(Kurzy.cz)
Copernicus: Evropa v loňském roce zažila rozsáhlé záplavy i silné vlny veder: Vyhodnocení stavu klimatu v Evropě 2023
Mapa zobrazující místa, kde průtok řeky v kterémkoli dni roku 2023 překročil vysoký (pětiletá voda) a silný (dvacetiletá voda) povodňový práh. Řeky s horním tokem vyšším než 1000 km3 jsou zobrazeny šedě. Oranžově jsou zabarveny ty řeky, jejichž průtok překročil šedý - vysoký a fialový - silný povodňový práh. Zdroj dat: ZDROJ: EFAS. Kredit: CEMS/C3S/ECMWF.
V roce 2023 se dopady změny klimatu nadále projevovaly v celé Evropě a miliony lidí byly postiženy extrémními výkyvy počasí. Rozvoj opatření na zmírnění dopadů a přizpůsobení se jim se tak stal prioritou. K dosažení tohoto cíle je nezbytné porozumět klimatickým trendům. Copernicus Climate Change Service (C3S) společně se Světovou meteorologickou organizací (WMO) dnes vydávají zprávu o stavu klimatu v Evropě v roce 2023 (ESOTC 2023). Zpráva obsahuje popis a analýzu klimatických podmínek a výkyvů z celého zemského systému, klíčové události a jejich dopady a diskusi o klimatické politice a opatřeních se zaměřením na lidské zdraví. Zpráva ESOTC rovněž obsahuje aktualizované údaje o dlouhodobém vývoji klíčových klimatických ukazatelů.
Hlavní zjištění týkající se teplot v Evropě
· Rok 2023 byl v závislosti na souboru dat společně nejteplejším nebo druhým nejteplejším rokem v historii měření.
· Teploty v Evropě byly nadprůměrné po 11 měsíců v roce, včetně nejteplejšího září v historii měření.
· V roce 2023 byl zaznamenán rekordní počet dní s extrémním horkem. V celé Evropě je patrný rostoucí trend v počtu dní s minimálně silným tepelným stresem.
· Úmrtnost v důsledku horka se za posledních 20 let zvýšila přibližně o 30 %. Odhaduje se, že k nárůstu úmrtí v důsledku horka dochází v 94 % evropských regionů.
Klíčová zjištění - Evropská politika v oblasti klimatu a opatření pro zdraví:
· Počet nepříznivých dopadů na zdraví v souvislosti s extrémním počasím a klimatickými jevy roste.
· Důkazy z posledního desetiletí ukazují, že veřejnost, zranitelné skupiny a někteří poskytovatelé zdravotní péče mají obecně dobrou informovanost, ale vnímají teplo jako málo rizikové.
· Iniciativy, jako je systém klimatických hlídek regionálního klimatického centra WMO a další systémy včasného varování, zvyšují povědomí o předpovídaných extrémních událostech, aby se zvýšila připravenost společnosti.
· Zdravotní rizika a adaptace se v jednotlivých zemích liší.
· Klimatické služby šité na míru pro zdravotnictví jsou účinné při zvyšování odolnosti a mají značný potenciál pro další rozvoj.
· Přizpůsobení zdravotnictví může vycházet ze zavedených infrastruktur zdravotnického systému, ale pokrok je omezený.
Hlavní zjištění pro evropský oceán
· Za celý rok byla průměrná teplota povrchu oceánu v Evropě nejvyšší v historii měření.
· V červnu zasáhla Atlantský oceán západně od Irska a v okolí Spojeného království vlna mořských veder, která byla klasifikována jako extrémní a v některých oblastech jako nadprůměrná, s teplotami na povrchu moře až o 5 °C vyššími, než je průměr .
Hlavní zjištění týkající se hydrologických proměnných v Evropě:
· V roce 2023 spadlo v celé Evropě o 7 % více srážek, než je průměr.
· Průměrné průtoky v evropské říční síti byly v prosinci nejvyšší v historii měření, přičemž mimořádně vysoké průtoky byly zaznamenány na téměř čtvrtině říční sítě.
· V roce 2023 překročily průtoky v jedné třetině evropské říční sítě vysoký povodňový práh a v 16 % překročily silný povodňový práh.
Hlavní zjištění – obnovitelné zdroje energie:
· V tomto roce byl v Evropě zaznamenán rekordní podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, a to 43 %.
