Centrální banky „tisknou“ peníze a private equity s nimi umí šikovně zacházet

Centrální banky „tisknou“ peníze a private equity s nimi umí šikovně zacházet. Krach private equity trhu by nepřišel dřív než jiné finanční problémy a nerovnováhy. A pokud, týkal by se menší části ekonomiky než třeba krachy bank nebo penzijních fondů, neřkuli státních financí, řekl v rozhovoru pro Roklen24 Country Leader společnosti Deloitte Miroslav Svoboda. Jak hodnotí český private equity trh? Jaký je výhled této oblasti? A o čem bude letošní vystoupení na Finanční konferenci 2024? To a mnohem více se dozvíte v rozhovoru!

Začneme obecně, pro ty čtenáře, kteří se s následujícím spojením setkávají poprvé. Ekvitní financování. Co si pod tímto pojmem máme představit?

Jde o financování „z vlastních zdrojů“, tedy prostředky z financování investice nemusím nikomu vrátit, není to dluh, nese samozřejmě vyšší riziko pro investora nebo společníka, protože v případě ztráty se tato „ekvita“ rozplývá. Nicméně problematika je mnohem širší a složitější, takže to, prosím, neberte za definici, spíše nastínění, kam se dívat, pokud po ekvitním financování investic, projektů nebo obecně podnikání pokukujete.

Jaké jsou pro podniky hlavní rozdíly mezi ekvitním financováním a dluhovým financováním?

Jeden z rozdílů jsem naznačil, a to ten negativní – pokud se projekt nepovede nebo ztratí hodnotu, ekvitní investor nedostane nic. Samozřejmě důvod, proč ho někdo poskytuje, je ten opačný – pokud je zisk, pak po odečtení nákladů na dluhové financování mi jako ekvitnímu investorovi zůstane a nemusím ho definovat předem – dluh se většinou vyznačuje stanovením úroku, i když mi určitě hned někteří připomenou, že jsou i nástroje s podílem na zisku nebo jinými možnostmi, jak stanovit odměnu za půjčení peněz ??. Každopádně pokud financuji ekvitně, získávám podíl na zisku a jmění společnosti, jako věřitel mám „jen“ právo na vrácení dluhu a úrok.

Kdo v této oblasti stojí na straně nabídky a kdo na straně poptávky? Jaké subjekty na českém trhu poskytují ekvitní financování?

Jak už jsem napověděl v předchozí otázce, ekvita jde od společníků – akcionářů, nicméně z užšího pohledu obstarání financí pro investici nebo realizaci projektů se díváme zejména na investiční fondy a podobné instituce, family offices majetných jednotlivců nebo rodin, ale i specializované finanční instituce a investory, kteří poskytují tzv. juniorní financování, které pro účely projektu nebo investice znaky ekvitního financování naplňují.

V jaké situaci firmy využijí ekvitní financování? Jde o tzv. second best možnost, nebo jde o první volbu?

Tohle je ošidná otázka. Když to velmi zjednoduším, tak ekvitní financování znamená dělit se o podíl na jmění, rozhodování a zisku společnosti, cenu dluhového financování mám pevně danou a omezení pro společníky nebo akcionáře jsou „jen“ v oblasti povinností směřujících ke splacení dluhu a úroků. Ale vzhledem k rizikům a ekonomickým zákonitostem (cash flow, výnosnost, investiční horizont, exit strategie a podobně) je téměř vždy potřeba tyto zdroje „namíchat“. Řekl bych tedy, že firma se snaží nejprve o dluhové financování a ekvitního investora hledá zejména v případě, že může přispět buď zvýšením vlastních zdrojů, které firmě chybí, nebo nějakým „know-how“ a rozšířením tržních možností, což v případě vstupu private equity vídáme často jako rozhodující faktor.

Pokud se zaměříme na fondy private equity, jaké jsou typické strategie, které používají pro vytvoření dodatečné hodnoty?

Netroufám si dát vyčerpávající přehled strategií, ale základní je jasná – koupit firmu, která má potenciál významného růstu hodnoty, a tu v pravou chvíli zase prodat. Růst hodnoty může vycházet z expanze, zapojení do většího celku, pokud private equity firma již má podobné firmy v portfoliu a najde synergie, nebo zlepšení ziskovosti – a většinou i všechno dohromady… Je důležité si uvědomit, že private equity musí mít definovaný tzv. exit, nedrží investici „napořád“. I proto, že se dívají na vyšší růstový potenciál, se může některá investice „nepovést“ a vytvoří ztrátu, ale celkově nabízí větší zhodnocení pro investory než fondy na finančních trzích.

Jak je na tom český private equity trh? Jak ho ovlivňuje rostoucí objem aktiv pod správou?

