Španělsko rozšiřuje své aktivity ve vesmíru

Španělský vesmírný průmysl prošel od vypuštění první družice v roce 1974 výraznou proměnou. Nyní zaměstnává 5 000 lidí a hraje důležitou roli ve španělské ekonomice. Španělsko má dva astronauty, vysílá do vesmíru vlastní družice a účastní se hlavních evropských vesmírných programů. Je jednou z mála zemí, která disponuje takovými technickými a vědeckými kapacitami, že je schopna kompletně navrhnout a vyvinout kosmické plavidlo.

Ilustrační foto: Shutterstock

Vesmírný sektor si ve Španělsku v posledních letech získal značnou pozornost veřejnosti. Je považován za strategický průmyslový obor s vysokou přidanou hodnotou a významnou složkou výzkumu a vývoje, který generuje kvalitní pracovní místa. Podle údajů společnosti Invest in Spain se španělský vesmírný sektor nachází na pátém místě v Evropě, pokud jde o objem obratu a počet zaměstnanců. Podle zprávy KPMG dosáhl španělský kosmický průmysl v roce 2022 obratu přes 1 miliardu eur a představuje tak asi 1,3 % národního HDP.

VÝVOJ VLASTNÍCH TECHNOLOGIÍ

Španělsko se stále více zaměřuje na vývoj vlastních technologií, zejména pokud jde o družice, nosné rakety a pozemní segment. Od dodávek zařízení a subsystémů pro výrobce z jiných zemí přešlo k výrobě kompletních satelitních systémů a nyní na území této země probíhají všechny fáze životního cyklu produktů, od návrhu až po výrobu a jejich následnou údržbu.

Klíčovou roli při vývoji, výrobě a vypouštění družic pro komunikační účely hrají španělské společnosti jako Hispasat, Hisdesaat, Thales Spain a další. Tyto satelity umožňují širokou škálu služeb, včetně televizního vysílání, širokopásmového přístupu k internetu a přenosu dat, což využívá nejen Španělsko, ale i uživatelé v celé Evropě, v Africe a Americe. Jedinou společností v zemi, která dokáže postavit kompletní satelitní systémy a která má navíc největší továrnu na uhlíková vlákna v Evropě, je firma Airbus Space Systems Spain. Mezi další produkty španělského kosmického průmyslu patří pozorovací družice Země PAZ a DEIMOS, ale i menší satelity (nanosatelity, mikrosatelity a nověji pikosatelity či Cubesaty). Španělský kosmický průmysl je soustředěn v oblasti Madridu, ale řada firem tohoto sektoru působí také v Baskicku, Katalánsku a Andalusii, kde je úzce napojen na letecký průmysl.

VESMÍRNÉ STARTUPY

V posledních letech ve Španělsku také vzniklo několik zajímavých vesmírných startupů. Španělská vláda, která si uvědomuje ekonomický a strategický význam vesmírného sektoru, iniciativy na podporu růstu startupů aktivně podporuje. Nově vzniklé společnosti jako například PLD Space, specializující se na vývoj opakovaně použitelných raketových technologií, si získaly pozornost pro svůj inovativní přístup k vesmírné dopravě, jehož cílem je snížit náklady na vynášení nákladu (družic) na oběžnou dráhu a zároveň zvýšit dostupnost vesmíru pro komerční a vědecké účely. Jedním z úspěchů společnosti PLD Space byl úspěšný vzlet znovupoužitelné rakety Miura 1 na podzim 2023, jehož cílem bylo získat informace pro vývoj budoucí rakety Miura 5, mikronosiče, který bude sloužit k vynesení malých satelitů na oběžnou dráhu.

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE A VESMÍRNÉ MISE

Španělská cesta do vesmíru začala koncem 50. let 20. století založením Národního institutu leteckých technologií (INTA), který položil základy vesmírného výzkumu v zemi. V 80. letech se Španělsko stalo aktivním účastníkem evropských vesmírných programů, zejména díky svému členství v Evropské vesmírné agentuře (ESA), a kromě vlastních programů začalo finančně i technologicky přispívat na evropské aktivity.

Aktuálně se Španělsko účastní několika významných projektů Evropské vesmírné agentury i dalších mezinárodních programů. Příkladem je program Copernicus, který spočívá v pozorování Země. V rámci programu by měly být vyvinuty a zkonstruovány dva satelity pro předpovídání přírodních podmínek Země. Dalším významným evropským projektem, do něhož je Španělsko aktivně zapojeno, je projekt Atlantic Constellation, zaměřený na výrobu konstelace 16 družic, které budou určeny k monitorování klimatických změn.

TÉMĚŘ PADESÁTKA SATELITŮ

Ve spolupráci s dalšími evropskými zeměmi a organizacemi se Španělsko podílí na vypouštění satelitů, provádění vědeckých experimentů a realizaci misí na průzkum vesmíru. Podle databáze Úřadu OSN pro záležitosti vesmíru (UNOOSA) Španělsko dosud na oběžnou dráhu vypustilo celkem 47 satelitů. Posledním z nich je nová geostacionární družice Amazonas Nexus, která byla do kosmu přepravena loni v únoru raketou SpaceX Falcon 9.

Geografická výhoda Španělska spočívající v jeho strategické poloze a přístupu ke kosmodromům, jako je Guyanské kosmické centrum ve Francouzské Guyaně, znamená další příležitosti pro spolupráci a zapojení do mezinárodních vesmírných misí. Španělsko sehrálo významnou roli na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). K dnešnímu dni navštívili ISS dva španělští astronauti, Pedro Duque a Miguel López-Alegría, a Španělsko aktuálně připravuje další dva astronauty k vyslání na Mezinárodní vesmírnou stanici – Saru García a Pabla Álvareze.

