(Kurzy.cz)
Copernicus: Evropa v loňském roce zažila rozsáhlé záplavy i silné vlny veder: Vyhodnocení stavu klimatu v Evropě 2023
Mapa zobrazující místa, kde průtok řeky v kterémkoli dni roku 2023 překročil vysoký (pětiletá voda) a silný (dvacetiletá voda) povodňový práh. Řeky s horním tokem vyšším než 1000 km3 jsou zobrazeny šedě. Oranžově jsou zabarveny ty řeky, jejichž průtok překročil šedý - vysoký a fialový - silný povodňový práh. Zdroj dat: ZDROJ: EFAS. Kredit: CEMS/C3S/ECMWF.
V roce 2023 se dopady změny klimatu nadále projevovaly v celé Evropě a miliony lidí byly postiženy extrémními výkyvy počasí. Rozvoj opatření na zmírnění dopadů a přizpůsobení se jim se tak stal prioritou. K dosažení tohoto cíle je nezbytné porozumět klimatickým trendům. Copernicus Climate Change Service (C3S) společně se Světovou meteorologickou organizací (WMO) dnes vydávají zprávu o stavu klimatu v Evropě v roce 2023 (ESOTC 2023). Zpráva obsahuje popis a analýzu klimatických podmínek a výkyvů z celého zemského systému, klíčové události a jejich dopady a diskusi o klimatické politice a opatřeních se zaměřením na lidské zdraví. Zpráva ESOTC rovněž obsahuje aktualizované údaje o dlouhodobém vývoji klíčových klimatických ukazatelů.
Hlavní zjištění týkající se teplot v Evropě
· Rok 2023 byl v závislosti na souboru dat společně nejteplejším nebo druhým nejteplejším rokem v historii měření.
· Teploty v Evropě byly nadprůměrné po 11 měsíců v roce, včetně nejteplejšího září v historii měření.
· V roce 2023 byl zaznamenán rekordní počet dní s extrémním horkem. V celé Evropě je patrný rostoucí trend v počtu dní s minimálně silným tepelným stresem.
· Úmrtnost v důsledku horka se za posledních 20 let zvýšila přibližně o 30 %. Odhaduje se, že k nárůstu úmrtí v důsledku horka dochází v 94 % evropských regionů.
Klíčová zjištění - Evropská politika v oblasti klimatu a opatření pro zdraví:
· Počet nepříznivých dopadů na zdraví v souvislosti s extrémním počasím a klimatickými jevy roste.
· Důkazy z posledního desetiletí ukazují, že veřejnost, zranitelné skupiny a někteří poskytovatelé zdravotní péče mají obecně dobrou informovanost, ale vnímají teplo jako málo rizikové.
· Iniciativy, jako je systém klimatických hlídek regionálního klimatického centra WMO a další systémy včasného varování, zvyšují povědomí o předpovídaných extrémních událostech, aby se zvýšila připravenost společnosti.
· Zdravotní rizika a adaptace se v jednotlivých zemích liší.
· Klimatické služby šité na míru pro zdravotnictví jsou účinné při zvyšování odolnosti a mají značný potenciál pro další rozvoj.
· Přizpůsobení zdravotnictví může vycházet ze zavedených infrastruktur zdravotnického systému, ale pokrok je omezený.
Hlavní zjištění pro evropský oceán
· Za celý rok byla průměrná teplota povrchu oceánu v Evropě nejvyšší v historii měření.
· V červnu zasáhla Atlantský oceán západně od Irska a v okolí Spojeného království vlna mořských veder, která byla klasifikována jako extrémní a v některých oblastech jako nadprůměrná, s teplotami na povrchu moře až o 5 °C vyššími, než je průměr .
Hlavní zjištění týkající se hydrologických proměnných v Evropě:
· V roce 2023 spadlo v celé Evropě o 7 % více srážek, než je průměr.
· Průměrné průtoky v evropské říční síti byly v prosinci nejvyšší v historii měření, přičemž mimořádně vysoké průtoky byly zaznamenány na téměř čtvrtině říční sítě.
· V roce 2023 překročily průtoky v jedné třetině evropské říční sítě vysoký povodňový práh a v 16 % překročily silný povodňový práh.
Hlavní zjištění – obnovitelné zdroje energie:
· V tomto roce byl v Evropě zaznamenán rekordní podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, a to 43 %.
· Zvýšená bouřková aktivita v říjnu až prosinci vedla k nadprůměrnému potenciálu výroby větrné energie.
· Potenciál pro výrobu energie z vodních elektráren byl ve většině Evropy za celý rok nadprůměrný, což souviselo s nadprůměrnými srážkami a průtoky v řekách.
· Za celý rok byl potenciál pro výrobu elektřiny ze sluneční fotovoltaiky v severozápadní a střední Evropě podprůměrný a v jihozápadní a jižní Evropě a ve Fenoskandii nadprůměrný.
Klíčová zjištění pro sníh a ledovce v Evropě :
· Ve velké části Evropy bylo v zimě a na jaře méně dní se sněhem, než je průměr, zejména ve střední Evropě a v Alpách.