Český trh je na tom dobře, i když by určitě mnozí namítli, že to není dokonalé. České podnikatelské prostředí je ze střední Evropy jedno z nejkultivovanějších a na české trhu operují zavedené i novější private equity fondy s dobrou historií i potenciálem. Samozřejmě větší objem aktiv pod správou znamená vyšší tlak na umístění prostředků a česká ekonomika je malá, takže tyto fondy většinou operují na středo a východoevropském trhu nebo naopak expandují na západ, což je trend zejména posledních několika let. Propojení výroby nebo služeb poskytovaných z levnějších zemí do těch bohatších dává smysl, navíc české fondy a investoři už nejsou na západě takovými exoty jako před deseti a více lety. Takže příležitosti pro růst tu jsou a zatím ho české fondy využívají dobře.

Jakým aktuálním výzvám tento trh čelí? Jak se private equity proměňuje v prostředí vyšších úrokových měr?

Nechci odpovídat poučkami, tak jen stručně souvislost mezi vyššími úroky a tlakem na private equity – vyšší úroky u vkladů znamenají tlak na výnosnost fondů, která musí být vzhledem k většímu riziku větší. Zároveň se zdražuje dluhové financování, které to ekvitní financování téměř vždy doplňuje k dosažení „finanční páky“, tedy že můžu investovat víc, než mám, a tím i víc vydělat na svou část ekvitního financování, pokud samozřejmě výnos z investice je větší než cena dluhového financování. Oba tyto faktory znamenají pro fondy těžší život při fundraisingu i při akvizicích, nebo naopak prodejích. Ale vzhledem k tomu, že úrokové sazby už začaly klesat a obecně nikdo neprognózuje, že by zůstaly trvale vysoké, nemyslím, že se prostředí výrazně změní nebo změnilo. Za důležitější považuju externí vlivy a rizika – válka na Ukrajině, politické prostředí, evropská (dez)integrace a podobně. To přesměrovává finanční prostředky jinam a může změnit složení hráčů na trhu.

Poměrně často, především v zahraničních finančních médiích, je private equity trh zmiňován jako oblast možných problémů. Děje se tak například v souvislosti s vysokými úrokovými sazbami a s ochlazením ekonomické aktivity. Mohlo by jít o rozbušku příští krize?

Jak jsem psal výše, nemyslím si, že zrovna private equity a jeho působení na trhu ovlivňuje zásadním způsobem ekonomickou rovnováhu, peníze se „tisknou“ v centrálních bankách a private equity s nimi umí šikovně zacházet. Nemám při ruce žádný důkaz ani analýzu, ale troufnu si tvrdit, že krach private equity trhu by jednak určitě nepřišel dřív než jiné finanční problémy a nerovnováhy, druhak by se týkal menší části ekonomiky, než třeba krachy bank nebo penzijních fondů, neřkuli státních financí.

Disponujete daty, která by ukázala, jak se vyvíjí význam private equity v českém prostředí? Jak roste jeho význam oproti běžným formám investování, jako jsou akciové trhy nebo dluhopisy?

Bohužel tato data nemám, není úplně jednoduché přesně určit a změřit, co je private equity a kolik přesně investovaly.

Jaký je váš výhled pro český private equity trh? Poroste jeho podíl? Zvýší se v nadcházejících letech počet transakcí?

Předpokládám, že počet transakcí poroste, vychází to i našeho CE Private Equity Confidence Survey, který vydáváme už od roku 2003 a kde jsou private equity firmy mnohem optimističtější ohledně aktivity na trhu, více očekávají, že budou nakupovat než prodávat. Tato naše studie je přístupná na Private Equity Confidence Survey Central Europe 2024 (deloitte.com) a vydáváme ji každého půl roku.

Bude mít na private equity nějaký dopad aktuální pokrok v oblasti umělé inteligence?

Určitě se promítne do nových příležitostí pro investice, způsob správy investic – nakoupených společností, i způsobu vyhledávání nových příležitostí. Nicméně na to, jak moc to bude průlom a nakolik „jen“ zlepšení efektivity a nezbytná inovace, která půjde s proudem dalších změn v ekonomice, si musíme počkat, nemám žádnou přesnější prognózu.

Na letošní Finanční konferenci vystoupíte v panelu, který se bude zabývá právě tématem private equity. Na co se mohou potenciální návštěvníci těšit?

Můžou se těšit na erudované speakery, kteří zastupují instituce investující prostředky equity investorů – majetných jednotlivců a rodin nebo i svoje vlastní, a já se pokusím přidat postřehy z praxe dlouholetého profesionálního poradce v M&A světě. Slibuju, že se návštěvníci a posluchači nebudou nudit, nebudeme je unavovat poučkami a teoriemi, ani marketingem, ale skutečnými příběhy, dilematy a výzvami, kterým v tomto světě čelíme.

Zdroj: Deloitte

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.