Ministr Jurečka v novém zákoníku práce prodlouží zkušební lhůtu a změní podmínky výpovědí

Zkušební lhůta se u řadových zaměstnanců prodlouží ze tří až na čtyři měsíce a u vedoucích zaměstnanců ze šesti až na osm měsíců. Výpovědní doba pak nově začne běžet už okamžikem výpovědi, nikoliv prvním dnem následujícího měsíce. Počítá s tím chystaná novela zákoníku práce, jak, podle zpravodajství zpravodajského serveru Novinky.cz, novinářům včera sdělil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Novela zákoníku práce přinese i další změny, například u výpovědi kvůli pochybení zaměstnance se výpovědní doba zkrátí ze dvou na jeden měsíc. Přičemž mladiství od čtrnácti let, nově budou moci vykonávat, v době letních prázdnin, lehké práce i bez ukončeného základního vzdělání. Naopak, hojně diskutovaná možnost výpovědi bez udání důvodu v novele nebude.

„Hlavním cílem je zvýšení flexibility trhu práce jak v zájmu zaměstnavatelů, tak v zájmu zaměstnanců. Chceme využít lidský kapitál, který v České republice máme, k ekonomickému rozvoji,“ řekl ministr Jurečka.

Zkrácení výpovědní doby je, podle Mariana Jurečky, důležité nejenom pro zaměstnavatele, ale i zaměstnance. Hodit se mu to může v okamžiku, kdy si najde novou práci a bude chtít rychle nastoupit.

V případě pochybení zaměstnance se to, podle Marina Jurečky, týká například situace, kdy zaměstnanec přijde o řidičský průkaz, který potřebuje ke své práci.

„Prodloužení zkušební doby je možnost, ne povinnost. Záleží na tom, zda se na tom zaměstnavatelé se zaměstnanci dohodnou. Navíc je to i benefit pro zaměstnance, protože se budou moci lépe seznámit například s pracovištěm,“ upřesnil ministr Jurečka.

Mezi další chystané změny, v rámci novely zákoníku práce, patří podpora dřívějšího návratu z rodičovské dovolené. Pokud by se tak stalo do dvou let věku dítěte, musel by zaměstnavatel držet danému rodiči, většinou matce, stejné místo, ze kterého odešel.

I nyní musí zaměstnavatel pro pracovníka na rodičovské držet místo, ale ne konkrétní pracovní pozici. „Musí vás přijmout, ale není jistota, že si sednete na to samé místo v tom samém týmu,“ konstatoval Marian Jurečka. Přičemž dodal, že v zákoníku práce samozřejmě zůstane i nadále povinnost zaměstnat zaměstnance po rodičovské až do tří let věku dítěte na pozici odpovídající pracovní smlouvě.

V souvislosti s tím se umožní větší volnost při opakování pracovního poměru na dobu určitou pro zaměstnance pracující jako zástup za lidi na mateřské a rodičovské.

Zaměstnavatelé také budou moci při rodičovské dovolené zaměstnávat rodiče na dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti na stejném místě, kde před ní pracovali. To doposud není možné.

Změny také zahrnují nové možnosti organizace pracovní doby, kdy by si zaměstnanci mohli na základě dohody se zaměstnavatelem rozvrhovat své směny. To se samozřejmě týká situací, kdy to je možné.

Také bude možné zkrátit denní odpočinek pracovníků v případě řešení havarijních stavů, a to z osmi až na šest hodin. Jedná se o situace, kdy je třeba jednat velmi rychle a ve veřejném zájmu – například při obnovení dodávky elektrické energie. Odpočinek bude zaměstnanci nahrazen následující den.

Prodloužit se má i období pro propuštění zaměstnanců z kázeňských důvodů. Nyní to může zaměstnavatel učinit do dvou měsíců od doby, kdy se o jeho prohřešku, který firmu poškodil, dozvěděl. Nově to budou tři měsíce. Lhůta, která od prohřešku uběhla, se má prodloužit ze dvanácti na patnáct měsíců.

V oblasti odměňování dojde k rozšíření případů, které umožňují zaměstnanci a zaměstnavateli se dohodnout, že bude zaměstnanci vyplácena mzda v jiné než české měně. Nyní ji lze poskytovat pouze tehdy, když zaměstnanec pracuje za hranicemi. Nově to bude možné i v Česku, a to kvůli pendlerům nebo zaměstnancům z ciziny, kteří mají domácnost ve své původní vlasti.

Mzdové a platové výměry bude možné doručovat elektronicky, ale zaměstnanec musí mít možnost si je stáhnout nebo vytisknout.

Podle hlavní ředitelky sekce legislativy ministerstva práce Dany Roučkové je to unikátní novela, protože ministerstvo její obsah nově sestavilo na základě podnětů od zaměstnavatelů, zaměstnanců, politických stran a expertů. Podle ní těchto podnětů bylo 120. Zařazeny byly ty, po kterých byla největší poptávka.

„To ale neznamená, že je tam vždy absolutní shoda se zaměstnavateli nebo odbory,“ dodal k tomu viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Bohdan Wojnar.

Novela nyní musí projít připomínkovým řízením, musí ji pak schválit vláda a zákonodárci a podepsat prezident. Platit má od ledna příštího roku.