· V Alpách došlo v roce 2023 k mimořádnému úbytku ledovců, což souvisí s podprůměrnou zimní akumulací sněhu a silným letním táním v důsledku vln veder.
· V letech 2022 a 2023 ztratily ledovce v Alpách přibližně 10 % svého zbývajícího objemu.
Klíčová zjištění – Arktický region:
· Tento rok byl šestým nejteplejším rokem v historii měření pro celou Arktidu. Pro arktickou pevninu byl pátý nejteplejší, těsně za rokem 2022. Všech pět nejteplejších let v historii měření pro arktickou pevninu nastalo od roku 2016.
· Rozsah arktického mořského ledu zůstal po většinu roku 2023 pod průměrem. Při svém ročním maximu v březnu byl měsíční rozsah o 4 % nižší než průměr a zařadil se tak na páté nejnižší místo v historii záznamů. Při ročním minimu v září byl měsíční rozsah šestý nejnižší, 18 % pod průměrem.
· Celkové emise uhlíku z lesních požárů v subarktických a arktických oblastech byly druhé nejvyšší v historii měření. Nejvíce požárů ve vysokých zeměpisných šířkách vzniklo v Kanadě mezi květnem a zářím.
Carlo Buontempo, ředitel společnosti C3S, říká: "V roce 2023 byla Evropa svědkem největšího požáru, jaký byl kdy zaznamenán, jednoho z nejvlhčích roků, silných mořských veder a rozsáhlých ničivých záplav. Teploty se stále zvyšují, takže naše údaje jsou stále důležitější pro přípravu na dopady změny klimatu."
Evropské klima v oteplujícím se světě
Evropa není výjimkou, pokud jde o důsledky změny klimatu. Je nejrychleji se oteplujícím kontinentem, kde teploty rostou přibližně dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr. Tři nejteplejší roky v Evropě byly zaznamenány od roku 2020 a deset nejteplejších od roku 2007.
Roční anomálie přízemní teploty vzduchu nad evropským územím (podle definice regionální asociace WMO VI) z řady datových souborů pro období 1900-2023 (počáteční rok se liší podle datového souboru) ve vztahu k průměru referenčního období 1991-2020. Zdroj dat: HadCRUT5, NOAAGlobalTemp, GISTEMP, Berkeley Earth, JRA-55, ERA5. Kredit: WMO.
Za celý rok byla hodnota SST (průměrná teplota povrchu moře) v oceánu v Evropě nejvyšší v historii měření. V některých částech Středozemního moře a severovýchodní části Atlantského oceánu byla zaznamenána nejvyšší průměrná roční SST v historii měření.
Pořadí průměrných ročních teplot povrchu moře v roce 2023 ve srovnání s 44letým obdobím 1980-2023. Tmavší odstíny označují nejvyšší a nejnižší pořadí. Nejtmavší červená barva ukazuje oblasti, kde byl rok 2023 nejteplejším rokem v historii měření. Světlejší odstíny označují oblasti, které se blížily průměru. Zdroj dat: ESA SST CCI Analysis v3.0. Kredit: ESACCI/EOCIS/UKMCAS a C3S/ECMWF.
Dopady změny klimatu na zdraví lidí v Evropě
Zpráva ESOTC zdůrazňuje závažný dopad tepelného stresu na veřejné zdraví. Stres z horka je měřítkem toho, jak lidské tělo reaguje na dopad vysokých teplot v kombinaci s dalšími faktory, jako je mimo jiné vlhkost a rychlost větru. Dlouhodobé vystavení tepelnému stresu může zhoršit stávající zdravotní stav a zvýšit riziko onemocnění souvisejících s horkem, jako je vyčerpání z horka a úpal, zejména u zranitelných skupin obyvatelstva.
Za posledních 20 let se úmrtnost v důsledku horka zvýšila přibližně o 30 %. Odhaduje se, že k nárůstu úmrtí v důsledku horka dochází v 94 % evropských regionů.
Tento trend je obzvláště znepokojivý vzhledem k tomu, že v Evropě roste počet dnů s minimálně silným tepelným stresem a v roce 2023 byl zaznamenán rekordní počet dnů s extrémním tepelným stresem.
Počet dnů, kdy se vyskytl velmi silný tepelný stres (UTCI mezi 38 a 46 °C) v červnu, červenci, srpnu a září 2023. Zdroj dat: ZDROJ DAT: ERA5-HEAT. Kredit: C3S/ECMWF.
Kromě problémů, které vlny veder představují pro zdraví, existují i další extrémní povětrnostní jevy, které v roce 2023 vážně zasáhly obyvatele Evropy. Podle předběžných odhadů Mezinárodní databáze katastrof (EM-DAT) pro rok 2023 přišlo v loňském roce v Evropě bohužel o život 63 lidí v důsledku bouří, 44 v důsledku povodní a 44 v důsledku lesních požárů. Ekonomické ztráty související s počasím a klimatem se v roce 2023 odhadují na více než 13,4 miliardy eur.
Celeste Saulo, generální tajemnice Světové meteorologické organizace (WMO): "Klimatická krize je největší výzvou naší generace. Náklady na opatření v oblasti klimatu se mohou zdát vysoké, ale náklady na nečinnost jsou mnohem vyšší. Jak ukazuje tato zpráva, musíme využít vědu k tomu, abychom poskytli řešení pro dobro společnosti."
Léto v Evropě v roce 2023 – období kontrastů:
Léto 2023 nebylo nejteplejší v historii měření, ale podmínky v něm byly občas extrémní. Napříč kontinentem i v jednotlivých měsících byly patrné teplotní a srážkové kontrasty. V prodlouženém létě (červen až září) se vyskytly vlny veder, požáry, sucha i záplavy.
(Nahoře) Průměrné anomálie přízemní teploty vzduchu (°C) a (dole) anomálie srážek (mm) nad Evropou za červen až září 2023 ve srovnání s měsíčním průměrem za referenční období 1991-2020. Zdroj dat: ZDROJ DAT: ERA5. Kredit: C3S/ECMWF
Severozápadní Evropa zažila nejteplejší červen v historii měření, zatímco středomořské oblasti zaznamenaly v tomto měsíci nadprůměrné srážky. V červenci se tento vzorec téměř obrátil. V srpnu byly v jižní Evropě zaznamenány nadprůměrně vysoké teploty a září bylo v celé Evropě nejteplejší v historii měření. Velká část Evropy byla během prodlouženého léta zasažena vlnami veder a v srpnu i v září došlo také k závažným povodním. Na vrcholu vlny veder v červenci bylo 41 % jižní Evropy postiženo přinejmenším silným tepelným stresem s možnými dopady na zdraví.
Rozsáhlé záplavy v Evropě
V roce 2023 překročily průtoky v jedné třetině evropské říční sítě vysoký povodňový práh a v 16 % překročily silný povodňový práh. Rekordně nebo téměř rekordně vysoké průtoky byly zaznamenány v hlavních povodích, včetně Loiry, Rýna a Dunaje, v důsledku série bouří v období od října do prosince. Podle předběžných odhadů Mezinárodní databáze katastrof (EM-DAT) postihly povodně v roce 2023 v Evropě odhadem 1,6 milionu lidí a způsobily přibližně 81 % letošních ekonomických ztrát způsobených dopady klimatu na kontinentě.
Evropské klima a potenciál obnovitelné energie
Monitorování větru, slunečního záření a hydrologických proměnných má zásadní význam pro účinné provádění politiky v oblasti klimatu v Evropě, neboť poskytuje základní údaje pro optimalizaci výroby energie z obnovitelných zdrojů a zmírnění emisí uhlíku. Pochopením regionálních rozdílů v těchto obnovitelných zdrojích mohou tvůrci politik vypracovat cílené strategie, které urychlí přechod na udržitelné zdroje energie a podpoří ochranu životního prostředí i hospodářský růst.
V roce 2023 byl podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v Evropě rekordní, a to 43 % oproti 36 % v roce 2022. Již druhý rok po sobě tak výroba energie z obnovitelných zdrojů předstihla výrobu ze znečišťujících fosilních paliv.
Procentuální podíl skutečné celkové roční výroby elektřiny v letech 2016 až 2023 v Evropě ze solární (žlutá), větrné (fialová) a vodní (modrá) energie a z ostatních zdrojů, včetně ostatních obnovitelných zdrojů a fosilních paliv (šedá). Zdroj dat: ČEZ, a.s: Zdroj: ENTSO-E a Elexon. Kredit: C3S/ECMWF .
Mauro Facchini, vedoucí oddělení pro pozorování Země na Generálním ředitelství pro obranný průmysl a vesmír (DG DEFIS) Evropské komise, k tomu říká: " Robustní informace o životním prostředí, podpořené údaji z programu Evropské unie pro pozorování Země Copernicus, odhalují významné změny na naší planetě. Údaje uvedené ve zprávě o stavu klimatu v Evropě jsou alarmující, ale tento výzkum je také důležitým nástrojem pro naše cíle přejít na udržitelnou energetiku, snížit čisté emise skleníkových plynů a stát se do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem . "
Další rok mimořádného tání ledovců v evropských Alpách
V roce 2023 byl v Evropě podprůměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou, zejména ve střední Evropě a v Alpách během zimy a jara. To spolu s vysokými teplotami v létě přispělo k čistému úbytku ledovcového ledu ve všech částech Evropy. Nejdrastičtějším příkladem jsou Alpy, kde ledovce v letech 2022 a 2023 ztratily přibližně 10 % svého zbývajícího objemu.
Klimatické pruhy ročních změn hmotnosti regionálních ledovců (m hm.) v letech 1976-2023. Zdroj dat: ZDROJ: WGMS. Kredit: C3S/ECMWF/WGMS.
Jitka Vondroušková
Víceleté zkušenosti má Jitka Vondroušková z letectví a cestovního ruchu, turismu i administrativy ve státní správě a soukromém obchodním sektoru.
Autorství a editace pro Kurzy.cz a Bydlet.cz od února 2022. Zájmy cestování, zvířata, příroda a životní prostředí, četba a hudba.
Poslední zprávy z rubriky Životní prostředí:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?