PODPORA VLÁDY

Španělská vláda věnuje vesmírnému sektoru velkou pozornost. V rámci programu Strategické obnovy a ekonomické transformace (PERTE) vyčlenila na rozvoj vesmírných technologií 4,5 miliardy eur. Do roku 2026 si klade za cíl zlepšit schopnosti kosmického sektoru, které souvisí s monitorováním životního prostředí, kvantovou komunikací a mezinárodní bezpečností. Cílem je také podpořit možnosti komerčního využití vesmíru.

Část prostředků z programu PERTE byla vyčleněna nedávno vzniklou Španělskou kosmickou agenturou (AEE) se sídlem v Seville. Jako hlavní úkol si stanovila sjednotit úřady a kanceláře, které byly dosud roztříštěné pod různými institucemi a ministerstvy, a prosazovat společnou politiku, která bude sjednocovat kroky veřejného i soukromého sektoru s cílem maximalizovat návratnost investic. Agentura zatím hledá své skutečné místo v celém systému, zaměřuje se převážně na pořádání školení a tréninky a na podporu zahraniční spolupráce. V červnu 2023 AEE uzavřela dohodu s Mexickou vesmírnou agenturou a spolupracuje i s NASA na programu Artemis pro výzkum Měsíce a Marsu.

Rostoucí podporu věnuje Španělsko vesmírnému výzkumu a inovacím. Instituce jako Centrum pro astrobiologii (CAB), společný projekt Národní výzkumné rady (CSIC) a Národního institutu leteckých technologií (INTA), provádějí špičkový výzkum v astrobiologii, planetární vědě a vesmírných technologiích. Příspěvky CAB přesahují národní hranice, centrum spolupracuje s mezinárodními vesmírnými agenturami a institucemi na zkoumání základních otázek o vesmíru a potenciálu života mimo Zemi.

Technologická kapacita Španělska také přitahuje do výzkumu, vývoje a inovací nové investice, které v roce 2022 podle studie KPMG dosáhly 294 milionů eur. Pro nadcházející roky odhaduje Španělská asociace společností pro obranu, leteckou bezpečnost a kosmické technologie (TEDAE), že rozvoj tohoto odvětví bude dále narůstat. Růst vesmírného sektoru je teprve na začátku, a to vytváří velké příležitosti. „Zájem o satelitní komunikaci, pozorování Země, polohové služby, nosné rakety, vědu a vesmírný průzkum jsou oblasti, které budou určovat technologický a vědecký rozvoj španělského vesmírného průmyslu a celého světa,“ říká viceprezident Jorge Potti z asociace TEDAE.

ŠPANĚLSKO-ČESKÁ SPOLUPRÁCE

Španělsko a Česko v posledních letech rozvíjejí vzájemnou spolupráci díky společným zájmům a doplňujícím se odborným znalostem v různých aspektech vesmírného průzkumu, technologií a aplikací. Obě země jako členské státy Evropské unie a aktivní účastníci evropských vesmírných iniciativ úzce spolupracují v rámci evropských projektů na podporu vědeckého výzkumu, rozvoje vesmírné infrastruktury a podpory inovací.

Dlouhodobá spolupráce probíhá jak mezi českými a španělskými vědeckými institucemi v rámci vesmírných agentur ESA (Evropská vesmírná agentura) a EUSPA (Agentura Evropské unie pro kosmický program), tak i mezi firmami. Intenzita spolupráce se zvýšila poté, co se Praha stala sídlem evropské agentury EUSPA, dříve GSA. Česko se Španělskem spolupracuje na řadě projektů a je zde značný potenciál pro další posílení spolupráce na bilaterální úrovni.

Příkladem španělsko-české spolupráce v rámci ESA je společná účast v programu Copernicus pro pozorování Země, v evropské misi Juice, která bude zkoumat Jupiter i jeho měsíce, a v satelitním navigačním systému Galileo. Španělsko a Česko se spolu s dalšími evropskými zeměmi podílejí na využití vesmírných technologií pro monitorování životního prostředí, zvládání katastrof a navigační služby. Se španělskými firmami spolupracuje řada českých společností, například Stratosyst vyrábí výškové plošinové stanice (HAPS – high-altitude platform station) se španělským Satlantis. Firmy Frentech Aerospace v oboru vesmírných mechanismů, Honeywell, Terma a další v elektrotechnice spolupracují se španělskou společností Sener.

Propojení ve výzkumu a vývoji technologií souvisejících s vesmírem probíhá i mezi španělskými a českými univerzitami a výzkumnými centry a zaměřuje se na oblasti, jako je kosmická přístrojová technika, dálkový průzkum Země a mise pro průzkum vesmíru. Tato partnerství usnadňují výměnu znalostí, zdrojů a osvědčených postupů a obohacují vědecké a technologické schopnosti obou zemí v oblasti vesmírné vědy a průzkumu.

K posílení další spolupráce by měla přispět také incomingová mise zástupců španělského kosmického průmyslu do Česka, která se uskuteční v říjnu tohoto roku a jež je připravována společně Ministerstvem dopravy, kanceláří CzechTrade a Velvyslanectvím ČR v Madridu.

Zuzana Hlavičková, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Madridu