluje návrat na střednědobý rozpočtový cíl.
Z hlediska hospodářské dynamiky je konsolidace zasazena do počátku oživení, které po mírném poklesu v loňském roce již potvrzují údaje z konce minulého a počátku tohoto roku. Očekáváme, že ekonomika letos vzroste o 1,4 %, přičemž růst by měl být tažen obnovenou spotřebou domácností a investicemi. Inflace letos výrazně klesne a podle predikce se po většinu roku udrží pod 3 %. Na trhu práce se nadále projevují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků. V důsledku toho by navzdory slabé hospodářské dynamice neměla míra nezaměstnanosti v roce 2024 příliš vzrůst. Přetrvávající napětí na trhu práce nedovolí výraznější zpomalení růstu nominálních mezd a výdělky se po dvou letech poklesu zvýší i v reálném vyjádření. V rámci hospodářského cyklu se ekonomika nachází v záporné produkční mezeře, která by se v příštím roce měla uzavřít.
Hospodaření veřejných financí v roce 2023 reflektovalo mimořádné příjmy a výdaje související s energetickou krizí, rostoucí mandatorní výdaje v sociální oblasti i pokračující pomoc ukrajinským uprchlíkům. Celkový deficit sektoru vládních institucí loni dosáhl 3,7 % HDP. Navzdory nárůstu státního dluhu v roce 2023 se zadlužení sektoru vládních institucí v důsledku vysoké dynamiky nominálního HDP meziročně snížilo na 44 % HDP.
Pro rok 2024 odhadujeme, že konsolidace a minimum jednorázových či jiných přechodných výdajů by se i přes zápornou pozici ekonomiky v hospodářském cyklu měly odrazit v meziročním snížení schodku na 2,3 % HDP. Zadlužení by mělo vzrůst a převýšit 45 % HDP. Veřejné finance v příštích letech budou primárně determinovány potřebou konsolidace v souladu s ustanoveními zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Na konci horizontu výhledu je maximální povolený strukturální deficit pro potřeby výdajových rámců stanoven na 1,25 % HDP.
Kromě řešení aktuální strukturální nerovnováhy veřejných financí vláda připravuje soubor opatření s cílem posílit dlouhodobou udržitelnost důchodového systému. První fáze důchodové reformy se týkala systému valorizací a předčasných důchodů. Nyní je ve finální etapě přípravy druhá část, která přichází z hlediska finanční udržitelnosti se zásadními opatřeními provázání věku odchodu do důchodu s očekávanou dobou dožití a se změnou při výpočtu důchodu s nižšími zápočty, na druhou stranu se počítá se sdílením vyměřovacích základů pro manžele nebo zavedením fiktivního vyměřovacího základu pro pečující osoby.
Konvergenční program České republiky byl v dubnu 2024 předmětem mezirezortního připomínkového řízení. Dokument byl schválen vládou České republiky dne 24. dubna 2024.
V důsledku reformy Paktu o stabilitě a růstu dochází k výrazným změnám v podobě evropského semestru. V letošním roce je konvergenční program připravován naposledy a bude nahrazen tzv. střednědobým fiskálně-strukturálním plánem, který se bude připravovat primárně na období 4, nebo 5 let. První verzi plánu by členské státy měly odevzdat do 20. září 2024. V případě ČR bude konkrétní nastavení plánu záviset na vyhodnocení postupu při nadměrném schodku v průběhu letošního roku.
Dokumenty ke stažení
Poslední zprávy z rubriky Stát:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Diverzifikace v době koncentrovaných akciových trhů – výzkum Goldman Sachs
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Za 1. čtvrtletí roku 2024 rozšířila ČNB „zlatý poklad“ o dalších téměř 5 tun
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři