Česko by mohlo zvládnout kýžené „měkké přistání“, říkají nejnovější čísla k důvěře v ekonomiku. Zkrocení inflace bez vyvolání růstu míry nezaměstnanosti je přitom vzácný jev

Spotřebitelům v Česku se rychle vrací důvěra v ekonomiku. V dubnu je jejich nálada v tomto směru lepší, než odpovídá dlouhodobému průměru let 2003 až 2023; přitom lepší než dlouhodobě průměrnou náladu mají čeští spotřebitelé poprvé za celé období od podzimu 2021.

Klíčovým důvodem optimismu spotřebitelů je pokles inflace na úroveň cíle České národní banky, tedy stabilizace cenového vývoje v Česku, a související pokles cen potravin a energií. To vše při setrvání míry nezaměstnanosti na nejnižší úrovni v rámci EU. Vzhledem k tomu, že tuzemská ekonomika jako celek by letos měla vykázat mírný růst, lze konstatovat, že Česko pomalu, ale jistě dokonává kýžený manévr „měkkého přistání“. Ten je přitom historicky vzácný. Krocení inflace si totiž zpravidla vyžádá hlubší recesi a citelnější vzestup míry nezaměstnanosti, tedy souhrnně „tvrdé přistání“

Souhrnný indikátor důvěry v ekonomiku však i v dubnu přes výrazné zlepšování spotřebitelské nálady zůstává na dlouhodobě podprůměrné úrovni, kam jej stahuje dlouhodobě podprůměrný sentiment podnikatelů. Nicméně i nálada podnikatelů, resp. firemní sféry se v porovnání s březnem zlepšila.

Na podnikatele doléhá skutečnost, že letošní ekonomický růst Česka má být stále jen poměrně slabý. Potýkají se s nadále poměrně vysokými úrokovými sazbami a s dopady dýchavičného výkonu německé ekonomiky. I tak je nálada podnikatelů nyní v dubnu nejlepší za uplynulý rok. Zejména kvůli vyhlídce na další snižování úrokových sazeb a rovněž zlepšení stavu německé ekonomiky. Znatelně se zlepšila nálada podnikatelů ve službách. Právě ve službách přitom přetrvávají poměrně výrazné inflační tlaky. Zlepšení nálady spotřebitelů je však tak výrazné, že i přes navýšené ceny služeb po nich vykazují sílící poptávku, jak dokazuje právě lepšící se nálada podnikatelů ve službách, která je nejlepší od července 2022.

Pokračující příznivý vývoj cen potravin a energií a další pokles úrokových sazeb by měly v příštích měsících letošního roku zásadně přispět ke zvýšení souhrnného indikátoru celkové důvěry v ekonomiky do kladného pásma, tedy do pásma, jež odpovídá dlouhodobě nadprůměrné úrovni.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom / Chief Economist, Trinity Bank