· Zvýšená bouřková aktivita v říjnu až prosinci vedla k nadprůměrnému potenciálu výroby větrné energie.
· Potenciál pro výrobu energie z vodních elektráren byl ve většině Evropy za celý rok nadprůměrný, což souviselo s nadprůměrnými srážkami a průtoky v řekách.
· Za celý rok byl potenciál pro výrobu elektřiny ze sluneční fotovoltaiky v severozápadní a střední Evropě podprůměrný a v jihozápadní a jižní Evropě a ve Fenoskandii nadprůměrný.
Klíčová zjištění pro sníh a ledovce v Evropě :
· Ve velké části Evropy bylo v zimě a na jaře méně dní se sněhem, než je průměr, zejména ve střední Evropě a v Alpách.
· V Alpách došlo v roce 2023 k mimořádnému úbytku ledovců, což souvisí s podprůměrnou zimní akumulací sněhu a silným letním táním v důsledku vln veder.
· V letech 2022 a 2023 ztratily ledovce v Alpách přibližně 10 % svého zbývajícího objemu.
Klíčová zjištění – Arktický region:
· Tento rok byl šestým nejteplejším rokem v historii měření pro celou Arktidu. Pro arktickou pevninu byl pátý nejteplejší, těsně za rokem 2022. Všech pět nejteplejších let v historii měření pro arktickou pevninu nastalo od roku 2016.
· Rozsah arktického mořského ledu zůstal po většinu roku 2023 pod průměrem. Při svém ročním maximu v březnu byl měsíční rozsah o 4 % nižší než průměr a zařadil se tak na páté nejnižší místo v historii záznamů. Při ročním minimu v září byl měsíční rozsah šestý nejnižší, 18 % pod průměrem.
· Celkové emise uhlíku z lesních požárů v subarktických a arktických oblastech byly druhé nejvyšší v historii měření. Nejvíce požárů ve vysokých zeměpisných šířkách vzniklo v Kanadě mezi květnem a zářím.
Carlo Buontempo, ředitel společnosti C3S, říká: "V roce 2023 byla Evropa svědkem největšího požáru, jaký byl kdy zaznamenán, jednoho z nejvlhčích roků, silných mořských veder a rozsáhlých ničivých záplav. Teploty se stále zvyšují, takže naše údaje jsou stále důležitější pro přípravu na dopady změny klimatu."
Evropské klima v oteplujícím se světě
Evropa není výjimkou, pokud jde o důsledky změny klimatu. Je nejrychleji se oteplujícím kontinentem, kde teploty rostou přibližně dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr. Tři nejteplejší roky v Evropě byly zaznamenány od roku 2020 a deset nejteplejších od roku 2007.
Roční anomálie přízemní teploty vzduchu nad evropským územím (podle definice regionální asociace WMO VI) z řady datových souborů pro období 1900-2023 (počáteční rok se liší podle datového souboru) ve vztahu k průměru referenčního období 1991-2020. Zdroj dat: HadCRUT5, NOAAGlobalTemp, GISTEMP, Berkeley Earth, JRA-55, ERA5. Kredit: WMO.
Za celý rok byla hodnota SST (průměrná teplota povrchu moře) v oceánu v Evropě nejvyšší v historii měření. V některých částech Středozemního moře a severovýchodní části Atlantského oceánu byla zaznamenána nejvyšší průměrná roční SST v historii měření.
Pořadí průměrných ročních teplot povrchu moře v roce 2023 ve srovnání s 44letým obdobím 1980-2023. Tmavší odstíny označují nejvyšší a nejnižší pořadí. Nejtmavší červená barva ukazuje oblasti, kde byl rok 2023 nejteplejším rokem v historii měření. Světlejší odstíny označují oblasti, které se blížily průměru. Zdroj dat: ESA SST CCI Analysis v3.0. Kredit: ESACCI/EOCIS/UKMCAS a C3S/ECMWF.
Dopady změny klimatu na zdraví lidí v Evropě
Zpráva ESOTC zdůrazňuje závažný dopad tepelného stresu na veřejné zdraví. Stres z horka je měřítkem toho, jak lidské tělo reaguje na dopad vysokých teplot v kombinaci s dalšími faktory, jako je mimo jiné vlhkost a rychlost větru. Dlouhodobé vystavení tepelnému stresu může zhoršit stávající zdravotní stav a zvýšit riziko onemocnění souvisejících s horkem, jako je vyčerpání z horka a úpal, zejména u zranitelných skupin obyvatelstva.
Za posledních 20 let se úmrtnost v důsledku horka zvýšila přibližně o 30 %. Odhaduje se, že k nárůstu úmrtí v důsledku horka dochází v 94 % evropských regionů.
Tento trend je obzvláště znepokojivý vzhledem k tomu, že v Evropě roste počet dnů s minimálně silným tepelným stresem a v roce 2023 byl zaznamenán rekordní počet dnů s extrémním tepelným stresem.
Počet dnů, kdy se vyskytl velmi silný tepelný stres (UTCI mezi 38 a 46 °C) v červnu, červenci, srpnu a září 2023. Zdroj dat: ZDROJ DAT: ERA5-HEAT. Kredit: C3S/ECMWF.
Kromě problémů, které vlny veder představují pro zdraví, existují i další extrémní povětrnostní jevy, které v roce 2023 vážně zasáhly obyvatele Evropy. Podle předběžných odhadů Mezinárodní databáze katastrof (EM-DAT) pro rok 2023 přišlo v loňském roce v Evropě bohužel o život 63 lidí v důsledku bouří, 44 v důsledku povodní a 44 v důsledku lesních požárů. Ekonomické ztráty související s počasím a klimatem se v roce 2023 odhadují na více než 13,4 miliardy eur.
Celeste Saulo, generální tajemnice Světové meteorologické organizace (WMO): "Klimatická krize je největší výzvou naší generace. Náklady na opatření v oblasti klimatu se mohou zdát vysoké, ale náklady na nečinnost jsou mnohem vyšší. Jak ukazuje tato zpráva, musíme využít vědu k tomu, abychom poskytli řešení pro dobro společnosti."
Léto v Evropě v roce 2023 – období kontrastů:
Léto 2023 nebylo nejteplejší v historii měření, ale podmínky v něm byly občas extrémní. Napříč kontinentem i v jednotlivých měsících byly patrné teplotní a srážkové kontrasty. V prodlouženém létě (červen až září) se vyskytly vlny veder, požáry, sucha i záplavy.
(Nahoře) Průměrné anomálie přízemní teploty vzduchu (°C) a (dole) anomálie srážek (mm) nad Evropou za červen až září 2023 ve srovnání s měsíčním průměrem za referenční období 1991-2020. Zdroj dat: ZDROJ DAT: ERA5. Kredit: C3S/ECMWF
Severozápadní Evropa zažila nejteplejší červen v historii měření, zatímco středomořské oblasti zaznamenaly v tomto měsíci nadprůměrné srážky. V červenci se tento vzorec téměř obrátil. V srpnu byly v jižní Evropě zaznamenány nadprůměrně vysoké teploty a září bylo v celé Evropě nejteplejší v historii měření. Velká část Evropy byla během prodlouženého léta zasažena vlnami veder a v srpnu i v září došlo také k závažným povodním. Na vrcholu vlny veder v červenci bylo 41 % jižní Evropy postiženo přinejmenším silným tepelným stresem s možnými dopady na zdraví.
Rozsáhlé záplavy v Evropě
V roce 2023 překročily průtoky v jedné třetině evropské říční sítě vysoký povodňový práh a v 16 % překročily silný povodňový práh. Rekordně nebo téměř rekordně vysoké průtoky byly zaznamenány v hlavních povodích, včetně Loiry, Rýna a Dunaje, v důsledku série bouří v období od října do prosince. Podle předběžných odhadů Mezinárodní databáze katastrof (EM-DAT) postihly povodně v roce 2023 v Evropě odhadem 1,6 milionu lidí a způsobily přibližně 81 % letošních ekonomických ztrát způsobených dopady klimatu na kontinentě.
Evropské klima a potenciál obnovitelné energie
Monitorování větru, slunečního záření a hydrologických proměnných má zásadní význam pro účinné provádění politiky v oblasti klimatu v Evropě, neboť poskytuje základní údaje pro optimalizaci výroby energie z obnovitelných zdrojů a zmírnění emisí uhlíku. Pochopením regionálních rozdílů v těchto obnovitelných zdrojích mohou tvůrci politik vypracovat cílené strategie, které urychlí přechod na udržitelné zdroje energie a podpoří ochranu životního prostředí i hospodářský růst.
