Evropská komise dnes zveřejnila srovnávací přehled státních podpor z roku 2023, který se týká výdajů na státní podporu v roce 2022. Poskytuje komplexní shrnutí výdajů na státní podporu v EU na základě zpráv poskytnutých členskými státy. Vydání přehledu z roku 2023 ukazuje, že i přes výrazné snížení státní podpory v roce 2022 oproti roku 2021 členské státy i nadále podporovaly podniky postižené krizemi způsobenými koronavirovou pandemií a válkou Ruska proti Ukrajině.
V roce 2022 vykázaly členské státy výdaje na státní podporu ve výši zhruba 228 miliard eur pro všechny cíle, včetně krizových opatření souvisejících s koronavirovou pandemií a válkou Ruska proti Ukrajině a veškerých ostatních opatření. To odpovídá 1,4 % HDP EU v roce 2022 a představuje snížení o 34,8 % ve srovnání s rokem 2021, kdy výdaje dosáhly 349,7 miliardy eur.
Výsledky ukazují, že 33,6 % této podpory (76,65 miliardy eur) pomohlo podnikům postiženým koronavirovou pandemií zachovat si životaschopnost, zatímco 17 % (39,33 miliardy eur) odpovídalo opatřením přijatým s cílem vyvážit negativní dopady invaze Ruska na Ukrajinu.
Srovnávací přehled státních podpor z roku 2023 zejména ukazuje, že pokud jde o výdaje na podporu v roce 2022:
- Rozdíl ve výdajích na státní podporu napříč členskými státy se oproti roku 2021 stále snižoval, třebaže je stále na významné úrovni. Výdaje na státní podporu se v roce 2022 pohybovaly mezi 2,1 % a 0,3 % národního HDP, zatímco v roce 2021 se pohybovaly mezi 4,6 % a 0,9 % národního HDP.
- Snížení výdajů na státní podporu v roce 2022 bylo způsobeno zejména postupným ukončováním opatření přijatých ke zmírnění hospodářských dopadů koronavirové pandemie s ohledem na zlepšení sanitární krize v Evropě a postupné rušení souvisejících omezujících opatření. V roce 2022 členské státy na základě opatření souvisejících s koronavirem utratily 76,65 miliardy eur, což představuje přibližně 33,6 % celkových výdajů na státní podporu a 0,48 % HDP EU v roce 2022. Výdaje na opatření související s koronavirem se oproti roku 2021 snížily o 60,5 %.
- Členské státy zavedly opatření schválená na základě dočasného krizového rámce, aby vyvážily negativní dopady války Ruska proti Ukrajině na hospodářství. Celkové výdaje na opatření související s invazí Ruska na Ukrajinu činily 39,33 miliardy eur, což představuje kolem 17 % celkových výdajů na státní podporu a 0,25 % HDP EU.
- Pokud jde o rozpočet schválených krizových opatření, členské státy utratily ve skutečnosti jen relativně malou část těchto prostředků. Od 19. března 2020, kdy byl přijat dočasný rámec v souvislosti s COVID-19, do prosince 2022 zmobilizovaly členské státy bezprecedentní úrovně podpory, aby zajistily, že jinak životaschopné podniky těžce zasažené krizí způsobenou pandemií se budou moci udržet nad vodou. Tato podpora odpovídala přibližně jedné třetině (34 %) všech podpor schválených v tomto období v nominálních hodnotách. V prvním roce provádění opatření dočasného krizového rámce (tj. v roce 2022) bylo zhruba 9,6 % veškeré schválené podpory vyplaceno v nominálních hodnotách.
- V roce 2022 členské státy snížily své výdaje i na cíle nesouvisející s krizí. Vynaložily 112 miliard eur (0,7 % HDP EU v roce 2022), což představuje přibližně 49 % celkových výdajů na státní podporu. Ve srovnání s rokem 2021 to odpovídá snížení o 28 % (pokles o 43,53 miliardy eur) po úpravě o inflaci. Zdá se, že vzhledem k potřebě provést opatření ke zmírnění dopadu války Ruska proti Ukrajině a vynaložit zbývající výdaje souvisejících s koronavirovou krizí členské státy snížily své výdaje na cíle nesouvisející s krizí.
- Kromě krizové pomoci zůstává hlavním zaměřením politik členských států podpora na ochranu životního prostředí. Ochrana životního prostředí a úspory energie jsou cílem politik, na který členské státy vynaložily v roce 2022 zdaleka nejvíce (41,51 miliardy EUR, zhruba 37 % výdajů na státní podporu pro opatření nesouvisející s krizí), i když hodnota výdajů ve srovnání s rokem 2021 v reálných hodnotách klesla o 46 %. Druhým cílem politik nesouvisejícím s krizí je regionální rozvoj (13,91 miliardy eur, více než 12 % výdajů na státní podporu pro opatření nesouvisející s krizí), který naopak v roce 2022 vykázal nárůst o 4,8 %.
-
Pokud jde o výdaje na státní podporu pro opatření, na něž se vztahuje bloková výjimka (tj. opatření, která jsou považována za slučitelná s pravidly EU pro státní podporu a jsou vyňata z povinnosti oznámení Komisi předem a schválení Komisí):
- Podíl opatření, na něž se vztahuje bloková výjimka, stále roste. Členské státy v roce 2022 zavedly 1 901 nových opatření na základě obecného nařízení o blokových výjimkách, 284 opatření na základě nařízení o blokových výjimkách v zemědělství a 18 opatření na základě nařízení o blokových výjimkách v odvětví rybolovu, což odpovídá úhrnem 84 % celkového počtu nových opatření státní podpory. Pokud se nepřihlíží ke krizovým opatřením, představují nová opatření na základě obecného nařízení o blokových výjimkách 93 % celkového počtu nových opatření nesouvisejících s krizí. Výdaje na opatření na základě obecného nařízení o blokových výjimkách se v roce 2022 rovněž snížily (pokles o 12 % ve srovnání s rokem 2021), i když v menší míře než celkové snížení výdajů na státní podporu napříč nástroji.
- Komise se zaměřuje na opatření podpory, která potenciálně nejvíce narušují hospodářskou soutěž. V roce 2022 činil medián výdajů u oznámených režimů, které vyžadují posouzení Komisí, přibližně 4,2 milionu eur, což je výrazně nad mediánovou hodnotou u režimů na základě obecného nařízení o blokových výjimkách, která činila přibližně 0,8 milionu eur.
Toto vydání srovnávacího přehledu státní podpory z roku 2023 obsahuje šest zvláštních ústředních bodů týkajících se:
- státní podpory poskytnuté v souvislosti s koronavirovou krizí,
- opatření státní podpory ke zmírňování hospodářského dopadu války Ruska proti Ukrajině,
- výdajů na státní podporu, na něž se vztahuje bloková výjimka,
- státní podpory na energetiku a ochranu životního prostředí,
- státní podpory na zavádění širokopásmových sítí a
- státní podpory na posílení průmyslových inovací a celosvětového vedoucího postavení v technologiích.
Souvislosti
Dne 23. března 2022 přijala Komise dočasný krizový rámec, aby umožnila členským státům využít flexibilitu stanovenou v pravidlech státní podpory, a podpořit tak hospodářství v souvislosti s válkou Ruska proti Ukrajině. Dne 9. března 2023 přijala Komise nový dočasný krizový a transformační rámec , který má v souladu s průmyslovým plánem Zelené dohody podnítit opatření podpory v odvětvích, jež jsou klíčová pro přechod na hospodářství pro nulové čisté emise. Nový rámec částečně změnil a prodloužil dočasný krizový rámec. Více informací o dočasném krizovém a transformačním rámci naleznete zde.
Dne 19. března 2020 byl přijat dočasný rámec v souvislosti s COVID-19, který členským státům umožňuje využít plnou flexibilitu stanovenou v pravidlech státní podpory, a během rozšíření onemocnění koronavirem tak podpořit ekonomiku. Jak bylo oznámeno v květnu 2022, dočasný rámec v souvislosti s COVID-19 byl do 30. června 2022 postupně ukončen s výjimkou opatření na podporu investic a solventnosti, která zůstala v platnosti do 31. prosince 2023. Více informací o dočasném rámci v souvislosti s COVID-19 naleznete zde.
Aby Komise získala lepší přehled o podpoře skutečně poskytnuté v rámci opatření státní podpory přijatých na základě dočasného rámce v souvislosti s COVID-19 a dočasného krizového rámce, zahájila pravidelné průzkumy s cílem získat od členských států informace o provádění dočasných opatření státní podpory. Výsledky jsou shrnuty v řadě informativních přehledů, které jsou k dispozici zde.
Další informace
V přílohách srovnávacího přehledu státních podpor je další ilustrativní materiál, které umožňuje hlubší pochopení výsledků srovnávacího přehledu z roku 2023. Údaje o výdajích na státní podporu shromážděné GŘ pro hospodářskou soutěž jsou také k dispozici na jeho nové webové stránce datového úložiště na internetových stránkách věnovaných hospodářské soutěži. Více informací o srovnávacím přehledu státních podpor, včetně dřívějších srovnávacích přehledů, naleznete zde.
Citace
Ze srovnávacího přehledu státních podpor, který byl dnes zveřejněn, vyplývá, že v roce 2022 členské státy nadále podporovaly podniky zasažené krizí způsobenou pandemií a rychle řešily negativní důsledky války Ruska proti Ukrajině. Údaje ukazují, že kromě krizové podpory, která stále představuje polovinu poskytnuté podpory, pravidla státní podpory reagují i na globální výzvy ohledně konkurenceschopnosti a napomáhají ekologické transformaci.
Margrethe Vestagerová, výkonná místopředsedkyně odpovědná za politiku hospodářské soutěže