V roce 2023 byl podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v Evropě rekordní, a to 43 % oproti 36 % v roce 2022. Již druhý rok po sobě tak výroba energie z obnovitelných zdrojů předstihla výrobu ze znečišťujících fosilních paliv.
Procentuální podíl skutečné celkové roční výroby elektřiny v letech 2016 až 2023 v Evropě ze solární (žlutá), větrné (fialová) a vodní (modrá) energie a z ostatních zdrojů, včetně ostatních obnovitelných zdrojů a fosilních paliv (šedá). Zdroj dat: ČEZ, a.s: Zdroj: ENTSO-E a Elexon. Kredit: C3S/ECMWF .
Mauro Facchini, vedoucí oddělení pro pozorování Země na Generálním ředitelství pro obranný průmysl a vesmír (DG DEFIS) Evropské komise, k tomu říká: " Robustní informace o životním prostředí, podpořené údaji z programu Evropské unie pro pozorování Země Copernicus, odhalují významné změny na naší planetě. Údaje uvedené ve zprávě o stavu klimatu v Evropě jsou alarmující, ale tento výzkum je také důležitým nástrojem pro naše cíle přejít na udržitelnou energetiku, snížit čisté emise skleníkových plynů a stát se do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem . "
Další rok mimořádného tání ledovců v evropských Alpách
V roce 2023 byl v Evropě podprůměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou, zejména ve střední Evropě a v Alpách během zimy a jara. To spolu s vysokými teplotami v létě přispělo k čistému úbytku ledovcového ledu ve všech částech Evropy. Nejdrastičtějším příkladem jsou Alpy, kde ledovce v letech 2022 a 2023 ztratily přibližně 10 % svého zbývajícího objemu.
Klimatické pruhy ročních změn hmotnosti regionálních ledovců (m hm.) v letech 1976-2023. Zdroj dat: ZDROJ: WGMS. Kredit: C3S/ECMWF/WGMS.
Jitka Vondroušková
Víceleté zkušenosti má Jitka Vondroušková z letectví a cestovního ruchu, turismu i administrativy ve státní správě a soukromém obchodním sektoru.
Autorství a editace pro Kurzy.cz a Bydlet.cz od února 2022. Zájmy cestování, zvířata, příroda a životní prostředí, četba a hudba.
Poslední zprávy z rubriky Životní prostředí:
Přečtěte si také:
Příbuzné stránky
- Výpočet čisté mzdy v roce 2021 i v předchozích letech, změny v roce 2021
- Vodafone tarify 2023, ceny volání a SMS, data. Přehled tarifů Vodafone
- O2 tarify 2023, ceny volání a SMS, data. Přehled tarifů O2
- Nejlevnější tarify 2023 - srovnání tarifů operátorů
- Neomezený tarif 2023 - nejlevnější neomezené tarify
- T-Mobile tarify 2023, ceny volání a SMS, data. Přehled tarifů T-Mobile
- Kalkulačka DPH - výpočet DPH pro rok 2019 i pro roky 1993-2018
- Kalkulačka OSVČ 2024 (za rok 2023) - výpočet daně, sociálního a zdravotního pojištění
- Sleva na poplatníka 2023 - 30.840. Kč. Slevu může uplatnit zaměstnanec i OSVČ. Sleva zůstává stejná jako v roce 2022.
- Sleva na dítě 2023: na 1. dítě 15.204 Kč, na 2. dítě 22.320 Kč, na 3. a další dítě 27.840 Kč. Daňové zvýhodnění dle počtu dětí
- Mobilní operátoři 2023 - přehled operátorů v ČR a jejich tarifů.
- Penzijní spoření státní příspěvek 2023 - kalkulačka
Prezentace
22.11.2024 Výsledková sezóna: Obhájila Nvidia svou…
18.11.2024 Nejlepší telefon za 2 990 Kč. Motorola má hit…
14.11.2024 Dosáhne Bitcoin 100 000 USD do konce roku?
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Dvojnásobný růst prodeje bytů oproti loňsku: Co to znamená pro ceny?
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jak trh reagoval na volby v USA? Historická maxima, ale i prudké propady
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
S návratem Donalda Trumpa zlato prudce klesá. Trhy zachvátila pozitivní nálada
Miroslav Novák, AKCENTA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?